Hlavní navigace

Ján Simkanič: Kdo lže, ten cenzuruje

18. 4. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Maxx-Studio / Shutterstock
Stalo se mi teď poprvé, že jsem viděl pod ruce schvalování zákona. Nemůžu soudit jiná témata a jiné kauzy, ale v téhle konkrétní jsem skončil bez jakýchkoliv iluzí.

Má zkušenost je taková, že čeští poslanci ve své většině nerozumí tomu, o čem rozhodují, nechtějí tomu rozumět a při obhajobě nesmyslu neváhají bez uzardění lhát.

Ve středu 13. dubna 2016 Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila hazardní zákon, jehož paragraf 82 umožňuje cenzurovat internet. Naše Sdružení pro internetový rozvoj proti tomuto paragrafu dlouho vystupuje, protože jde o otevření Pandořiny skříňky, která nás může dovést k hodně nepěkným koncům. Vůbec nám nejde o hazard jako takový, ale o to, že nastoupíme na šikmou plochu cenzury internetového obsahu.

Nejvíc fascinující je, že obhájci regulace internetového hazardu neváhají používat nejen manipulaci, ale vyslovené lži. A nepřestanou s nimi ani ve chvíli, kdy jim mnohokrát dokážete, že neříkají pravdu. Posledním příkladem je vystoupení zpravodaje hazardního zákona, poslance Jana Volného z ANO, který jej obhajoval v DVTV v rozhovoru s poslancem Janem Farským (Starostové). V tom rozhovoru se mluvilo i o mně a o tom, že mi nebylo dovoleno vystoupení před rozpočtovým výborem. Když se ho na to ptal Martin Veselovský, Jan Volný řekl přesně toto: „Pane redaktore, to je samozřejmě nepravda. On tam vystupoval, já jsem seděl takhle vedle něho, seděl u mě u mikrofonu. To jsou jasná pravidla hry.“ A dodal následně: „V prvním čtení – tam on vystupoval a měl desetiminutovou legitimní přednášku, já jsem v tom neviděl problém.“

„Nepravda“ je bohužel to, co říká pan Volný – na rozpočtovém výboru v lednu v prvním čtení zákona vystupovala moje kolegyně, výkonná ředitelka SPIRu Kateřina Hrubešová (se stanoveným limitem pět minut). Chápu, že se někdo splete, ale popisovat zaníceně a v detailech, jak jsem vedle někoho seděl, když to není pravda, jen proto, abych umlčel kritiku, je dosti na pováženou. Navíc nejspíš nešlo jen o obyčejnou záměnu osob (byť vydávat ženu za muže je poněkud pikantní), ale v DVTV se jasně mluvilo o mém připraveném projevu z března před třetím čtením zákona a citovalo se pouze z něj, takže omyl by musel být násobný. Ale poslanec Volný si byl jist: „Ale to tam přečet, to na rozpočtovém výboru přečet. Na rozpočtovém výboru to přečet.“ Ne, nepřečetl jsem to, na březnovém zasedání to nebylo dovoleno a přečetl ho až poslanec Farský před celou sněmovnou o několik dnů později (kompletní k přečtení na Simindr.cz).

Kdyby zůstalo jen u toho, dalo by se tomu jen zasmát. Ovšem pan poslanec podobně zachází i s mnohem důležitějšími fakty. „Mám tady mapku, kde 20 zemí v Evropě to řeší tím způsobem jako my,“ říká v rozhovoru, aniž by zmínil, že jde o mapku připravenou ze strany APKURS, tedy české asociace hazardních lobbistů. Ne, pane poslanče, opravdu 20 zemí v Evropě to nedělá tak, jak to prosazuje ministerstvo financí. V žádné zemi nerozhoduje ministerstvo financí o tom, co je nelegální hazard, dělají to soudy nebo regulatorní orgány k tomu určené, nikoliv pár úředníků, které si vybere politicky zaujatý subjekt.

To je právě důvod, proč jsem měl vystoupit před rozpočtovým výborem při jednání o pozměňovacích návrzích – zjistili jsme totiž, že ministerstvo financí ve spolupráci s hazardními lobbisty podává poslancům neúplné a mírně řečeno zavádějící informace. Například Dánsko, kterým se jako vzorem ohání nejčastěji, umožňuje blokaci po návrhu nezávislého regulačního orgánu pouze rozhodnutím soudu, což ovšem ministerstvo jaksi zapomíná uvádět.

Poslanec Volný dál tvrdí: „Některý (země – doplněno autorem) to dělaj nesoudně jako Německo a Francie, takže my jsme to nevymysleli.“ A zase to není pravda, nesoudný je pouze pan poslanec. V Německu mimo jiné nedávno rozhodl soud, že poskytovatelé připojení nejsou povinni ilegální hazard blokovat. A ve Francii? O blokaci rozhoduje soud na návrh speciálního nezávislého úřadu ARJEL, tedy žádné politicky profilované ministerstvo jako u nás. A to nemluvíme o tom, že blokaci ve Francii stejně obchází každý druhý hráč. Takže pořád dokola zavádějící, minimálně nepřesné, ale v celkovém kontextu de facto nepravdivé informace, kterými se pak poslanci při rozhodování řídí. A ještě k tomu podepsané značkou hazardní lobby.

Ministerstvo financí dále argumentuje tím, že správní řízení pod jeho kontrolou je rychlejší a efektivnější. Poslanec Volný na to téma neváhal ve zmíněném rozhovoru pronést další pozoruhodné tvrzení: „Je to (správní řízení – pozn. autora) rychlejší, korektnější, průhlednější (než soud – pozn. autora).“ Opravdu něco podobného řekl poslanec Parlamentu České republiky, zákonodárce! Taky jste pro to, abychom zrušili nezávislé soudy a nahradili je úřednickými rozhodnutími, když jsou „rychlejší, korektnější a průhlednější“?! Jan Farský na to krásně namítl, že by pak policie mohla rovnou odsuzovat lidi do vězení sama. A s nezávislostí a nezkorumpovatelností policie i úředníků máme v téhle zemi všichni spoustu zkušeností, že ano. Pamatujete ještě na tu kauzu, kdy úředník ministerstva financí zjišťoval, jak evropské úřady jednají ve věci Čapího hnízda? Tak asi takhle nějak je to korektnější a nehrozí žádné zneužití, jak nás setrvale ujišťuje ministerstvo financí i poslanec Volný.

Že soudy prostřednictvím předběžného opatření dokážou zasáhnout také velice rychle (včetně blokace konkrétního webu porušujícího zákon), na to byli obhájci zákona mnohokrát upozorněni ze všech stran, proto je naprosto nepochopitelné a vyvolává důvodné otazníky, proč ministerstvo tolik trvá na tom, že pravomoc blokací musí být za každou cenu v jeho pravomoci.

Přitom poslanec Volný doplňuje předchozí nepravdy další nepravdou, když říká, že podobně se postupuje v případě, kdy někdo na internetu „vyvěsí dětskou pornografii nebo hákový kříž”. Na to poslanec Farský namítá správně: “Ale to není řešeno správním řízením.” Což poslanec Volný smetl ze stolu: “Ale je okamžitě blokována, není to přes soud, to víme oba.” To ví možná pan poslanec, ale nikdo další. Protože to prostě není pravda. Pan poslanec si může dodnes ve svém prohlížeči naťukat třeba adresu známého neonacistického webu, který zveřejnil ukradenou korespondenci premiéra – neblokuje ho v Česku vůbec nikdo, ačkoliv patří k těm nejprofláklejším.

Ministerstvo financí i poslanec Volný se zapřísahají, že regulaci hazardu dělají kvůli blahu našich občanů a kvůli omezení neblahých dopadů hazardní závislosti. Zaznělo to i ve zmíněném rozhovoru: "Je to (blokace internetu – pozn. autora) nástroj, který minimálně významně omezí ten nelegální hazard a my přece potřebujeme ochránit ty naše občany, ty naše děti, protože na ten nelegální hazard budou mít přístup patnáctileté, šestnáctileté děti, chceme to?”

Zní to opravdu dojemně, ale ať to chceme, nebo nechceme, schválená regulace internetu dětem jakéhokoliv věku nezabrání, aby se k nelegálnímu hazardu dostaly. Dostanou se k němu pravděpodobně dokonce rychleji, než by to dokázala většina poslanců, kteří absolutně nechápou (nebo nechtějí chápat) vlastnosti internetového prostředí. Ale když vezmeme pana poslance za slovo a vžijeme se do jeho ustarané duše, které leží na srdci, aby u nás nebylo tolik závislých – jak tomuto cíli výsledná podoba zákona odpovídá?

Například Matěj Hollan, skutečný bojovník proti hazardu, díky němuž už v mnoha městech nejsou herny, tvrdí, že zákon dostatečně neřeší ochranu a léčbu hráčů, ani pravidla pro financování prevence, a viní z toho přímo ministra financí – tak vypadá péče o duše gamblerů? A zatímco se poslanci nenechali přesvědčit o tom, jak je nebezpečný a zneužitelný paragraf o cenzuře internetu, nechali se ze strany hazardní lobby přesvědčit k nižším daňovým sazbám pro výnosy z hazardu. Je opravdu náhoda, když veškeré změny, které se do zákona postupně dostaly, jsou ve prospěch domácích loterijních společností? Je opravdu náhoda, když ministr financí, jeho náměstek i spříznění poslanci jako zásadní argument před kritiky používají podklady přímo od hazardní lobby? Opravdu v celé té show jde o „naše patnáctileté, šestnáctileté děti“?

BRAND24

Shrňme si to: ministerstvu financí se ve jménu boje proti hazardu a s podporou domácích hazardních společností, kterým vycházelo vstříc, podařilo v Poslanecké sněmovně pro sebe získat bezprecedentní pravomoc čistě dle svého uvážení a bez jasně definovaných pravidel zasahovat do internetového prostředí. A podařilo se mu to za cenu manipulace, polopravd a lží. Slyšet ze stejné strany ujištění, že v žádném případě nabytá pravomoc nemůže být zneužita, je proto pochopitelně více než uklidňující. Velký bratr se už nemůže dočkat.

Text původně vyšel na blogu Simindr.cz a Lupa jej vydává se svolením autora. Ján Simkanič je výkonným ředitelem firmy Internet Info, která je vydavatelem Lupy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. a v současné době předsedou Výkonné rady SPIR. Věnuje se marketingu, internetovému prostředí, médiím a příležitostnému moderování. Své občasné postřehy umisťuje na web Simindr.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).