Datové schránky: co dělat, když vám přijde něco omylem?

Do vaší datové schránky, stejně jako do klasické poštovní schránky, může něco dorazit i omylem - co se vás vůbec netýká a co správně měl dostat někdo úplně jiný. Třeba váš jmenovec, bydlící někde na druhé straně republiky. Proč k tomu ale dochází? A hlavně: co v takových případech dělat? Jak závazné je pro vás to, co je sice platně doručeno vám, ale týká se někoho úplně jiného?

První zprávy o nesprávně doručených datových zprávách se začaly objevovat poměrně záhy poté, co se datové schránky začaly skutečně používat. A hned si našly cestu do médií, protože to bylo něco nového, na co lidé ještě nebyli zvyklí, a co od datových schránek neočekávali. Třeba jako tento listopadový příspěvek z blogu na iDnesu, týkající se soudního rozsudku: ten byl doručen někomu jinému, než koho se týkal. A příjemce se hned začal pídit po tom, co to pro něj znamená, jaké to má důsledky atd.

Hojně medializován (na iDnesu i jinde) byl třeba tento lednový článek o chybě policie, která poslala svůj protokol někomu jinému, než správně měla. Řada dalších případů se pak již dočkala jen menší publicity, protože vyšla jen na nějakém soukromém blogu (jako třeba tato zpráva soudu o ustanovení obhájcem). No a řadu dalších případů si asi lidé raději nechali pro sebe a veřejně je neventilovali.

Není nad osobní zkušenost

Sám jsem se na téma takovýchto nesprávně doručených zpráv chystal již delší dobu. Původně mne k tomu inspiroval případ jednoho čtenáře, kterému přišel omylem přímo elektronický platební rozkaz. Nakonec ale vše urychlila moje vlastní zkušenost: i já jsem (právě včera) dostal do své datové schránky zásilku, určenou jmenovci z Brna. Tedy osobě se stejným jménem a příjmením, ale jiným bydlištěm. O datu narození nemohu soudit, neboť to příjemcovo neznám.

Po „informatické“ stránce bylo oznámení v pořádku: ve formátu PDF a platně podepsané vedoucím stavebního útvaru. Nebylo ale opatřeno časovým razítkem (což nutně nemusí). To mj. znamená, že konverze tohoto rozhodnutí bude možná do 26.10.2010 (kdy končí platnost použitého podpisového certifikátu), a pak už nebude tento elektronický dokument použitelný (protože podpis na něm už nebude platný).

nespravne dorucena zprava

Po obsahové stránce se na první pohled nejedná o nic závažného, resp. bezprostředně zavazujícího – je to informace o stavebním řízení, které se týká zateplení bytového domu. A stavební odbor městské části Brno-Žabovřesky v oznámení sděluje, že řízení zahájil.

Nicméně jako někdo, kdo netuší oč jde, nejsem schopen posoudit, zda přeci jen nejde o něco závažného. V oznámení je mj. zmínka o lhůtě 15 dnů k uplatnění námitek, které mohou podat účastníci řízení. A já ani nevím, v jaké pozici zde vystupuje můj jmenovec. Co když naopak má námitky proti zahájení řízení a tuto lhůtu by propásnul?

Co jsem tedy udělal? To, co velí zdravý rozum, a co by asi udělal každý. Nejprve jsem na datovou zprávu přímo odpověděl: sepsal a přiložil vysvětlující PDFko (že mi to poslali omylem, že jmenovec je z Brna a já z Prahy atd.),  připojil ještě samotné oznámení, které mi bylo nesprávně doručeno, a vše odeslal původnímu odesilateli. Viz obrázek.

vratka

Totéž jsem pak poslal ještě klasickým mailem, na adresu stavebního odboru (v oznámení byl jeho email uveden). Pak jsem zvedl telefon a chtěl zavolat osobě, která je pod oznámením uvedena jako „oprávněná úřední osoba“. Na telefonní ústřednu městské části jsem se dovolal, ale dotyčná osoba prý již není a nebude na pracovišti. Tak jsem zkoušel vedoucího stavebního odboru, který je pod oznámením formálně podepsán, ale také jsem ho již nezastihl. Bylo těsně před 14. hodinou.

Pak jsem zkoušel v telefonním seznamu najít svého jmenovce z Brna, podle adresy jeho bydliště, ale ani zde jsem neuspěl. Zkoušel jsem to i na bytovém družstvu, které o stavební řízení žádalo, ale ani zde mého jmenovce neznali. Tím moje včerejší snahy o nápravu skončily.

Proč k tomu dochází?

To, že nějaký „úřední dokument“ je doručen někomu jinému, samozřejmě není nic nového pod sluncem a stávalo se to (a určitě i stává) i u běžné listovní pošty. Zde ale ze dvou různých důvodů:

  • pošta může doručit správně nadepsanou a „správně naplněnou“ obálku nesprávnému příjemci. U zásilek s pruhy je to asi málo pravděpodobné, nicméně u normálních dopisů se mi to už také párkrát stalo.
  • odesilatel se splete a správný papírový dokument vloží do nesprávné obálky (resp. napíše na ni nesprávnou adresu).

V případě datových schránek a celého informačního systému datových schránek asi můžeme zanedbat obdobu první varianty jako extrémně nepravděpodobnou (že by ISDS doručil správně adresovanou zprávu do nesprávné schránky). O to více je ale pravděpodobná analogie druhé varianty. Tedy to, že odesilatel vybere nesprávného adresáta, kterému je pak zpráva doručena.

Důležité je ono „vybere“: informační systém datových schránek je notoricky znám svou uživatelskou nevstřícností  právě u vyhledávání adresátů, kde nabízí opravdu nejnižší možný komfort. A jelikož poslanci svého času rozhodli, že identifikátor datové schránky je neveřejným údajem, nesmí existovat veřejné seznamy datových schránek – a tak zbývá skutečně jen interaktivní vyhledávání.

V případě fyzických osob není možné vyhledávat podle rodného čísla, protože s nimi ISDS vůbec nepracuje. A tak  potřebné rozlišení je nutné realizovat skrze bydliště (což ještě nemusí stačit, jako třeba u otce a syna stejného jména), a data narození. V mém konkrétním případě došlo k chybě v tom, že obsluha spisové služby (či snad přímo webového portálu) nesprávně „ztotožnila“ právě bydliště. Inu, stane se  –  a uživatelská nevstřícnost ISDS bohužel přímo nahrává tomu, aby se to stávalo častěji.

Jaké jsou důsledky?

Pojďme nyní již k tomu asi nejpodstatnějšímu: co příjem takovéto „nepříslušné“ zprávy znamená pro skutečného (byť nesprávného) příjemce, který zprávu dostane, a co naopak znamená pro zamýšleného (správného) adresáta, který se o ní nemusí ani dozvědět?

Tuto otázku jsem ještě před svou vlastní zkušeností (popisovanou výše) konzultoval s lidmi z ministerstva spravedlnosti i ze soudní praxe, a to konkrétně pro soudní písemnosti. Tedy pro případ, že vám přijde „něco od soudu“. Nebo už od exekutora.

Dozvěděl jsem se (shodně), že pokud je soudní písemnost doručena osobě, která s řízením objektivně nemá nic společného (tj. není účastníkem řízení, a podle obsahu písemnosti se věc týká někoho jiného), pak nemá takové doručení žádné účinky ani nezakládá žádnou povinnost. A to jak pro skutečného (nesprávného) příjemce, tak i pro zamýšleného (správného) adresáta.

Konkrétně by to tedy mělo znamenat, že samotným doručením zásilky (skrze datovou právu) se nesprávný příjemce účastníkem řízení nestává. A z pohledu různých lhůt platí, že doručením jiné osobě „nemohou nastat účinky doručení vůči účastníkovi“. Neběží tedy lhůty pro odvolání apod.

Dokonce prý platí, že nesprávný příjemce nemá povinnosti informovat odesilatele o tom, že mu bylo něco nesprávně doručeno. Nicméně je více než vhodné, aby nehrál „mrtvého brouka“, na situaci vhodně reagoval a o omylu informoval přinejmenším toho, kdo se ho dopustil.

Jinak,  třeba v případě nesprávně doručeného elektronického platebního rozkazu (a hrozící exekuce), by nesprávný příjemce mohl svou nečinností dostat do nepříjemných problémů správného adresáta (dlužníka). Ten by se o platebním rozkazu a o hrozbě exekuce včas nedozvěděl, a tudíž by ani nevěděl, že by měl něco dělat k odvrácení exekuce.

Pokud by se omyl se záměnou osob (při doručování elektronického platebního rozkazu) nezjistil nějak jinak, vše by pokračovalo dále: soud by exekuci nařídil, poslal exekutora, a ten by přišel za dosud nic netušícím dlužníkem – a zjistil by, obstavil a zajistil jeho majetek. Přitom by mu také řádně doručil usnesení o nařízení exekuce.

Teprve v tuto chvíli by se (správný) adresát/dlužník vlastně dozvěděl, co se mezitím stalo. Stále ještě má možnost se odvolat proti již nařízené exekuci, nebo podat návrh na její zastavení a zpochybnit doručení platebního rozkazu (a tím i právní moc a vykonatelnost exekučního titulu) – ale již má obstavený majetek.

Pokud se předchozí omyl při doručování prokáže, bude (správný) adresát/dlužník úspěšný a dané „kolo“ pro něj končí. Náklady exekutora pak bude muset zaplatit oprávněný (tj. věřitel). A ten, bude-li důsledný, se může hojit na státu s náhradou škody za nesprávný úřední postup (nesprávně vyznačenou doložku PM). Na omyl při doručování tak vlastně může doplatit i věřitel, resp. stát (skrze náhradu škody).

Content

Tolik teorie, jak mi byla odborníky vysvětlena. I oni ale zdůrazňovali, že celý proces s exekucí a odvoláváním se proti nařízené exekuci zabere určitý čas (řádově měsíce), což může být s obstaveným majetkem velmi nepříjemné. O to více je proto vhodná a korektní aktivita ze strany nesprávného příjemce: když už k nějaké záměně osob a k nesprávnému doručení dojde, co nejrychleji o tom informovat. Nejlépe každého, koho se to týká. Určitě to je lepší, než později něco složitě prokazovat. A určitě nejen u „věcí od soudu“, ale obecně u čehokoli.

Ostatně, ani u datových schránek není vůbec triviální prokázat, že jste někomu něco poslali. Zvláště s jistým časovým odstupem (poté, co po 90 dnech zmizí z vaší datové schránky i doručenka). Tomu bych se ale chtěl věnovat v některém z příštích článků.

Anketa

Dostali jste už někdy omylem (listovní) dopis, patřící někomu jinému?

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 2. 2010 1:09
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »