Měla to být modernizace, která vlije veřejnoprávním médiím novou krev do žil. Místo toho vládní návrh mediálního zákona narazil na tvrdou odbornou kritiku. Ukázalo to připomínkové řízení, v němž se k návrhu ministerstva kultury vyjadřovala ostatní ministerstva, profesní svazy, úřady a další odborníci.
Jejich výtky sahají od nevalné právní úrovně textu přes finanční nejasnosti až po ignorování povinností, které vyplývají z evropského práva. Telekomunikační úřad dále upozorňuje na chybějící garanci vysílací infrastruktury. Kraje a města se podivují, proč v zákoně chybí regionální vysílání. Podle České biskupské konference by se nemělo zapomínat na pořady pro věřící a dětský ombudsman připomíná, že navržený zákon nemyslí na pořady pro děti a mládež nebo vysílání pro menšiny.
Řada připomínek se shoduje v tom, že návrh zákona vůbec nesplňuje standardy pro tvorbu právních norem. Chybí v něm definice pojmů, vnitřně si odporuje, používá špatnou terminologii, je nesrozumitelný a důvodová zpráva ani nevysvětluje, jak tvůrci zákona došli k navrženým změnám a jaké budou mít dopady.
Nejde přitom o nějaký „opoziční“ odpor. Zákon nešetřili ani vládní kolegové ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy sobě). Na věcné nedostatky například upozorňují i ministerstva zemědělství nebo zdravotnictví, kterých se jinak mediální agenda netýká.
Ministerstvo vnitra konstatuje, že celá předloha „v aktuální podobě nesplňuje základní požadavky na jasnost, srozumitelnost, a především normativnost právního předpisu“. Místo aby tvůrci do zákona psali jasná pravidla a povinnosti, zaplnili ho proklamacemi a komentáři, které patří spíše do důvodové zprávy. Ministerstvo zahraničí navrhuje, jestli by místo psaní nového zákona nestačilo prostě novelizovat existující zákony o České televizi a Českém rozhlase.
Připomínek je dohromady několik stovek a zabírají desítky stran. Mnoho z nich autoři označili jako zásadní. To podle legislativních pravidel znamená, že pokud je ministerstvo kultury samo neuzná a neupraví, nastane takzvaný rozpor. V takovém případě musí ministerstva a úřady mezi sebou jednat o vhodné nápravě, a jestliže se ani potom neshodnou, bude na vládě, aby kolektivně rozhodla, čí řešení má mít přednost.
Ministr Klempíř v pátek přislíbil, že během krátké doby dodá k novému zákonu chybějící dopadovou studii (RIA). V pondělí 25. května by stav přípravy zákona měla projednat koaliční rada, tedy vedení vládních stran.
Objem obdržených připomínek ministr bagatelizuje. „Je to meziresortní připomínkové řízení, je to tak všude. V roce 2024 nebo 2025 přišlo sedm tisíc nebo kolik připomínek za rok, to se takhle dělá,“ tvrdil v sobotním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově. „Budeme obrovsky rychlí,“ dodal k dalšímu projednávání zákona. Doufá, že se všechny připomínky podaří vypořádat do konce června a stále věří, že je možné, aby zákon platil od ledna 2027.
Výhrady k financím
Vládní návrh chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Místo nich by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat pevně stanovené částky ze státního rozpočtu. Antimonopolní úřad doporučuje navržené schéma raději projednat s Evropskou komisí, konkrétně Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž.
Také podle expertů z Úřadu vlády, kteří se zabývají unijním právem, bude nutné zákon nejprve předložit k vyjádření do Bruselu. „Nejde přitom o pouhou technickou úpravu existujícího režimu, nýbrž o kvalitativně nový model financování, spojený se změnou zdroje prostředků, institucionální vazby na stát i míry politické odpovědnosti za stabilitu financování. Z pohledu práva EU se proto jedná o nový režim veřejné podpory,“ zdůrazňuje Odbor kompatibility Úřadu vlády.
Podle propočtů Akademie věd by Český rozhlas přišel o 410 milionů korun ročně (pokles o 16,58 %) a Česká televize o 988 milionů korun (pokles o 14,68 %) ve srovnání s letošními očekávanými výnosy z poplatků. „Lze mít opodstatněné pochyby o tom, zda je navržená úprava v souladu s požadavkem přiměřenosti, stability a předvídatelnosti financování,“ uvádí akademie s odkazem na Evropský akt o svobodě médií (EMFA).
Akademie věd v této souvislosti upozornila také na konstrukci inflační doložky, podle níž by se inflace zohledňovala u přiděleného státního příspěvku do výše 5 %. „S ohledem na nedávnou zkušenost České republiky s postpandemickým inflačním šokem období 2022–2023, kdy spotřebitelské ceny stouply v součtu o 27 %, nutně vyvolává pochyby, zda takto konstruovanou inflační doložkou bude zajištěna povinnost členského státu zaručit stabilitu a přiměřenost financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb,“ konstatuje akademie.
Ozval se i Nejvyšší kontrolní úřad. „Domníváme se, že navrhovaná úprava financování ČT a ČRo není dostatečná. Není zřejmé, v jakém časovém intervalu se bude státní příspěvek převádět médiím (ročně, čtvrtletně nebo měsíčně?). Zároveň chybí informace o tom, z jaké kapitoly státního rozpočtu bude státní příspěvek poskytován. Tyto skutečnosti nejsou popsány ani v důvodové zprávě k návrhu zákona,“ vytýkají auditoři.
Unie zaměstnavatelských svazů považuje navrženou změnu financování za „faktickou likvidaci ekonomické stability“ médií. Podle ní škrty povedou k drastickému omezení výroby a produkce, což ohrozí projekty v oblasti kultury i živého umění.
Také Českomoravská konfederace odborových svazů varuje, že výpadek příjmů povede k propouštění zaměstnanců. „Zrušení transparentního financování veřejných médií bez souběžné podrobné analýzy dopadů těchto kroků a odpovědi, z jakých dlouhodobě udržitelných zdrojů bude financován, klame zejména veřejnost, které je slibována úleva na koncesionářských poplatcích, ale jsou jí zamlčeny negativní dopady vedoucí ke ztrátě dostupnosti kvalitních kulturních produktů nejen v médiích, ale také v oblasti živého umění a ohrožení péče o naše kulturní dědictví,“ uvádí odborový svaz.
„Domníváme se, že zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu bude mít zásadní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, a to zejména na osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením, které jsou podle stávající právní úpravy od poplatkové povinnosti osvobozeny, avšak v novém modelu financování se budou na financování médií veřejné služby podílet nepřímo,“ podotýká ministerstvo vnitra.
Technická slepota
Český telekomunikační úřad upozorňuje, že z nového zákona úplně vypadly technické podmínky vysílání. „Návrh nikterak neřeší a nezajišťuje kontinuitu šíření vysílání programů České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím sítí zemského rozhlasového a televizního vysílání (či jiných sítí) a nevytváří předpoklady pro zajištění jeho dostupnosti pro širokou veřejnost,“ poznamenal úřad.
Na nedostatky v této oblasti poukazuje také ministerstvo průmyslu: „Dále je nutné zakotvit v přechodných ustanoveních, že dosavadní udělené příděly rádiových kmitočtů a individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů zůstávají v platnosti.“
Kromě celoplošného vysílání chybí v zákoně regionální programy. „Požadujeme, aby v zákoně zůstaly zachovány stávající regionální studiové struktury, a to minimálně v rozsahu znění zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu. Navrhovaný zákon musí dle našeho názoru stanovit, že součástí České televize je Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava a že mohou být zřizována i další televizní studia. Dále by měl zákon stanovit, že každé z těchto studií vysílá nejméně 25 minut denně regionální zpravodajské a publicistické pořady,“ napsal ve svých připomínkách Středočeský kraj.
„Pokud jde o Český rozhlas, měl by zákon zakotvit, že součástí Českého rozhlasu jsou rozhlasová studia nejméně v sídlech všech krajů,“ dodává dokument podepsaný středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou.
„Regionální studia Českého rozhlasu i České televize mají nezastupitelnou úlohu v zajištění informování veřejnosti o děních v regionech, které je nezbytné pro udržení společenské soudržnosti napříč celým územím ČR. S ohledem na dlouhotrvající trend poklesu počtu titulů regionální psané žurnalistiky (tištěné deníky či týdeníky) jejich význam ještě roste. Předložený materiál však s existencí regionálních studií vůbec nepočítá, což jako zástupci zejména venkovského území považujeme za velmi vážný nedostatek,“ ozvalo se Sdružení místních samospráv.
Zmatky a procesní chyby
Návrh trpí i vnitřní schizofrenií. Vícero institucí poukázalo na to, že podle jedné části připravovaného zákona mají kodexy obou médií schvalovat jejich rady, zatímco o pár stránek dál se tato pravomoc svěřuje Poslanecké sněmovně. „Z návrhu není zřejmé, kdo kodex skutečně schvaluje. Návrh v této části působí vnitřně rozporně a může v praxi vyvolávat interpretační nejasnosti. Současně není zřejmé, jaký má být vztah mezi schválením radou a případným schválením Poslaneckou sněmovnou,“ konstatuje ombudsman.
Úřad pro ochranu osobních údajů se ohradil proti chystané povinnosti zveřejňovat na internetu datum narození dárců, kteří médiím poskytnou dobrovolný příspěvek. Považuje to za nepřiměřený zásah do soukromí v rozporu s GDPR. „Pokud by měly být zveřejňovány jakékoliv údaje o přispěvatelích (dárcích), je třeba výslovně uvést, zda vůbec a které údaje mají být zveřejněny, kde, na jak dlouho a proč. Předkladatel má vyhodnotit, zda je nezbytné zveřejňovat údaje o jednotlivých lidech, nebo zda lze transparentnosti dosáhnout méně invazivně,“ uzavírají strážci osobních údajů.
„Chybí ustanovení, které by řešilo funkční a personální kontinuitu veřejnoprávních institucí zřízených zákony, které se zrušují. Není zřejmé, jak bude zajištěn přechod od dosavadní k nové právní úpravě, mj. postavení zaměstnanců nově zřizovaných institucí, přechod práv, povinností, majetku a závazků stávajících institucí na nové,“ podotýká Nejvyšší kontrolní úřad.
„Byť se může jevit, že návrh na pravidelné roční příspěvky ze státního rozpočtu pro obě média umožní jejich kontrolu ze strany NKÚ, zdůrazňujeme, že působnost NKÚ v oblasti kontroly hospodaření veřejnoprávních médií nemůže být závislá na zdroji financování těchto médií, který bude stanoven politickou reprezentací pro konkrétní volební období zákonem upravujícím veřejná média v oblasti televizního a rozhlasového vysílání. Takovýto právní stav v praxi kontrolu hospodaření obou médií znemožní,“ doplňuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Navrhuje, aby byly pasáže o kontrole z tohoto zákona úplně vypuštěny, protože věcně patří přímo do zákona o NKÚ, respektive do právě projednávané novely ústavy.
Zajímavostí je, že vyjádření ministerstva financí, které má na starosti státní rozpočet, ve vládním systému připomínek ještě v neděli večer úplně chybělo.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU