Bazarobot vyplatil Martina Kasu a Adama Kurzoka, hledá nové investory

Firma, která od vás odveze nepotřebné věci a zkusí je prodat na Aukru, tvrdí, že je připravena na expanzi do zahraničí — například do Polska, kde je Aukro doma.

Takřka přesně před rokem oznámil Bazarobot, že do něj menší investicí vstoupili Martin KasaAdam Kurzok. V prosinci však oba odprodali své podíly zpět zakladatelům — Luborovi NoskoviLukáši Eštvancovi — kteří tak opět drží po 50 procentech. Všichni se dohodli, že částku za zpětný odkup nezveřejní; Lubor Nosek však pro Lupu sdělil, že „rozhodně nejde mluvit o odepsání investice“, nýbrž že oba investoři „svou investici zhodnotili“.

Bazarobot podle něj potřebuje „další finanční impuls“, původní investoři se na něm však už nechtěli podílet. Martin Kasa poskytl vyjádření, ve kterém říká, že „Bazarobot má možnost dále růst“, na to však potřebuje „další investici finanční i časovou“, ale Martin se rozhodls ohledem na své další aktivity dále neinvestovat a uvolnit svůj podíl pro případného nového investora“. Nabídku od zakladatelů označil za „férovou“.

Podobně se vyjádřil i Adam Kurzok: „Vzhledem ke svému angažmá na jiných projektech jsem se Bazarobotu nevěnoval tak, jak bych chtěl, a proto jsem na žádost zakladatelů prodal po roce svůj podíl a rozhodl se nezvyšovat svou investici.

Bazarobot byl spuštěn v roce 2013. Můžete si u něj objednat svoz nepotřebných věcí, které se firma pokusí prodat na Aukru — na rozdíl od vás má jako ověřený „Aukro partner“ vyšší důvěru kupujících; co se neprodá, to firma poskytne na charitu (zpravidla neprodejné oblečení), nebo odevzdá k „ekologické likvidaci“, ale můžete si to dát i poslat zpět. Smyslem služby je, abyste se nemuseli sami starat o prodej již nepoužívaného, co by ještě někdo jiný mohl upotřebit. Nemusíte sami řešit dražbu na Aukru, odesílání poštou ani reklamace. S tím, že vám firma posléze poukáže to, co z utržených peněz zůstane po odečtení její provize a poplatků.

Současný sklad (400 m²) postačí prý na obrat ještě dvojnásobný.
Autor: Bazarobot

Současný sklad (400 m²) postačí prý na obrat ještě dvojnásobný oproti současnému.

Lubor Nosek pro Lupu uvedl, že v roce 2014 zpracovali 32 800 položek, že dlouhodobou úspěšnost prodeje mají přes 90 % a že prodávajícím vyplatili už přes jeden milion korun. Včetně balného a poštovného dosáhli v roce 2014 obratu dva a půl milionu korun. Denně odesílají v průměru 30 balíků kupujícím.

Přiznává, že pokusy prodávat jinými kanály než na Aukru se neosvědčily, na webech bez API je to neudržitelné. Pomáhá jim i přímá podpora od Aukra, pro které už nejsou partnerem nezajímavým: v listopadu se dopočítali toho, že prodeje přes Bazarobot představují 0,032 % všech aukcí za celou historii Aukra v Česku.

Bazarobot v roce 2014 „hledal ziskový model“

A v samém závěru jej našel, tvrdí Lubor Nosek. V prosinci 2014 byla firma v provozním zisku, a to i při započtení průběžných výdajů na marketing. Ten firma potřebuje, aby se o ní lidé dozvídali a objednávali si svozy. 

Lubor je přesvědčen, že český trh nejenže není zatím vyčerpán, ale ani nikdy nebude, protože lidé obměňují věci trvale a potřeba zbavovat se už neužívaného nezmizí.

Ziskovost vězela v nastavení ceníku

Za rok 2014 upravovali ceník asi 27krát („bez legrace“, dodává Lubor Nosek). Nejdůležitější úpravou se ukázalo zavedení pevného poplatku za každou položku, byť nevelkého. Původní model Bazarobota byl zatížen tím, že někteří lidé přibalili i hodně neprodejného. Pevný poplatek dostatečně motivuje proti takovému „odpadu“. A to přestože prodávající stále neplatí nic předem a všechny poplatky si Bazarobot odečte až z výnosu. Lubor Nosek však tvrdí, že nyní už prostě vědí, že „dají‑li do marketingu x peněz, získají tím y svozů a vydělají z“.

Lubor Nosek prozradil, co jim marketingově působí a co ne: osvědčuje se reklama především na Facebooku, ujde i reklamní systém Seznamu. Naprosto se jim však nevyplácely Google Adwords. „Nalili jsme do toho třeba deset tisíc, a pak z toho byl někdy jeden svoz a někdy žádný,“ svěřuje. Nepokoušejí se reklamu nějak zvláště cílit, jsou přesvědčeni, že Bazarobot je vhodný pro každého.

Zvažují však, že v budoucnu využijí nashromážděných dat k poskytnutí „prémiových služeb“ v „zajímavých vertikálách“ (oborech), a to například pod značkou nějakého partnera — tak by se kupříkladu lepší telefony nemusely přeprodávat pod „Bazarobotem“ spolu s položkami za korunu.

CIF16

Bazarobot pokukuje po Polsku i jinam

Lubor Nosek tvrdí, že firma už dobře procesně zvládá nejen svoz, ale i zpracování a prodej věcí. Říká, že „jim to škáluje“ — tedy že vědí, jak zapojovat další pracovníky tak, aby zvládli i rostoucí objem — a je přesvědčen, že Bazarobot je zralý na to, aby se vydal do zahraničí. Přednostně se nabízí Polsko, protože je nejen trhem poměrně velkým, ale také domácím pro Aukro (čili Allegro).

Právě na rozšíření do zahraničí hledá Bazarobot nové investory. Opět by si přál, aby to byly „chytré peníze“, tak jako v případě Adama Kurzoka a Martina Kasy, kteří firmě v začátcích pomohli s marketingem nebo s kontakty v českém e‑commerce. Nyní je však potřeba někoho, kdo má zkušenost se zahraničím. Lubor Nosek přiznává, že polský trh (nebo jiné zahraniční trhy) sami neznají a nevědí, jak se tamní lidé chovají. Zatímco věří v procesní know‑how Bazarobota, počítá s tím, že vhodnou skladbu ceníku budou muset na jiných trzích hledat za chodu, jako ji vylaďovali i v Česku. „Především však potřebujeme nalézt silného partnera,“ dodává.

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 1. 2015 11:40

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »