Hlavní navigace

Cloudy mají budoucnost, a také problémy účetní i právní

 Autor: 21971
Patrick Zandl 2. 6. 2010

Cloud computing není nic nového, ale přesto se tento přístup k operativnímu pronájmu výpočetních kapacit rozmáhá až v poslední době, kdy dostal své sexy jméno. O výhodách hovořil šéf vývojářů českého Microsoftu, skepticky se na nový šlágr zase díval hlavní architekt českého e-governmentu. Výhod je dost. Bohužel i výzev…

Asi tak by se daly shrnout úvodní přednášky z konference Business Information Fórum 2010, která proběhla v úterý ve Slovanském domě v Praze. Skeptičtější část populace zastupoval Ondřej Felix (mikrorozhovor zde), někdejší generální ředitel Českého Telecomu a dnešní architekt českého e-governmentu, jeden z nejzkušenějších českých IT lidí, který sám sebe při přednášce označil za IT-dinosaura. Naopak optimismem hýřil Jiří Karpeta, ředitel vývojářské divize Microsoftu ČR.

Cloud computingu jsme se po stránce nabídky, výkladu možností a jeho současného postavení na trhu na Lupě nedávno věnovali (Cloud computing … je všude okolo nás), názory lidí z branže na něj se zatím rozcházejí.

C1 C2 C3 C4

Nevýhody právní

Podle Ondřeje Felixe je jedním z hlavních problémů legislativa, což Felix lakonicky shrnul slovy: Svá data uložíte na cloud s licencí podle právního řádu státu Delaware, a jaká licence tedy bude chránit vaše data? Cloudy navíc přinášejí otázku spolehlivosti služeb a jejich vymahatelnosti. Kdo a jak bude zodpovídat za výpadek cloudu a jak se toto projeví v dalších návazných službách poskytovaných právě vaší společností na cloudu? Dnes je v telekomunikacích zákonem stanovený úzus, že firma nenese zodpovědnost za výpadek služby a nemusí tedy hradit škody výpadkem způsobené. Můžete věřit jejím slibům, že se postará, aby služba nevypadávala, ale když nepostará a vaše podnikání to ohrozí, nemáte se na kom zhojit. Vaši vlastní zaměstnanci a vaše vlastní IT oddělení je vám přitom podstatně lépe podřízeno a můžete mnohem spíše ovlivnit, co a jak provozuje. Proto jsou cloudy podle Felixe zatím spíše okrajovou záležitostí, kterou budou velké firmy používat pro nekritické aplikace, nikoliv pro jádro svého podnikání.

S výše uvedenými výhradami souvisí problematika důvěryhodnosti a bezpečnosti. Jak poznat, který ze startupů nabízejících cloud computing je důvěryhodný a neprodá vaše data obratem dále? Neexistuje audit, podle něhož by se větší firmy mohly rozhodnout, je to pro ně vsázka do loterie a důvěra v dobré jméno, které ovšem v tomto oboru prakticky nebyl čas vytvořit. Podobný problém je s výkonnostními parametry, nejsou jednoduché metriky, jak je porovnat a je málo zkušeností s tím, jak je nakoupit a finančně vyhodnotit. To všechno vede k tomu, že IT oddělení větších firem se soustředí spíše na nákup vlastního hardware a na vlastní implementaci služeb, protože cloudy pro ně zatím stále nepředstavují komodizovanou službu, u níž by byly jasné výhody, nevýhody, ceny přímé i skryté vícenáklady – tedy jednoduchá možnost porovnání výhod a nevýhod nákupu vlastního řešení oproti jeho zajištění třetí stranou formou cloudu. Což, když zahrneme bezpečností dopady, je rozsáhlé téma a není se čemu divit IT šéfům, že se jim do jeho rozkrývání nechce pouštět.

Cloud má dopady investičně-účetní

Zajímavou výhradu zmínil Felix ke cloudům po stránce účetní a investiční. Potíží totiž je i to, že cloudy se finančně v účetnictví projevují jako operativní výdaj (OPEX), zatímco nákup vlastního IT řešení je náklad investiční (CAPEX). Jenže mezi těmito položkami ve větších firmách se schváleným rozpočtem nelze šachovat jen tak, už proto, že podle těchto údajů hodnotí firmu investoři a citlivě na ně reaguje burza. Pro velké firmy tedy není jednoduché dělat přesuny větších finančních balíků směrem z investic do provozních výdajů. Navíc motivační programy ve velkých společnostech navazují bonusy zaměstnanců na hlídání operativních výdajů a je potom logické, že sami zaměstnanci a vedení IT oddělení nemají žádnou touhu měnit zaběhnutý systém, když by tím zasahovali do vlastních bonusů. Což je zajímavý pohled a postřeh, který zaznívá jen ojediněle, ale u velkých firem bude hrát svou roli.

Technické argumenty pro jsou zajímavé

Karpeta přirovnává cloudy k produkci elektřiny. Na to, abyste používali elektrospotřebiče, si také nekupujete elektrárnu, ale nakupujete elektřinu u externího dodavatele. Produkce elektřiny ve velkých elektrárnách zajistí úspory z rozsahu, dostatečná konkurence pak cenovou flexibilitu a služba je dostatečně komoditní na to, aby byla cenově i výkonnostně komparativní napříč různými dodavateli. Což, dlužno dodat, cloudy zatím nejsou – ta komparativnost zde vlastně chybí. Příměru lze přiznat přiléhavost, ale Felixovy výhrady tato přiléhavost neodstraňuje.

Microsoft u cloudů zdůrazňuje technické výhody, především flexibilitu. Cloud si sjednáte a zprovozníte rychle, stejně rychle navýšíte kapacity, pokud se ty stávající ukáží být nedostatečné. Infrastruktura je elastická, snadno se přizpůsobuje tomu, co potřebujete, vše je postaveno na otevřených standardech, takže odpadají problémy s přenosy dat. To vede k redukci nákladů a snad i k jednodušší spolupráci na vývoji.

Microsoft cloud

První řešení na bázi Windows Azure v Česku začala nabízet Logica na jaře 2010, když Microsoft službu pro Česku spustil. Další lokální partneři Microsoftu v čele se společnostmi Unicorn, Ness Technologies, AutoCont a Kentico pracují na vlastních aplikacích pro Windows Azure. Celosvětově již Windows Azure využívají tisíce firem a organizací včetně NASA, Evropské environmentální agentury či koncernů Siemens a 3M. Platforma Windows Azure vytváří prostředí k provozu aplikací pro koncové uživatele, jako jsou Microsoft Dynamics, Office Live, Exchange Online, SharePoint Online nebo Windows Live, ale také zahrnuje vlastní operační systém pro webové služby, webovou relační databázi Microsoft SQL Azure a možnost propojení a spolupráce s .NET Services.

Azure tak doplňuje dvojici nejznámějších komerčně dostupných aplikačních cloudů, Google Apps a Amazon Web Services (podrobně referujeme zde). Jejich přehledné porovnání najdete například na Expert Developers Blogu.

Existuje samozřejmě celá škála cloudových služeb a řešení „software jako služba“ a je zajímavé, že je zatím mají tendenci používat spíše začínající a menší firmy, které je snáze nasávají do svých vnitrofiremních procesů, jichž se například hostovaná CRM řešení nebo plánovací software stávají základem. To je ovšem specifická kapitola cloudů, stejně tak jako nejrůznější řešení CDN (content delivery network), sítě pro distribuci obsahu po Internetu.

Zda a jak se cloudy chytí, ukáže budoucnost. Problémy s vyvedením dat mimo firmu považujeme za natolik zásadní, že si lze spíše představit, než migraci stávajících služeb, využití cloudů pro služby nově vznikající, kde tato rizika již budou nikoliv riziky, ale vlastnostmi obsaženými v konceptu služby. A pro Česko je podstatné, že řadu výhod deklasuje velikost trhu – například je obtížné vygenerovat v Česku provoz, který neobslouží levný webhosting. Proto se například cloudové úložiště dat Amazonu EC2 u nás neuchytilo, zatímco v USA je hojně využíváno pro předcházení „Digg efektu“. Ostatně, samotný cloud computing ještě není detailně vymezené a vyhraněné téma, prolíná se třeba se starším pojmem grid computing, jemuž jsme se již dříve obsáhle věnovali.

Anketa

Přemýšlíte o využítí cloudu?

Našli jste v článku chybu?

8. 6. 2010 13:53

Flasi (neregistrovaný)
Právní systém je často kvalitnější. Otázkou je, co je malým písmem ve všeobecných podmínkách napsáno o poskytovaných zárukách a zproštění se zodpovědnosti.

6. 6. 2010 8:39

k tomu mám 2 body

1) ty firmy živí to, že spravují cizí data a ony to velmi dobře vědí - jestliže někdo bude vynášet data jejich klientů, může je to VELMI rychle stát reputaci a důvěru klientů. Tzn. že zabezpečení dat je pro ně podstatná věc do které se hodně investuje.

2) ano ... pokud data uniknou, je dobré se soudit, právní systém těch zemí je obvykle kupodivu kvalitnější než náš, a pokud si vyberu službu provozovanou z Nigérie je to holt můj problém



Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Vitalia.cz: Zeleninové jogurty prý budou hit

Zeleninové jogurty prý budou hit

Root.cz: Chytré hodinky Pebble úplně končí

Chytré hodinky Pebble úplně končí

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy