České nákupy po Internetu. Ale kde?

Možná jste si povšimli pochvalných zpráv avizujících nárůst nákupů čechů na Internetu. Obchodníci si libují. Není se čemu divit - jednak si stěžovat nemohou, za zády mají zpravidla nedočkavé investory, ale také obraty a tržby opravdu rostly. Při absolutních číslech, která český internetový business představuje, se totiž roste dobře.

Vyzkoušeli jste si někdy opravdový internetový nákup se vším všudy? Většina z těch, kdo něco nakupovali, kupovali typicky internetově prodávané zboží: knihy, filmy, CD, DVD. To jsou věci, které se snadno prodávají i snadno přes Internet vybírají. Ale jak se prodávají složitější a prodejně náročnější produkty?

Asi to znáte: je zboží, kde poradit nepotřebujete a dobře víte, co máte koupit. Zpravidla jsou to věci v oboru vašeho povolání či hobby. Jenže pak narazíte na to, že máte koupit něco, co potřebujete, ale čemu v zásadě moc nerozumíte. Jak se v takovém případě rozhodujete? Průzkumy ukazují, že dáváte na radu známých, ale – a to velmi často – na radu prodavače.

Před Vánocemi jsem na toto téma podnikl několik pratických testů, kdy jsem spojil příjemné (opravdu jsem ty věci pro někoho potřeboval) s užitečným (dělám pro firmu průzkum, jak fungují či nefungují shopy na českém Internetu). Praktický problém samozřejmě představovaly výrobky, o nichž nemám valného tušení, dle jakých kritérií nakupovat: lednička, televize a další podobné zboží.

Samozřejmě nejjednodušší situace nastává, když je pro vás jediným kritériem cena. V tom případě je na českém Internetu dostatek nástrojů, především vyhledávače cen na Atlasu a na Centru. Ty fungují velmi dobře hlavně v případě, když už máte vybrán konkrétní výrobek a chcete zjistit, kde je nejlevnější.

Horší situace je v okamžiku, kdy víte, že si přejete určitý výrobek o určitém stupni kvality, netušíte ale, jak onu kvalitu rozpoznat. Typický příklad: kupujete ledničku nebo televizi.

U ledničky i televize jsou zpravidla rozhodující rozměry – v případě ledničky objem mrazící a chladící části, u televize úhlopříčka. Jenže ledničku stejných rozměrů nebo televize stejných úhlopříček se liší cenově i o stovky procent. Takže musí nastoupit i další výběrová kritéria, než jenom rozměry. Jenže jaká? Tušíte?

Pokud netušíte, jste na českém Internetu v případě domácích spotřebičů namydlení. Typickým příkladem, nad kterým jsem strávil mnoho hodin, je právě zmíněná lednička či televize.

Kupujeme ledničku

Eshopů, kde lze koupit ledničku, je na Internetu dostatek. Pro lidi, kteří nejsou znalci ledniček nebo nemají jasný tip, co koupit, ale zřejmě přichází v úvahu jediný: bilezbozi.cz. Je to jediný obchod (který jsem našel = který byl uveden na Seznam.cz), jež umožňuje vyhledávání zboží podle kritérií a ještě ke všemu se obtěžuje vysvětlit (alespoň stručně) návštěvníkovi, podle jakých kritérií si co vybírat.

V rozšířeném hledání si můžete vyhledat výrobek podle rozměrů (minimální, maximální), počtu kompresorů (ty ovlivní spotřebu a hlavně cenu), energetické třídy a dalších užitných kritérií, jakož samozřejmě i podle ceny. V praxi to znamená, že se nemusíte prohrabávat cca. 200 nabízenými kombinacemi, ale jen těmi, které odpovídají vašim požadavkům. Důležité přitom je, že vám server pomůže s tím, co byste vlastně měli požadovat, tedy vám řekne, že energetická třída znamená úroveň spotřeby (a tedy nákladů na chlazení) atd.

Ostatní servery nic podobného nenabízejí. Obchodnidum.cz umožňuje pouze klasické vyhledávání bez rozumného rozlišené kritérií, takže musíte mít dost trpělivosti projít všechno nabízené zboží, stejně je na tom shop.cz. Obchody kamenných specialistů na bílé zboží jsou na tom zpravidla ještě hůře, protože se nacházejí na nějakém z free e-shopů, jako je Vltava2000 – zde obchodníci u svého zboží uvádějí zpravidla jen název a málokdy alespoň jakous takous popisku.

Výsledek – pokud chcete trochu pohodlně vyhledávat a nemáte přímo na papírku napsané typové značení výrobku, který si chcete koupit, pomůže vám v bílém zboží bilezbozi.cz, a pak je značná mezera v kvalitě obchodů.

A tak jsem vyzkoušel objednávku v praxi na bilezbozi.cz – objednal jsem ledničku, o které jsem před tím ověřil, že je na skladech nedostatková a čekal jsem, jak se s tím provozovatel vyrovná. Ukázalo se, že jsme odhadl, jak tento server funguje: provozovatel zboží nemá na skladě, ale shání ho až v okamžiku, kdy si výrobek objednáte. To může na jednu stranu vypadat neseriosně, na druhou stranu to ale v tomto konkrétním příkladě funguje dobře. Provozovatelé ihned na serveru deklarují, že objednávku považují za finální až v okamžiku, kdy se telefonicky potvrdí a domluví se převzetí zboží (po Praze se samozřejmě rozváží). To bylo příjemné – telefonicky se mnou bylo dohodnuto, kdy budu doma a nikdo nebrblal, že nehodlám sedět doma celé dopoledne a čekat na ledničku. Sehnat moji ledničku dalo zřejmě trochu práce, nakonec mi byla nabídnuta lednička z obchodu, nezabalená v originálním balení se slevou, nebo možnost týden si počkat na novou ledničku. Shrnuto: dodávka zboží i odbavení zakázky k plné spokojenosti.

Kupujeme televizi

Také nákup televize má svá specifika. Kromě úhlopříčky o ceně rozhoduje hlavně plochost obrazovky a řádkovací frekvence 50 nebo 100 Hz. To vám ale musí nejdříve někdo prozradit, protože se mi na českém Internetu nepodařilo najít nějaké smysluplnější pojednání o tom, jak si televizi vybrat. V praxi se nejvíce osvědčilo projít weby jednotlivých výrobců a podívat se, co znamenají výrazy jako Trinitron, Black Matrix atd. Zatímco Grundig a Thomson mají kvalitní a informačně bohaté presentace, kde si uděláte solidní představu o tom, jak nejlépe své peníze utratit a jaké funkce by vaše nová TV měla mít, katalog Sony hází při hlubším zanoření do něj stále nějaké chyby. Ostuda.

Představte si, že si nechcete ničit oči a hledáte televizi s obrazovkou 100 Hz, klidně i plochou (výhoda a vyšší cena), ale s malou úhlopříčkou. To máte dost smůlu – pokud nemáte přímo typová označení, nenašel jsem na českém Internetu obchod, který by umožnil podle těchto kritérií vypsat televize uvedené podmínky splňující.

Výborný výběr televizí evidentě přímo od velkoprodejce najdete na adrese www.tvav.cz – jenže prohledávání je tragické. Nezbývá nic jiného, než ručně projít seznam cca. 250 televizí a když najdete nějakou, která splňuje vaše kritéria, dát si ji třeba do nákupního košíku a pak televize mezi sebou porovnávat v několika otevřených oknech. Ceny jsou sice výborné, také popis televizí ujde, ale práce se systémem e-shopu je na úrovni uložené stránky ve Wordu. Kupodivu podstatně lépe se pracovalo s WAP verzí.

Na shop.cz se televize dělí jen podle stereo, mono a formátu 16:9 a výběr je malý. To sice usnadní orientaci, ale nepotěší. Na Obchodnidum.cz se alespoň dá proklikat kategoriemi podle typu obrazovky a její úhlopříčky, složitější výběr ani jakákoliv rada k nákupu tu ovšem neexistuje.

Docela dobře na tom jsou specializované obchody vedené zpravidla na Vltavě2000 – většina z nich měla alespoň základní popisky a navíc kategorie byly dělené dle úhlopříčky a zvláště byly vedeny přístroje se 100 Hz obrazovkou. S tím se již při troše trpělivosti dalo pracovat. Ovšem opět – žádná rada, jak volit a jak nakupovat. Žádný z těchto shopů navíc neoslovil svojí výjimečností, a tak příliš k nákupu nelákají.

Praktický výsledek internetového lovu na televize byl ten, že jsem si dojel do Datartu na Zličín, popodíval si s prodavačem a odjel jsem s televizí koupenou v normálním obchodě. Hamba mi, vyšlo mne to o pár korun dráže, ale měl jsem televizi ihned a hlavně mám dobrý pocit z toho, že mi někdo poradil. Smůla je, že ihned po nákupu televize přestala ČT vysílat zprávy, na které jediné se dívám, ale to je už jiný příběh…

Result

Na dvou příkladech jsem srhnul asi nejobecnější výhradu k e-shopům vůbec (nejenom k českým): absence podpory, poradenství. Téměř žádný obchod neobsahuje články nebo materiály pomáhající s výběrem nebo vysvětlující jednotlivé funkční parametry nabízeného zboží. Vyhledávání podle kritérií je téměř všude na velmí bídné úrovni. Příjemně překvapilo bilezbozi.cz, ale to je asi tak všechno. Samozřejmě jsem nyní poukazoval pouze na obchody se „složitějším zbožím“, jako je domácí elektronika a spotřebiče, například Vltava nebo Albumcity je vhodným příkladem toho, jak vyjít klientům vstříc u knih a CD. Naopak rozpačitě působil shop Bontonu, kde sice běhal banner na VHS StarWars trilogy, ta se ale nikde v obchodě přes vyhledávání ani přes odklik koupit nedala a musel jsem opět pokorně do kamenného obchodu.

EBF16

Tak co, změní se něco do dalších Vánoc?

PS: Výše uvedené závěry bych si samozřejně nedovolil zevšeobecnit jen ze dvou případů. Příklad s televizí a ledničkou nebyl jediný test nákupu zboží na českém Internetu, považuji je ale za representativní představitele své zkušenosti, a proto jsem je také zmínil.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 9. 2004 22:58

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »