Hudba zadarmo? V Česku spíše předplatné

Zatímco autorské ochranné svazy neustávají v boji proti pirátům, hudební byznys se naštěstí vyvíjí dál. Několik zahraničních internetových projektů slibuje hudbu zadarmo, respektive za reklamu. Jak služby fungují, co umí a dočkáme se jich i v Česku? A co si od budoucnosti slibují zástupci vydavatelských společností a distributoři hudby?

Když blogger Michael Arrington v říjnu loňského roku napsal, že jediná smysluplná cena za hudbu je nula, vypadalo to jako hodně odvážná vize. Nyní se ovšem o modelu hudba za reklamu mluví stále častěji a hlasitěji. Stačí se podívat na zprávy za jeden týden:

  • 21. ledna 2008: web We7.com Petera Gabriela získal investici šest milionů dolarů.
  • 23. ledna 2008: jedna z nejpopulárnějších web 2.0 aplikací last.fm na blogu oznámila, že začne nabízet hudbu zadarmo.
  • 28. ledna 2008: na veletrhu MIDEM byla představena legální p2p síť qtrax.com a v ní 25 milionů skladeb (že tomu tak úplně není, k tomu se dostaneme později).

Všechny tři služby přistupují k hudbě zadarmo trochu jinak. Jak fungují, co umí a jak to ovlivní českou scénu?

We7.com: s reklamou před písní

První setkání s hudbou zadarmo na we7.com možná někomu způsobí malý kulturní šok. Uživatel se zaregistruje a pak může ostošest stahovat hudbu ve formátu MP3 (192 kbit/s, bez DRM) a vyplenit třebas celý katalog. To je po letech plných debat o hudebním pirátství trochu zvláštní pocit.

Má to ovšem tři háčky. Prvním je audioreklama, která je přilepená na začátek skladby. Obvykle trvá mezi 7 a 13 vteřinami a dle subjektivního názoru autora článku moc neobtěžuje, až na to, že v některých případech je hlasitější než samotná skladba, což výrazně znepřijemňuje poslech. Po měsíci si uživatel může až dvacet svých skladeb stáhnout znovu, tentokrát ovšem již bez reklamy.

Druhý háček je v regionálním omezení. Většina písní je momentálně dostupná komukoli, nicméně vybraná alba vás přivítají větou: Je nám líto, ale některé z výše uvedených skladeb momentálně nejsou dostupné ve vašem regionu.

A třetí háček je ve velmi omezeném katalogu. We7.com momentálně nabízí jen 80 000 skladeb. Šance, že tam naleznete to, co hledáte, je hodně malá a spíše si zde zavzpomínáte na staré bluesmany, jazzové standardy a pár hvězd a hvězdiček šedesátých a sedmdesátých let. Nicméně zlepšení má být na cestě a We7.com by měl velmi brzo nabobtnat na půl milionu skladeb. Velká vydavatelství ale zatím stále chybí.

Last.fm – třikrát a dost

Last.fm (tzv. myware, který „špicluje“, co posloucháte, a z dat vytváří statistiky a doporučení) začal nabízet zdarma písně k přehrání koncem ledna. Pro nás je to zpráva dobrá leda k polechtání závisti, jelikož služba funguje pouze pro uživatele z Německa, Británie a USA.

Last.fm má na rozdíl od konkurenčních projektů k dispozici katalog všech velkých labelů i řady nezávislých vydavatelství. Na rozdíl od We7.com ovšem neumožňuje skladby stahovat, vše se odehrává pouze v rámci flashového přehrávače na webu last.fm.

Posluchači si momentálně mohou poslechnout každou skladbu maximálně třikrát, pak budou upozorněni na chystaný systém předplatného. Nezastoupení muzikanti se mohou do projektu přidat, nabídnout své skladby k poslechu zdarma a mít svůj podíl (odvíjející se od počtu přehrání) z reklamy na webu last.fm. Ohledně dotazu, kdy se služba dostane i k nám, čtenář dostane pouze klasickou odpověď: žádné orientační datum nemáme, pracujeme na tom, sledujte náš blog.

Qtrax.com – legální P2P a trapas měsíce

Poslední projekt qtrax.com může způsobit hodně paradoxní situaci. Zatímco vydavatelství přes deset let bojují proti P2P sítím, najednou by měla otočit a posluchače do P2P sítě hnát zpátky. Qtrax je upravený program Songbird (kombinace přehrávače a prohlížeče) s přidanou podporou P2P. Vydavatelé, hudebníci a provozovatel mají být živi z reklamy v rámci programu Qtrax. Na veletrhu MIDEM mateřská firma Brilliant Technologies Corporation Qtrax slavnostně představila a oznámila, že bude obsahovat 25 milionů skladeb a že uzavřel dohody se všemi velkými vydavatelstvími.

Jenže velmi rychle se ukázalo, že Qtrax jaksi předběhl události. Jeden label za druhým se začal ohrazovat, že s Qtrax možná jednají, ale žádnou smlouvu rozhodně nepodepsali. Uživatelé si tak nyní mohou stáhnout aplikaci, registrovat se, brouzdat v katalogu obsahujícím toho času bezmála 10 milionů písní – a to je tak vše. Při pokusu o stažení skladby se dočkají pouze informace Downloads coming soon!! Celý ukvapený start Qtrax byl natolik zpackaný, že firma nyní často slouží jako odstrašující lekce „Jak neodstartovat svůj projekt“.

Pokud podivný start-nestart Qtrax přežije a s vydavateli opravdu uzavře smlouvu, hudba zadarmo se možná začne dotýkat i české scény. V Qtrax totiž nalezneme například i celý katalog českého vydavatelství Indies i některé české hudebníky z velkých labelů (Kryštof, Chinaski). Nicméně ve zmateném světě Qtrax to rozhodně nelze brát moc vážně.

Pokud alespoň jeden z popsaných projektů (a nebo jejich další soci imeem, lala či ruckus) prorazí, jak to ovlivní českou scénu? Může to již definitivně odrovnat kamenné prodejny? Co se stane s webovými obchody, jako je allmusic.cz nebo i-legalne.cz? Budou mít šanci přežít menší labely, které si na reklamě moc nevydělají?

Nebojím se vlka nic

O osud svého obchodu se Josef Jindrák z kultovního krámku Polí pět nebojí. Přece jen lidí, co chtějí něco hmatatelného, je dost a ono hledání na webu je práce vyžadující čas, který leckdo není ochoten obětovat. Koupě nosiče podle něj také znamená pro spoustu lidí víc než jen způsob, jak se dostat k hudbě. Já ani tak neprodávám hudbu jako nosiče (artefakty), kde je hudba zaznamenaná. Člověk, co si takový artefakt koupí, tím chce zároveň tvůrce podpořit, nejen se pak kochat z produktu. Svoje podnikání se snaží přizpůsobit době a rozšiřuje záběr. Založil jsem hand made vydavatelskou edici, kdy cd/dvd stojí 69–99 korun, to je moje cesta. Ta přechodná doba, než se hudební scéna stabilizuje, je těžká, ale naštěstí se neorientuji jen na hudbu, jsem napůl knihkupec a obecně osvětové středisko…

To Vít Janišallmusic.cz má situaci možná ještě těžší. Úspěšná služba ve stylu hudba za reklamu by mu mohla odlákat zájemce o koupi empétrojek zahraničních interpretů. Podobný projekt zaměřený vysloveně na Česko neočekává a sám se touto cestou vydat nehodlá. Vidím zde několik zásadních překážek, počínaje obchodní politikou hudebních vydavatelství a konče nezbytným kvantem inzerentů, říká. Aplikovat v českých poměrech americké, resp. britské obchodní modely znamená nevyhnutelně narazit.

Allmusic se spíš vydá jiným směrem: cestou předplatného. Abonent bude mít např. za cenu běžného alba na měsíc neomezený přístup k databázi AllMusic.cz. Mimo předplatného považuji za nezbytné odstranit systém DRM. Toho se snad dočkáme v průběhu tohoto roku, popisuje Vít Janiš svou strategii. Pak zbývá otázka ceny, ale ta by měla směřovat na hudební vydavatelství. Proč je prodejní cena na iTunes nebo Amazon hluboko pod naší nákupní cenou? diví se šéf allmusic.cz.

Petr Peřinai-legalne.cz má pochyby o tom, jestli může být projekt hudba za reklamu životaschopný. Když jsem se prvně dozvěděl o Qtrax, tak jsem si za prvé u centrál labelů zjistil, že s nimi neuzavřeli žádnou smlouvu, a za druhé jsem hned vzal do roky kalkulačku. Podle něj je to plán hodně riskantní a v českém prostředí už vůbec nereálný. V Česku dali lidé za hudbu půl miliardy korun. To jsou zisky, které by musela pokrýt reklama, a neumím si představit, že by to v Česku mohlo fungovat.

Pokud by nějaký projekt ve světě uspěl a začalo by to mít vliv na prodejnost skladeb zahraničních muzikantů na i-legalne.cz, museli by na to podle Petra Peřiny samozřejmě zareagovat. Kdyby se něco takového opravdu stalo, museli bychom jít stejnou cestou. Český trh by samozřejmě nestačil, asi bychom se zaměřili na východ. Nicméně za pravděpodobnější považuje stejně jako Vít Janiš cestu předplatného a shoduje se s ním i v tom, že u volně kupovaných skladeb se chtějí brzo zbavit obtěžující DRM ochrany.

Pro hudební vydavatelství asi bude rozhodující, zdali budou vydavatelé brát podíl z reklamy, anebo budou dostávat fixní částku. První verze je pro ně hodně problematická. Všichni víme, že reklama je věc vrtkavá, jeden rok se jim bude líbit investovat do hudby a peněz bude dost, příští rok se vrhnou na nějaký sport a pak najednou příjem z reklamy bude nízký, ale zákazník už nebude chtít platit za hudbu, obává se český vydavatel, který si nepřál být jmenován.

Přemysl Štěpánek z vydavatelství Indies apriori postup hudba za reklamu předem nezatracuje, ale rozhodoval by se až podle konkrétní nabídky. My jsme rádi, že na našem webu lidi zjišťují, že je možné si pořídit hudbu digitálně, levně a legálně. Investujeme docela dost úsilí do tohoto systému. Je možné, že se vše během pár sezón změní. Určitě nad vším budeme přemýšlet a sledovat to. Skladby z katalogu Indies se do Qtrax pravděpodobně dostaly díky staré smlouvě jejich amerického distributora, která se zřejmě netýká modelu hudby za reklamu.

K novinkám se odmítavě nestaví ani Libor LisýEMI. Určitě si dovedu představit, že by něco takového mohlo vzniknout. Ostatně kdo by si třeba před nedávnou dobou myslel, že Radiohead nabídnou desku zadarmo. Všechno se strašně rychle vyvíjí. Nicméně nejdřív by se muselo v zahraničí vyzkoušet, jestli je takový model funkční. Stejně optimistický je Michal MákaWarner music. Všechno logicky směřuje ke dvěma možným scénářům: hudba bude pro posluchače buď zadarmo (a zaplatí ji někdo jiný či reklama), nebo bude dostupná předplatitelům. Možnost, že si posluchači objednají předplatné a budou mít k dispozici celý katalog distributora, vidím jako velmi reálnou. Je to otázka budoucnosti – ale možná je mnohem bližší, než si myslíme.

Aleš Černý z labelu MuteMe upozorňuje, že reklamní systém nahrává komerční hudbě s mnoha zájemci. Ale jinak mu princip hudby za reklamu zní logicky. Podle něj je totiž už samotná hudba reklama – na umělce, jeho koncerty, CD či vinyly a merchandising. Ostatně sám touto cestou jde a desky dává k dispozici zadarmo. Zisky očekává až z koncertů. Hudba zdarma mi přijde jako dobrý start, který ukáže, jak a kudy se vydat dál. Pro střední label bych viděl spíš zisk z koncertů, merchandise, speciálních edic atd. Asi to chce nějakou kombinaci – navnadit posluchače hudbou zdarma na nějaký další produkt…

Stejně to vidí bourek, muzikant a promotér Paláce Akropolis. Major labely musí dávat hudbu zadarmo, protože z toho stejně nemají takové peníze. Čím víc dají hudby zadarmo, tím víc vydělají na merchandisingu. Pořádný byznys jsou koncerty a trička, ne desky. Desky jsou marketingový prostředek.

Pokud bychom si tedy měli shrnout, jak se vývoj bude ubírat, tak je jisté, že velké firmy budou ochotné experimentovat s modelem hudba za reklamu. Brzy se nějaký plnohodnotný projekt jistě objeví, avšak jestli vydrží, zatím lze odhadnout jen těžko. V Česku vše směřuje ke shodě ohledně předplatného: za měsíční paušál dostaneme k dispozici, co hrdlo ráčí. Z písní stahovaných na disk mimo předplatné pak brzy zmizí DRM. A hlavní těžiště zájmu a zisků vydavatelství se přesune (a již přesouvá) od prodeje hudby ke koncertům a merchandisingu.


Poznámka redakce a autora: až po vydání článku nám dorazily odpovědi hudebníka a skladatele Jana Buriana. Zařazujeme je proto alespoň dodatečně pod článek spolu s původními otázkami autora:

Je vám takový trend spíše sympatický, nebo naopak?

Je mi sympatické, že se dá hudba distribuovat po Internetu. To je velký pokrok směrem ke svobodě a nezávislosti na velkých vydavatelským firmách. Nicméně se mi opravdu hnusí to, že by měla být hudba „obalená" reklamou.

Byl byste ochoten takto svou hudbu nabízet, pokud by byla taková možnost?

Určitě budu v blízké budoucnosti zkoušet něco jako teď udělali Radiohead,, myslím systém „dejte mi kolik chcete a stáhněte si, co můžete“. Vedle toho nezavrhuji tradiční prodej na koncertech či na dobírku nebo i v obchodech, ale chce to jiný přístup než dřív. Dělat tak krásné obaly, že části publika by bylo líto si hudbu v takovém balení nekoupit. A prodávat za dostupné ceny, z nichž nekouká ta prvoplánová chamtivost. Prostě nabídnout něco víc a stejně nečekat, že si to koupí celý svět, ale jen opravdoví příznivci. Ale prosím bez reklamy, bez toho, aby člověk se zkoušel s tím ďáblem uzavřít nějakou smlouvu a pak se stal jeho sluhou…

Pokud ne a koncept by uspěl, byla by podle vás ještě šance na prodej hudby, nebo by musela být zadarmo (a hudebnici živi převážně z koncertu)?

Ano. Za podmínek, které jsem uvedl výše. Ale nemyslím, že můžeme čekat nějaké prodejní rekordy.

Hudba je zadarmo přece už léta. Byly tu pásky, teď mp3 a zítra bůh ví co. Prostě bychom si na to měli zvyknout a nedělat z toho tragédii, spíš naopak – těšit se z toho, že si naše desky někdo kopíruje a pak je i poslouchá. Nebo je lepší něco jiného? Pro obchodníky ano, pro umělce asi ne…

V oblasti hudebního průmyslu se ale nejspíš může stát všechno. Je dobré, že se alespoň hledají cesty, jak se vymanit z jeho přímého diktátu. Možná nakonec někdo vymyslí zákon, že zpívat, skládat a poslouchat hudbu bez placení se úplně zakazuje a bude to. OSA i velká vydavatelství by to jistě potěšilo…

CIF16

Myslíte si, že to (nový prodejní model) může v Česku uspět?

U nás máme jenu velkou výhodu – devadesát procent hudby tu stejně zní jako reklama. Takže až ji někdo obalí reklamou, nebude to poznat…

Anketa

Myslíte si, že se princip "hudba za reklamu" uchytí v Česku?

27 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 2. 2008 0:22

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »