Ballot screen v praxi, klid nepřichází

Na úvod si zrekapitulujme známá fakta. Norská společnost Opera Software, mimo jiné tvůrce multiplatformního prohlížeče Opera, si na konci roku 2007 stěžovala u Evropské komise na údajné zneužívání dominantní pozice na trhu ze strany Microsoftu. K tomu mělo zjednodušeně řečeno docházet integrací prohlížeče Internet Explorer do majoritního operačního systému a diskutabilním přístupem tohoto prohlížeče k webovým standardům.

Stížnost spustila vlnu emotivních reakcí mezi odbornou i laickou veřejností. Evropská komise, která v Evropské unii plní roli jakéhosi superregulátora trhu, však dala později norské softwarové firmě za pravdu. Začalo se tedy hledat řešení. Zástupci společnosti Opera Software přes média navrhovali distribuci vybraných konkurenčních prohlížečů na instalačním médiu spolu s operačním systémem nebo šíření tzv. alternativních prohlížečů přes Windows Update.

Microsoft měl v té době již neblahé zkušenosti s antimonopolním tažením Evropské komise, například z podobné kauzy okolo přehrávače Windows Media Player, která skončila pro Microsoft hodně nemile – uložením rekordní pokuty. I on tedy začal hledat cestu k uspokojení bruselských úředníků. Když nepochodil s návrhem speciální evropské verze MS Windows zcela bez webového prohlížeče, víceméně sáhl po návrzích stěžovatele. Na řadu přišla tzv. ballot screen, tedy obrazovka volby prohlížeče, jak se jí nyní oficiálně v češtině říká.

Jde o speciální okno, které uživatelům používajícím jako výchozí prohlížeč předinstalovaný Internet Explorer vysvětlí možnost volby prohlížeče a nabídne hned několik konkurenčních. Ballot screen do systému pronikne jako aktualizace šířící se přes Windows Update. Není tedy nutná žádná úprava systému, která by například znemožnila technologický upgrade z Windows Vista na Windows 7 (jako by tomu bylo při speciální edici bez prohlížeče). Zároveň volba prohlížeče může být nabídnuta i u již existujících instalací operačního systému Microsoftu.

I přes dílčí spory (např. o způsob řazení prohlížečů předložených k výběru) se nakonec všechny zainteresované strany dohodly, že za průběžného vyhodnocování zkusí ballot screen po dobu pěti let. Microsoft se tak prozatím vyhnul pokutě a ostatní tvůrci prohlížečů z první tržní pětky si mohou mnout ruce z bezplatné reklamy v majoritním operačním systému. Jenže tím celý příběh nekončí.

Někteří se oprávněně mohou cítit poškozeni

Ballot screen nabízí pět nejrozšířenějších prohlížečů, jimiž jsou Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome, Opera a Safari od Applu. Už přítomnost Safari vyvolala v minulosti negativní ohlasy. Kritici poukazují na skutečnost, že tržní podíl tohoto prohlížeče je vyhnán jeho předinstalováním v systému Mac OS X. Safari však nakonec v nabídce elitních pěti prohlížečů zůstává.

Kromě této pětky nabízí ballot screen ještě dalších sedm prohlížečů. Jejich nabídku si ale uživatelé musí rozkliknout, respektive si na ní musí odrolovat. Už od začátku někteří kritici ballot screen tvrdí, že bude trh ještě více deformovat, protože namísto jednoho předinstalovaného prohlížeče tu bude celkem pět protekčních prohlížečů od velkých hráčů a tvůrci okrajových prohlížečů tak budou ještě více znevýhodněni. Nemluvě o situaci těch vývojářů, kteří by snad teď chtěli přijít s úplně novým prohlížečem.

Nyní se tvůrcům prohlížeče Flock se nelíbí, že je jejich dílo ukryto až v rozšířené nabídce prohlížečů. Tvrdí, že Evropská komise kývnutím na toto řešení ballot screen nesplnila svůj slib, že uživatelům bude nabízeno dvanáct v Evropské unii nejčastěji používaných prohlížečů. Spojili tedy své síly s tvůrci dalších okrajových prohlížečů, konkrétně Avant Browser, GreenBrowser, Maxthon, Sleipnir a SlimBrowser. Nyní adresují Evropské komisi společný otevřený dopis, v němž se dožadují alespoň doplnění ballot screen tak, aby uživatelům bylo patrné, že si kromě pěti standardně nabízených prohlížečů mohou stáhnout i další.

Nicméně i složení sedmi dalších prohlížečů, mezi které se výše jmenované browsery řadí, evokuje otázky k zamyšlení. Kromě hlavní pětice prohlížečů jsou v rozšířené nabídce uživatelům dále předkládány k výběru tyto prohlížeče: Flock, Maxthon, Avant Browser, K-Meleon, GreenBrowser, Sleipnir a FlashPeak. Řada z těchto prohlížečů je pouhou nadstavbou pro Internet Explorer. Nepřinášejí si tedy vlastní jádro, ale využívají renderovací engine předinstalovaného prohlížeče Microsoftu, jehož diskutabilní podpora webových standardů byla právě jedním z argumentů stížnosti, kterou to všechno začalo.

Zaznívá i kritika, že obrazovka výběru prohlížeče je zaplevelena obskurními prohlížeči s naprosto marginálním podílem na trhu a třeba SeaMonkey bychom na ballot screen hledali marně. Proč? Není to kvůli tomu, že jde o balíček různých nástrojů (tedy nejenom samostatný prohlížeč) jak mylně uvedla některá média. Podle této logiky by totiž musela být diskvalifikována i Opera, která rovněž přichází s vlastním e-mailovým klientem a řadou doprovodných vestavěných nástrojů.

SeaMonkey chybí kvůli omezení, které říká, že od jednoho tvůrce může být nabízen jen jeden prohlížeč. Tento balík je sice vyvíjen komunitou a s vývojem Firefoxu, resp. společností Mozilla Corporation, nemá mnoho společného, ale pravidla jsou patrně jasně dána, komentuje situaci Pavel Cvrček na Mozilla.cz. V nabídce jsou však další prohlížeče odvozené od Firefoxu, jejichž vývoj de facto stagnuje. Konkrétně jmenujme třeba K-Meleon. Jestli byla tedy takto nastavenými podmínkami zvolena nejlepší cesta pro spotřebitele, lze dost vážně pochybovat.

Ballot screen nejen v EU? Nejen výběr prohlížeče?

Ballot screen je výhradně záležitostí Evropské unie, respektive Evropského hospodářského prostoru (European Economic Area). Evropská komise nemůže účinně donutit Microsoft zajišťovat výběr prohlížeče na globální úrovni, přestože se několikrát bruselští úředníci nechali slyšet, že globální záběr ballot screen by byl ideální. Stejného názoru jsou i představitelé společnosti Opera Software. Tím spíše, že si už za první dny fungování ballot screen pochvalují nárůst počtu stažení jejich prohlížeče Opera (k tomu sice zároveň výrazně přispěla i nová Opera 10.50, s jejímž vydáním se kvůli nástupu ballot screen očividně hodně spěchalo).

Aby nyní mohla být ballot screen globální záležitostí, musel by k tomu dobrovolně přistoupit Microsoft. Otázkou je, proč by to dělal. Museli by na něj zatlačit i mimoevropští regulátoři trhu. Právě po tom volá mezinárodní nezisková organizace European Committee for Interoperable Systems (ECIS) ve své výzvě [PDF] de facto adresované mimoevropským regulátorům hospodářské soutěže. Jaká však bude odezva zůstává otázkou pro nejbližší měsíce a roky.

Doma ve Spojených státech už Microsoft svůj velký spor o webový prohlížeč před lety vyhrál a tehdy byla navíc dosti jiná situace, protože se skutečně nezdálo, že by jeho předinstalovanému prohlížeči mohl někdo účinně konkurovat. Administrativy se však mění, mění se také legislativa, takže skutečně nelze vyloučit, že ballot screen nebude jen evropským výmyslem. Například v Jižní Korei již měl Microsoft kvůli předinstalovaným programům v minulosti rovněž problémy s tamními úřady.

Jisté je zatím jen to, že princip rozhodovací obrazovky nebude jen záležitostí webového prohlížeče. Už v kancelářské sadě Office 2010 se podle zpráv od testerů zatím volně nezpřístupněné release candidate verze se objeví speciální okno s výběrem výchozího formátu souborů (resp. standardu). Nabídne Open XML a konkurenční Open Document Format. Microsoft tak zřejmě činí v rámci své politiky interoperability, kterou se mimo jiné snaží nyní zažehlit i v budoucnu hrozící spory.

Uvidíme, kde všude se rozhodovací obrazovka v budoucnosti objeví (ať už z donucení nebo jako určitá prevence). Pokud se podíváme na programy vestavěné do operačního systému Microsoftu, přestože jich ve Windows 7 oproti Windows Vista výrazně ubylo (a přesunuly se do balíčku Windows Live Essentials), pár tipů by se pro agilní úředníky našlo. Každopádně ballot screen je již předmětem zájmu lidové tvořivosti.