Český telekomunikační úřad dokončuje výběrové řízení na výzkumnou agenturu, která bude v letech 2026–2028 každoročně mapovat, jak české domácnosti přijímají televizní vysílání. Výsledky tříletého šetření pomohou při rozhodování o budoucnosti „televize přes anténu“ po roce 2030. Právě tehdy totiž vyprší současné kmitočtové příděly pro celoplošné televizní sítě.
Předseda Rady ČTÚ Marek Ebert na nedávné konferenci Innovation Day ujistil, že zánik terestriky jako takové v dohledné době nehrozí. „Naším zájmem je najít vhodný scénář pro podporu a pokračování zemského televizního vysílání i po roce 2030,“ poznamenal.
Otázkou ale zůstává jeho rozsah, tedy kolik celoplošných sítí bude moci nadále fungovat a za jakých podmínek. Právě k odpovědi na tuto otázku má sloužit výzkumný projekt, jehož dodavatele úřad vybírá. Lhůta pro uchazeče o veřejnou zakázku vypršela 24. dubna, vítěz dosud nebyl oznámen.
Výzkum bude probíhat každoročně vždy v září a říjnu, pokaždé s reprezentativním vzorkem tří tisíc domácností. Přibližně půlhodinové dotazování pokryje řadu tematických okruhů. Zaměří se na to, která distribuční platforma je v domácnostech primárně využívána pro příjem televizního obsahu. Stranou nezůstanou ani domácnosti bez internetového připojení, venkovské a odlehlé lokality nebo sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Právě tito diváci by při případném omezení volně dostupného vysílání přes anténu zůstali bez levně dostupné alternativy.
Shromážděná data umožní vyhodnotit, jak roste konzumace obsahu přes internet na úkor lineárního vysílání, jak se vyvíjí využívání hybridní platformy HbbTV, jakou pozici mají streamovací služby a v jaké míře domácnosti sahají po prémiových placených balíčcích. Dotazník bude metodicky srovnatelný s výzkumnými nástroji Asociace televizních organizací a vychází z osnovy, kterou pro členské státy EU připravila pracovní skupina pro politiku rádiového spektra Evropské komise (RSPG). Česká data tak půjde porovnávat s výsledky z jiných zemí EU.
První rok má být metodicky nejnáročnější. Do konce června 2026 má vybraný dodavatel dopracovat dotazník a uskutečnit pilotní šetření. Do srpna má sestavit výběrový soubor a metodiku sběru dat. Samotné dotazování má proběhnout v září a říjnu. Datový soubor má být předán v listopadu a základní analýza v prosinci.
První výsledky tedy budou k dispozici na přelomu roku. Nebudou pouze interním materiálem úřadu. Předseda Rady ČTÚ na konferenci Innovation Day nastínil, že úřad plánuje každoroční zprávu, o níž by pak diskutoval panel odborníků.
V něm by měli usednout zástupci všech distribučních platforem, tedy provozovatelů DVB-T2 sítí, poskytovatelů internetových služeb, satelitních operátorů i mobilních operátorů. „Cílem by bylo zkusit vyhodnotit stav a říct si, jak se situace využívání jednotlivých platforem vyvíjí a do jaké míry nacházíme podporu pro zachování, změnu či kompletní překopání současného stavu rozdělení rádiového spektra,“ řekl Ebert. Poslední variantu přitom označil za nepravděpodobnou.
Výstupy výzkumu budou zároveň podkladem pro aktualizaci Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání. Její dosud poslední verze vznikla v roce 2016. Na konferenci Innovation Day Ebert řekl, že úřad chce postupovat transparentně a neutrálně. „Naším úkolem bude v nejbližší době zmapovat a vyhodnotit situaci z toho pohledu, co si zákazníci žádají,“ uvedl.
Pásmo, v němž terestrické vysílání funguje, láká mobilní operátory. Předseda Rady ČTÚ na konferenci zmínil, že průměrný mobilní datový provoz v Česku už dosahuje zhruba 15 GB měsíčně na jednu SIM kartu. Úřad nyní komplexně zkoumá efektivitu využití stávajících mobilních pásem.
V minulosti už televizní vysílání muselo uvolnit pásmo 800 MHz a později také pásmo 700 MHz. Přechod z DVB-T na DVB-T2 měl mimo jiné umožnit efektivnější využití zbývajícího spektra a zachovat dosavadní rozsah televizní nabídky.
Generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník upozornil, že za tlakem na uvolnění televizních kmitočtů stojí především ekonomické zájmy. „Pokud by se část spektra odebrala, nutilo by to diváky jít k operátorům. Hraje se o výnosy přesahující 10 miliard korun ročně, které by domácnosti musely nově platit za internetové připojení a placenou televizi,“ prohlásil Mastník na konferenci Innovation Day.
Na televizi přes anténu dnes spoléhají asi dva miliony domácností. Podíl terestrické televize v Česku se podle Mastníka pohybuje kolem 49 procent domácností a je vcelku stabilní. V evropském kontextu jde o nadprůměrně silnou pozici. Zároveň dlouhodobě roste zájem o IPTV služby, klesá podíl satelitních platforem.
Zájem na zachování terestriky deklarovaly při konzultacích k aktualizaci strategie správy rádiového spektra i velké komerční televize. Televize Nova vyjádřila zájem o terestrické šíření do roku 2040, Prima dokonce do roku 2050. Volně dostupné zemské vysílání má zůstat klíčovou distribuční platformou také pro veřejnoprávní Českou televizi. Ministerstvo kultury však nejdřív musí opravit nedostatky v návrhu zákona, kterým chce radikálně změnit podobu médií veřejné služby. V současné verzi úplně chybí jakákoliv garance kmitočtů pro programy České televize včetně její samostatné sítě v DVB-T2.
Telekomunikační úřad zároveň umožní použít kmitočty dvou plánovaných, ale ve skutečnosti nikdy nevyužitých televizních sítí. Sítě č. 25 a 26 byly připraveny v rámci přechodu na DVB-T2 jako kompenzační, ale dosud nebyly přiděleny kvůli chybějící legislativní úpravě. Úřad je nyní nabídl trhu v dočasném režimu.
Přidělené kmitočty půjdou využít maximálně do konce roku 2030. Do konce června 2026 lze žádat o individuální oprávnění pro dokrytí signálem DVB-T2 v lokalitách se slabým příjmem, případně pro experimentální provoz alternativních technologií jako je 5G Broadcasting. Úřad dosud vydal šest oprávnění pro dokrytí, žádné pro experimentální vysílání. Od 1. července 2026 do 31. prosince 2027 pak bude možné žádat také o individuální oprávnění pro regionální a lokální vysílání. Úřad předpokládá, že po 31. prosinci 2027 už nebude dávat ekonomický smysl budovat nové lokální vysílání na dobu tří let.
Velká debata o podobě UHF pásma po roce 2030 se povede na mezinárodní úrovni. Šéf telekomunikačního úřadu konstatoval, že do Světové radiokomunikační konference WRC-2028 se zásadní rozhodnutí nečeká. Klíčová diskuse přijde s přípravou pozic pro WRC-2031, kde se bude rozhodovat o dalším přidělení části UHF pásma mobilním sítím.
Jakékoli úpravy musejí respektovat Ženevskou dohodu z roku 2006 a koordinované přístupy evropských zemí. Platí navíc, že pokud sousední státy přistoupí k reorganizaci pásma odlišně, může to omezit dostupnost terestrického signálu i na českém území.
Strategie správy rádiového spektra, kterou ČTÚ předložil vládě v dubnu 2025, předpokládá zahájení projednávání konkrétních podmínek pro pásmo UHF po roce 2030 ve druhé polovině roku 2028. Příděly kmitočtů pro všechny čtyři celoplošné DVB-T2 sítě platí do 31. prosince 2030. Tříletý výzkum domácností by měl do té doby poskytnout dostatečnou datovou základnu pro informované rozhodnutí.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU