Mají decentralizované sociální sítě budoucnost?

O nevalných úspěších sociálně komunikační sítě Google Wave bylo napsáno opravdu mnoho. Pravdou je, že Google na svém projektu rozhodně netratil; technologie, které měly kvalitu a budoucnost implementoval do jiných služeb – Dokumentů a GMailu, otestoval si připravenost uživatelů vyzkoušet novu sociální síť a v neposlední řadě pustil do světa otevřenou platformu, pro kterou je možné snadno vyvíjet aplikace či klienty.

Ve chvíli, kdy společnost zjistila, že o Wave není zas až takový zájem, rozhodla se, že jej ukončí. To není u Google úplně obvyklý krok, neboť většinu i nepříliš úspěšných projektů drží, i když do vývoje příliš (či vůbec) nezasahuje. Z pohledu služby samotné by bylo asi rozumnější, kdyby se objevil pokus o nový nábor či nějak pokročil vývoj. Google ale odmítl si z Wave udělat čistě testovací prostředí s uživateli a namísto toho zvolil úkrok stranou – nabídl Wave (i když ne úplně celý) jako open-source prostředí s názvem Wave in a Box, které bude moci běžet na libovolném serveru a do kterého bude také šance efektivně zasahovat.

Jen pár týdnů na to byl slavnostně spuštěn očekávaný projekt Diaspora. Jedná se webware, který je možné nainstalovat na vlastní server a provozovat na něm vlastní sociální síť. Mimo to je samozřejmě možné mezi jednotlivými diasporami komunikovat, podobně jako v případě Jabbleru. Jedná se tedy o řešení, které nabízí možnost snadného budování lokálních komunálních sítí menšího rozsahu s možností je propojit v jeden celek. Výsledná síť pak nemá žádného vlastníka či regulátora, což by mohlo mnohým uživatelům vyhovovat.

V současné době je Diaspora v rané alfa verzi, ale i tak již umožňuje organizaci kontaktů, upload fotografií, komunikaci v reálném čase nebo kompletní realizaci práce v Diaspoře. Oproti Facebooku je jistě velkým pozitivem bezpečnost – přenos dat je plně šifrovaný. V nejbližší době by pak mělo přibýt propojení se sociálními sítěmi, snazší přenos účtů mezi servery, větší podpora více jazyků, vylepšení by se mělo dočkat rozhraní pro vývoj a připojení aplikací třetích stran nebo rychlejší přenos souborů. Ostatně screenshoty si můžete již nyní prohlédnout na webu a případně si Diasporu již nainstalovat na vlastní server.

Zdá se, že se s decentralizo­vanými sociálními sítěmi v poslední době roztrhl pytel. Ale jaká je jejich budoucnost? Mohou konkurovat Facebooku, jak si mnozí komentátoři přejí? Existuje vůbec racionální motivace, proč je začít používat?

Firemní intranet

Řešení, které se nabízí jako první, je využít těchto služeb jako základu do firemní intranet. V zásadě není problém vytvořit na Wave in a Box či Diaspoře malý firemní intranet sloužící ke komunikaci mezi jednotlivými zaměstnanci, správě projektů, sdílení kontaktů atp. Jelikož víra v úspěch Wave byla nemalá, v podstatě okamžitě se objevilo velké množství aplikací, které je možné v této síti používat – od telefonních ústředen přes propojení s Google Dokumenty až po myšlenkové mapy nebo zprávu projektů.

Nic tedy nebrání tomu, aby se podobná technologie mohla snadno stát médiem, které bude umožňovat firmám interní komunikaci, při zachování všech výhod vlastního intranetu – od pohodlného zálohování, přes implementaci vlastních funkcí a organizačních struktur až po údržbu systému.

Právě toto využití by mohlo být první smysluplnou aplikací podobných projektů. Pak je otázkou, zda a jak by docházelo ke komunikaci s lidmi mimo tuto síť. Zdali by se jednalo o interface zcela samostatný nebo o nějakou vlnu či stránku, která by propojovala určité části intranetů.

Hry a další technologie

Mozilla nedávno oznámila, že se chce začít intenzivně zabývat vývojem technologií, které by umožnily provozovat hry přímo v okně prohlížeče daleko aktivněji a efektivněji než doposud. Pokud by se vývoj vydal správným směrem (a asi není důvod, aby tomu bylo jinak), může být Firefox 5.x herní revolucí. Dnes je poměrně běžné, že hry vyžadují určitý speciální zásuvný modul, který umožňuje provoz jednotlivých her. Pokud by vzniklo jedno univerzální prostředí, výrazně by mohlo usnadnit vývoj a snížit náklady.

Stačí si jen připomenout, že Google, který investuje do Mozilly velké množství financí, má s během aplikací v určitém prostředí zkušenosti právě z Wave a masivně investuje do vývoje online her. Na vzniku univerzálního prostředí, které by nejlépe využívalo protokoly a technologie Wave, by tak jistě mohl mít nemalý zájem. A jistě by dlouho netrvalo a Diaspora by podobné prvky mohla podporovat také.

Online hry běžící v okně prohlížeče a přitom na konkrétním serveru s možností optimalizace, snadného placení nebo vyšší bezpečností či svobodnějšími možnostmi pro tvorbu, než nabízí Facebook, by jistě byly zajímavým projektem. A jistě nemusí jít jen o hry, ale i o další online aplikace.

Budoucnost?

Význam mohou mít takové sociální sítě také v tom, že je poměrně snadné je lokalizovat do různých jazyků, které stále nejsou zcela podporovány velkými hráči. Ač půjde spíše o menší množství uživatelů, budou tato řešení představovat zajímavé možnosti pro lokálně omezený business s poměrně malými počátečními náklady.

Význam by mohly mít také v oblastech, pro které je Facebook příliš zkostnatělý a nenabízí možnosti většího osobního nastavení; šance je tak na sítě určené pro studenty určitých oborů či fakult, umělce nebo třeba IT odborníky. Podobně se mohou uchytit i aplikace, které budou založeny na propojení Moodle a těchto sítí ve vzdělávání.

       

Decentralizované sociální sítě se nevydávají cestou konkurence Facebooku. Nabízejí zcela nový přístup a prostor pro rozvoj nového businessu, založeného právě na menších, vzájemně spolupracujících projektech, z nichž každý bude mít vlastní model financování. Do hry se tak možná vrátí diskuse o tom, zdali by nebylo pro všechny přínosnější přijít s nějakým rozumným přístupem provázanosti sítí na způsob OpenSocial. To je ale asi hudba značně vzdálené budoucnosti.

Decentralizované sociální sítě mají budoucnost sice nejistou, ale přesto lze hovořit o jejich nemalém potenciálu. Jistě bude záležet na tom, zdali se do jejich podpory zapojí některý z velkých hráčů, nebo zda zůstanou odkázány na vlastní způsob obživy. Právě to by mohlo být (především v začátcích) největší problém těchto řešení – neschopnost flexibilně a efektivně reagovat na podměty a potřeby uživatelů.