Ondřej Malý (ČTÚ): Z peněz za kmitočty by se měl postavit broadband do vesnic

Stát by měl z výnosů aukce podpořit stavbu otevřených optických sítí v odlehlých lokalitách. Budování sdílených mobilních sítí je nevyhnutelné, uvedl v NetClubu Ondřej Malý.

Před první aukcí na mobilní kmitočty jste si posteskl, že internetová veřejnost se do diskusí o podobě podmínek aukce vůbec nezapojuje. Změnilo se to v případě nově připravované aukce?

Ne. Firmy jako Seznam, Google, koneckonců i Internet Info by ale mělo přece zajímat, jestli Internet bude nebo nebude v dohledné době ve všech obcích v Česku. Mělo by je zajímat, jak rychlý ten Internet bude nebo jaká bude úroveň konkurence, od které se odvíjejí ceny. Opět mě docela dost zklamalo, že se žádná taková připomínka od podobného subjektu neobjevila.

Musíme si ale trochu posypat hlavu popelem sami, protože to, jak Úřad v minulosti komunikoval, asi nebylo úplně optimální. Debata se odehrávala hlavně v operátorské komunitě a nikoliv v internetové komunitě. To nebylo správně a mělo by se to do budoucna určitě změnit.

Nyní jste udělali velký krok kupředu, když jste si zřídili účet na Twitteru. To je patrně informační kanál, kterým by ledacos mohlo konečně doputovat k internetové veřejnosti.

Ano, včera proběhla jedna z dílčích revoluciček. Upřímně řečeno jsem ten účet na Twitteru zřídil minulý týden ve čtvrtek. Včera jsem se s předsedou úřadu dohodl, že jej oficiálně spustíme. Tou dobou už měl 130 followerů, ačkoli do té doby úřad nic na Twitter nenapsal, ani tento kanál nikde nepropagoval.


Autor: Lupa.cz

Dnes řešíme aukci mobilních kmitočtů. Má ČTÚ nějakou strategii, čemu se bude věnovat ve střednědobém či dlouhodobém horizontu?

Minulý rok jsem na Radě vznesl návrh, že by úřad měl mít dlouhodobou strategii regulace. Tehdejším předsedou to bylo odmítnuto s tím, že úřad žádnou strategii mít nemá, strategii má mít ministerstvo. Podle mého názoru by ale exekutiva státu měla mít strategii politickou a ČTÚ zase strategii regulační. Tento model je v jiných státech úplně běžný.

Například irský ComReg vydává každé tři roky strategii. Ta naprosto jasně říká, co chce tamní regulátor udělat v daném období se spektrem či v oblasti ochrany spotřebitele. Dává tak trhu najevo, jakým způsobem bude pokračovat ve své práci. A odbourává nejistotu, kterou podnikatelé nesnáší. ČTÚ by rozhodně podobnou strategii mít měl. Myslím si, že nový předseda úřadu bude tomuto návrhu více přístupný než ten předchozí.

Není to tak, že chybí nejen strategie, ale i regulatorní vize?

Byl bych velmi rád, kdyby v programech politických stran pro příští volby byla alespoň jedna strana A4 o tom, kam chtějí směřovat v oblasti telekomunikací, Internetu a IT. Například v dlouhodobém programu ČSSD je slovo Internet zmíněno dvakrát, a to ještě v souvislosti s tím, že budou dávat na Internet smlouvy. Tato část ekonomiky, nato kolik přináší do HDP, je politiky brutálně zanedbaná. Měli bychom chtít po zástupcích lidu, aby se starali o všechny segmenty ekonomiky.

Jaký by měl být ČTÚ v roce 2017, kdy vám končí mandát radního, abyste si řekl, že vaše poslání v této instituci došlo naplnění?

Když jsem nastupoval do funkce radního, říkal jsem si, že není důvod, proč by se ČTÚ nemohl do roku 2017 stát nejlepším telekomunikačním regulátorem v EU. Osobně napřu všechny svoje síly, aby k tomu opravdu došlo. Předpokládám, že budou i jiné síly, které půjdou proti. Uvidíme, kdo vyhraje.


Autor: Lupa.cz

Když říkáte nejlepší regulátor v Evropě – podle jakého kritéria to poměřujete?

Poměřit se to dá dost špatně. Můžete ale porovnávat regulátory například podle toho, jak naplňují úkoly, které jim vyplývají ze zákona, jako je ochrana spotřebitele či podpora konkurenčního prostředí a investic. Pro mě je naprosto zásadní, jak se regulátor bude chovat k trhu. Všechna opatření, která vydává, by měla být skvěle odůvodněná. V tom je mým velkým vzorem britský Ofcom.

Je reálné, aby v EU v dohledné době, řekněme v horizontu pěti let, přestal existovat roaming?

To je spíše otázka na komisařku Kroesovou. Nicméně eliminace roamingu je součástí plánu na vytvoření jednotného telekomunikačního trhu. Myslím, si že jednotný telekomunikační trh je dobrý nápad. EU dokázala roaming zregulovat na úrovni maloobchodu. Kroky, které Kroesová činí, k eliminaci roamingu směřují. Otázkou ale je, jak to nakonec bude vypadat.

Distorze v oblasti roamingu je obrovská. Ještě snad loni bylo u některých předplacených karet jedno z českých operátorů levnější udělat půlminutový hovor z Cayenne ve Francouzské Guayaně než z Brna. Protože ten účtoval tarifikací 60+60 při ceně 7 korun za minutu, kdežto u roamingu je povinné účtování 30+1. Podle sdružení, které kontroluje, jak jednotliví operátoři naplňují roamingové nařízení, i u eurotarifu mají operátoři slušnou marži, která se pohybuje kolem 620 procent. Čili je zde stále prostor pro zlevňování.

A co problém roamingu vyřešil tak, že by se pod regulací EU vytvořil evropský operátor?

Trh by si měl poradit sám. Operátoři by měli více poslouchat přání svých zákazníků a regulátoři zase naslouchat steskům spotřebitelů. Pak je možné najít nějaké ekvilibrium. Nehledě na to, že už dnes existuje několik evropských operátorů, kteří by mohli vytvořit skupinu s panevropským přístupem. Jejich zájmy se budou možná stýkat se zájmy paní komisařky. Uvidíme, co z toho vznikne.

Bude ČTÚ podporovat operátory, aby budovali sdílené mobilní sítě?

Ke sdílení sítí jsou v jednotlivých zemích různé přístupy. Například francouzský regulátor podporuje sdílení mimo velké aglomerace. Argumentuje tím, že když operátoři sdílí své sítě uvnitř velkých aglomerací, je to velký zásah do konkurenčního prostředí, protože operátoři vědí příliš mnoho o zákaznících toho druhého nebo třetího hráče. Budování sdílených sítí je nevyhnutelná záležitost. Úřad tomu rozhodně nebude bránit.


Autor: Lupa.cz

Jak se díváte na konkurenční prostředí v oblasti fixních služeb?

Co se týče fixních služeb, existuje poměrně značná infrastrukturní konkurence. Máme ADSL, VDSL, které si v některých lokalitách konkuruje s optikou a kabelovkami, ale také s WiFi. Je ale pravda, že v některých evropských státech je daleko větší konkurence na úrovni služeb nebo na úrovni přístupu k fixní síti inkumbenta. Jedná se například o Itálii nebo Holandsko. To v Česku chybí a myslím si, že v této oblasti úřad v minulosti trochu zaspal.

Čím je to způsobeno? Je regulace v oblasti přístupu k fixní síti bývalého Telecomu nastavena špatně nebo o to dnes už konkurenti nemají zájem?

Do značné míry je pravda ta druhá možnost, i když někteří konkurenti o to zájem mají. Do budoucna to ale nedává úplně smysl, protože ADSL/VDSL síť nebude nikdy schopna dosahovat takových rychlostí jako optika. Úřad by měl udělat maximum proto, aby síť byla za nediskriminačních a rozumných podmínek přístupná i konkurentům. Zároveň si ale myslím, že by měl udělat maximum proto, aby podpořil rozvoj optiky. Regulace by sice měla být technologicky neutrální, ale neviděl jsem zatím žádnou jinou technologii, která by byla schopna poskytnout gigabitové rychlosti za smysluplnou cenu.

Pokládat optiku tam, kde dosud není, je pekelně drahá věc. Co může udělat ČTÚ proto, aby povzbudil komerční subjekty k rozšiřování optických sítí?

Úřad chce ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu přesvědčit ministra financí Kalouska, aby část výnosů z aukce dal na rozvoj vysokorychlostních sítí především tam, kde by to pro operátory nedávalo ekonomicky smysl. Tedy do tzv. white spots neboli menších vesnic.

Drtivá většina nákladů, které jsou spojeny s optikou, nepřipadá na ten samotný kabel. Když jsem byl loni na FTTH konferenci, tak tam někdo prohlásil, že kilometr optického kabelu je levnější než kilometr toaletního papíru.

Enormně drahé je ale položení kabelu. A to nejen kvůli nákladům na výkop, ale i na věcná břemena. Některé obce chápou věcná břemena směrem k operátorům jako příležitost pro naplnění svých rozpočtů.


Autor: Lupa.cz

V Česku má v současné době optické připojení zhruba 10 procent domácností. Operátoři jsou schopni tam, kde je optika k dispozici, poměrně zdatně přesvědčit lidi, aby si ji vybrali. Tzv. take up rate je nejvyšší v Evropě a dosahuje 52 procent. Je to dané tím, že operátoři, kteří staví optiku, patří obvykle mezi ty menší. Jsou to většinou bývalí wifináři, kteří znají velmi dobře své zákazníky. Bohužel inkumbent, který obvykle v zahraničí optické sítě staví, v Česku touto cestou zatím nejde.  

Jakým mechanismem by se peníze vyčleněné na rozvoj vysokorychlostních sítí měly rozdělovat?

Na stránkách úřadu je k dispozici návrh mechanismu. O konkrétní podobě podpory ale zatím rozhodnuto nebylo. Bude záležet i na tom, jak velkou část finančních prostředků ministr financí k tomuto účelu z výnosu aukce uvolní. Osobně bych chtěl, aby prostředky byly využity na budování symetrických a otevřených sítí. Na cokoli jiného by stát peníze dávat neměl.

Nebylo by jednoduší a levnější ta bílá místa pokrýt jinou, například bezdrátovou technologií?

Věci by se měly dělat jednou a pořádně, než aby se postupovalo po nějakých inkrementech. Skoro jakýkoliv wireless považuji za inkrement. Nedokážu si představit bezdrátové připojení, které by zajistilo symetrické spojení za rozumnou cenu.

Má cenu ale tahat optiku i do vzdálené vesnice, kde bydlí méně než stovka obyvatel?

Proč ne. Proč by se stát neměl postarat i o lidi, kteří žijí ve vesnici, která má sto obyvatel.

EBF16

Nebylo by pro stát podstatně jednodušší, kdyby uzákonil povinnost, že ten, kdo dělá výkopové práce, musí svolit s tím, že se v daném místě zároveň položí optika? Na vesnicích se budují vodovody, kanalizace, občas i plyn. Pokud by existovala povinnost položit při těchto akcích i optický kabel, tak by to pro stát asi vyšlo podstatně levněji.  

Já bych byl pro.

82 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 6. 2013 10:26

Školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web

  •  
    Jak mít na Internetu blog.
  • Jak si založit web na Wordpressu.
  • Jak pokračovat v jeho provozování.

Detailní informace o školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web »