Měla to být jednoduchá novela ústavy, která by otevřela cestu ke kontrole hospodaření veřejnoprávních médií Nejvyšším kontrolním úřadem. Návrh zpracovaný Senátem podpořila vláda a souhlasí s ním vedení České televize a Českého rozhlasu. Má také všeobecnou politickou podporu. Teoreticky tedy měl být hladce schválen. Jenže v Poslanecké sněmovně začaly přibývat pozměňovací návrhy, které chtějí senátní novelu použít jako nosič pro další změny.
Ve sněmovním systému se zatím objevily čtyři pozměňovací návrhy. Nejzásadnější je ten od jedenácti poslanců ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů v čele s Markem Bendou. Požadují, aby se zákony o České televizi a Českém rozhlase staly zvláštním typem zákonů, pro jejichž změny je nutný aktivní souhlas obou parlamentních komor. Dnes mají takovou výsadu jen volební zákon nebo zákon o jednacím řádu Senátu.
V praxi by to znamenalo rozšíření ústavního článku 40, kam by přibyl „zákon o právnických osobách poskytujících veřejnou službu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání“. Vládní většina v Poslanecké sněmovně by takovou normu nemohla přijmout ani novelizovat bez výslovného souhlasu Senátu. Zatímco u běžných zákonů mohou poslanci přehlasovat případné zamítavé stanovisko senátorů, u zákonů zahrnutých pod článkem 40 to možné není.
Chystaný pozměňovací návrh ohlásil poslanec ODS a bývalý ministr kultury Martin Baxa na dubnovém jednání sněmovního mediálního výboru. „Mluvíme o zavedení kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu nad médii veřejné služby v době, kdy se chystá naprosto zásadní změna jejich nejenom financování, ale fungování,“ uvedl Baxa. Pozměňovací návrh podle něj nesměřuje k tomu, aby budoucí změny mediálních zákonů vyžadovaly ústavní většinu. Stačil by aktivní souhlas Senátu prostou většinou. Vidí to jako logické pokračování takzvané malé mediální novely, která Senát před několika lety zapojila do volby členů mediálních rad.
Pozměňovací návrh přivítal už na výboru poslanec TOP 09 Jan Jakob. Také podle něj logicky navazuje na zmíněnou malou mediální novelu.
Proti zařazení mediálních zákonů pod článek 40 se na jednání výboru ohradila autorka senátní novely Hana Kordová Marvanová (senátorský klub ODS a TOP 09). „Posadit to na úroveň ústavního zákona, to znamená zablokovat i žádoucí změny,“ varovala. Zablokovala by se tím podle ní i racionální debata o nedostatcích, které sama jako jedna z původních předkladatelů zákonů o ČT a ČRo z roku 1991 dobře zná. Po dalších volbách se navíc politické poměry mohou obrátit a co dnes komu připadá výhodné, příště výhodné nemusí být.
Výhrady měl i prezident NKÚ Miloslav Kala. Připomněl, že u takových zákonů nejsou stanoveny lhůty pro projednání, což legislativní proces komplikuje. Zejména pak v situacích, kdy se drobné změny zákona o NKÚ stávají součástí jiných legislativních balíků.
Další připomínka prezidenta NKÚ mířila k samotnému rozsahu právní úpravy. Podle něj změna ústavy ke spuštění kontrol stačit nebude. „Potřebujeme pro to, abychom zahájili tu kontrolu, nejenom novelu ústavy, ale ještě novelu našeho zákona,“ uvedl s odkazem na zákon o NKÚ. Situaci přirovnal ke kontrolování České národní banky. V jejím případě zákon upřesňuje, že kontrola probíhá v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz. Úředníci se však nemohou vyjadřovat například k tomu, jak centrální banka vytváří zlaté rezervy.
Podle některých vládních poslanců není potřeba novelizace doprovodného zákona o NKÚ tak jednoznačná. Poslanec Ondřej Babka (ANO) při jednání výboru řekl, že věc konzultoval s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem a jeho náměstky. Pokud by se přesto ukázalo, že novelizace zákona o NKÚ je nezbytná, slíbil prosadit ji co nejrychleji.
Inspiraci pro nastavení kontroly hodlá NKÚ hledat v Británii. Vzorem má být memorandum mezi tamním účetním dvorem National Audit Office a veřejnoprávní BBC, které vymezuje hranici mezi nezávislostí veřejnoprávní instituce a rolí kontrolního orgánu. Kala plánuje pracovní seminář, kam by pozval jak britské kolegy, tak zástupce ČT a ČRo.
Otevřená je zatím otázka, jak daleko do minulosti budou kontroly sahat. Hospodaření před účinností novely by chtěl pokrýt pozměňovací návrh Táni Malé (ANO), Tomia Okamury (SPD) a Borise Šťastného (Motoristé sobě). Obsahuje přechodné ustanovení, které by zpětnou kontrolu výslovně umožnilo.
Podporuje ho také prezident NKÚ. Část právních odborníků sice podle něj považuje takové ustanovení za nadbytečné, NKÚ ale doporučoval, aby byla věc v zákoně postavena najisto. Kontrola je svou povahou vždy zpětná. Stejný návrh navíc mění datum účinnosti novely ústavy z fixního 1. července 2026, což se už nedá stihnout, na patnáctý den po vyhlášení. Délku projednání ústavního zákona, který musí schválit obě komory, totiž nelze dopředu odhadnout.
Zbylé dva pozměňovací návrhy s mediální problematikou nesouvisejí. Pirátští poslanci Samuel Volpe a Olga Richterová chtějí ústavní působnost NKÚ rozšířit obecně tak, aby pokrývala další právnické osoby financované nebo ovládané státem. Poslanci hnutí ANO Robert Plaga a Radek Vondráček zase navrhují, aby Česko mohlo zákonem svěřit NKÚ kontrolu mezinárodních organizací, jichž je členem. Jako příklad uvádějí OBSE, CERN nebo observatoř ESO, jestliže by organizace o takovou kontroly měly zájem a výslovně s ní souhlasily.
Senátní návrh, na nějž pozměňovací návrhy navazují, mediální výbor doporučil ke schválení. Pro hlasovalo jedenáct ze třinácti přítomných poslanců, dva se zdrželi. Poslanci hnutí STAN Ester Weimerová a Matěj Hlavatý označili zavedení kontroly NKÚ v současném okamžiku za nešťastné. Bojí se, že načasování celý záměr promění v nástroj ke zpochybňování veřejné služby, kterou ČT a ČRo poskytují. Hlavatý proto navrhl, aby výbor projednávání přerušil, dokud nebude známá definitivní podoba chystané novely o financování veřejnoprávních médií. Návrh ale na výboru neprošel.
Senátní novelu předložila horní komora v listopadu 2025, už podruhé. Poprvé ji poslancům doručila půl roku před sněmovními volbami, ti ji ale nestihli projednat. Stručná novela doplňuje do nejvyššího zákona větu, podle níž NKÚ vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání – tedy České televize a Českého rozhlasu. Dosavadní působnost úřadu je omezena na hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, což se na veřejnoprávní média nevztahuje. Vnitřní kontrolu vykonávají Rada České televize a Rada Českého rozhlasu a jimi zřízené dozorčí komise, které mají právo nahlížet do veškerých smluv a účetnictví.
Záměr umožnit externí kontrolu Nejvyšším kontrolním úřadem byl součástí programového prohlášení vlády Petra Fialy. Mělo jít o širší vládní novelu ústavy, ale tehdejší kabinet legislativní návrh nedotáhl do konce. Materiál obsahoval rozsáhlejší změny, na nichž nebyla dostatečná shoda. Senátorka Kordová Marvanová proto zvolila užší zaměření pouze na ČT a ČRo, na čemž panuje široká shoda napříč odbornou veřejností i parlamentem. Kontrolu podpořili také generální ředitelé obou veřejnoprávních institucí, včetně předchůdců současného ředitele ČT Hynka Chudárka.
Protože se jedná o ústavní zákon, jeho schválení vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU