RSS: užitečný pomocník pro zloděje obsahu?

Technologii RSS jsme již v minulosti několikrát představovali. Za třemi písmeny se skrývá anglické označení Really Simple Syndication (dříve Rich Site Summary) a velmi zjednodušeně lze říci, že s každou verzí přišlo trochu jiné pojmenování. Z pohledu provozovatele webu není ani důležité, jak se jmenuje, ale co může přinést uživatelům. Protože správně nastavené RSS obsahuje titulek, stručnou upoutávku a odkaz na web, je přínos v tomto případě zřejmý na první pohled. Návštěvník internetové stránky si může přidat více různých webů do softwarové nebo webové čtečky a nemusí je pravidelně navštěvovat, aby zjistil aktualizace obsahu. Kromě toho existují provozovatelé internetových serverů, kteří sami od sebe vyhledávají RSS kanály, a ty zařazují do různých kategorií.

Tím ovšem možnosti využití RSS nekončí, zdroje se používají také pro podcasty. Pod tímto označením se skrývají zvukové nahrávky, které si uživatel může stáhnout do svého počítače nebo MP3 přehrávače. Podle statistik serveru eMarketer loni touto formou stahovalo audionahrávky pravidelně 6,5 milionů lidí. Celkově je přitom odebíralo 18,5 milionu Američanů. Odhady pro rok 2012 hovoří o 65 milionech zájemců, přičemž 25 milionů z nich má být pravidelnými posluchači. Neméně zajímavé jsou inzertní výdaje na tento formát – minulý rok to bylo 165 milionů dolarů, roku 2012 dosáhnou podle odhadu částky 435 milionů dolarů. Podcast se však u nás nijak výrazněji neujal. Svědčí o tom například různé statistiky věnované výdajům firem do internetové reklamy, kde tento formát nemá své místo.

RSS jako jablko sváru

I taková z pohledu technologií webu zdánlivá maličkost jako je RSS se přitom může stát předmětem sporů. Přesvědčil se o tom provozovatel webové čtečky Právě dnes, když v listopadu minulého roku přeřadil deník Britské listy z hlavní stránky do kategorie s názvem „Ostatní“. PraveDnes.cz je soukromý subjekt a my si můžeme na tento náš projekt umísťovat co chceme, kam chceme a kdy chceme, bez toho, abychom to museli komukoliv zdůvodňovat, uvedla letos v lednu ve svém vyjádření Helena Křížová ze společnosti Anneca, s. r. o., která webovou službu provozuje.

Na serveru Britské listy vyšel po vyřazení článek bez podpisu autora. V něm se mimo jiné objevilo obvinění provozovatele webové RSS čtečky z cenzury: Cenzura se projevuje různě. Například směšným pokusem o marginalizaci nejčtenějšího soukromého internetového deníku zastrčením někam mezi blogy. Pisatel v příspěvku také tvrdil, že má web stejnou čtenost titulní stránky jako server ČTK, poloviční návštěvnost oproti domácímu zpravodajství Hospodářských novin, pětkrát větší čtenost než server Česká média a desetkrát větší než stránky týdeníku Respekt. Bohužel svá tvrzení nedoložil žádnou nezávislou statistikou a samotný web navíc nepoužívá veřejný audit návštěvnosti NetMonitor, takže jsou podobná srovnání velmi sporná.

Obvinění z cenzury zároveň nemá žádnou oporu v zákoně. Majitel webové čtečky nebo jiné služby může rozhodovat o zařazení či vyřazení RSS zdrojů ze své služby. Stejná práva mají provozovatelé při mazání nevhodných komentářů čtenářů a zrušení celé diskuse. Pokud se nejedná o případy, kdy je nutné určitý obsah publikovat na základě zákona, smluvních ujednání nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, je zcela na rozhodnutí provozovatele, jaký obsah na svém serveru zveřejní. Za publikované informace pak také provozovatel webu nese odpovědnost, upřesňuje podrobnosti právník Josef Aujezdský z advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský. Výjimku představuje pouze právo na odpověď a soudem nařízená omluva. Britské listy na tento přesun reagovaly po svém a zablokovaly pro tuto službu vlastní RSS kanál. Podle Jana Čulíka, šéfredaktora serveru Britské listy, se na tomto kroku návštěvnost nijak neprojevila. Ve svém vyjádření zároveň nepotvrdil původní názor anonymního autora, že by byl deník ze strany Právě dnes cenzurován: Jde o právo provozovatele, které plně respektujeme.

Jak získat obsah zdarma

Na zcela jiný problém narazil majitel blogu Petr Čaník. Ten využil možnosti registrace na webu Hrackypronejmen­si.cz, patřící pod křídla společnosti Miton. V rámci již zmíněného webu se zobrazují odkazy na související weby, přičemž každý návštěvník může přidat svůj odkaz. Autor blogu tak učinil a druhý den se nestačil divit. Na již zmíněném webu se objevily články z jeho internetového deníčku natažené pomocí RSS kanálu. Samotná doména Hrackypronejmen­si.cz zatím slouží pouze pro zobrazení reklam Google AdSense. Provozovatel webu přitom spoléhá, že mu na web přijdou lidé z vyhledávačů. Zároveň se nemusí o stránky nijak starat, protože aktualizovaný obsah nevědomky dodávají cizí provozovatelé. Pro tento typ stránek se běžně vžilo označení MFA, což znamená Made For AdSense (vytvořeno pro AdSense). Google sice proti stránkám porušujícím pravidla oficiálně bojuje, zároveň však provozuje službu s názvem Google AdSense for domains. Zde si jen registrujete doménu s přiléhavým názvem a Google ji celou zaplní reklamními odkazy.

Přebíráme pouze část, která je veřejně dostupná a vždy uvádíme přesný zdroj s odkazem na daný článek pokud je v RSS zdroji uveden. Pro majitele webů to přináší reklamu na jejich stránky. Omlouvám se všem, kterým přebírání jejich RSS zdroje vadí a samozřejmě ho okamžitě smažeme, stačí, když mě budete kontaktovat, uvedl na vysvětlení v diskusi Tomáš Fiala, Account manager společnosti Miton. Zdroj prý na stránky přidal brigádník. Firma navíc do budoucna plánuje omezovat délku načteného textu. Naším cílem je vytvořit spousty webů s vlastním obsahem nikoliv s přebraným. A RSS zdroje zobrazovat pouze v postranní liště. Je to ovšem běh na delší čas a tohle je start celého projektu, uzavírá Fiala. Všechny texty provozovatelů webů, kteří si nepřáli být na stránkách uvedeni, postupně pracovníci firmy odstranili. Celkem o vyřazení požádali údajně tři lidé.

Někdy autor nebo provozovatel webu může z neznalosti v rámci RSS zveřejňovat plné znění svých textů. Přitom specifikace umožňuje vyplnit pouze krátký popis, pokud by chtěl majitel webu předávat čtenářům plné texty, je vhodnější použít standard s názvem Atom. Má však majitel serveru šanci bránit se, když k takovému omylu dojde a nějaká webová čtečka využije veškerý jeho obsah z RSS? Z hlediska autorskoprávního bude záležet na charakteru uvedeného textu, zda bude svou komplexitou splňovat zákonné předpoklady stanovené pro autorské dílo, a tedy i pro autorskoprávní ochranu. Kupříkladu samotná denní zpráva nepodléhá autorskoprávní ochraně podle paragrafu 2 odstavce 6 autorského zákona. V případě, že text bude mít charakter autorského díla, může se v případě jeho zveřejnění bez souhlasu autora pochopitelně jednat o zásah do autorského práva, vysvětluje právník Aujezdský. Provozovatel webové čtečky zároveň nemůže prohlásit, že pouze vybraný web citoval. Zákonem dovolená citace totiž předpokládá existenci vlastního díla.

Jiná situace by nastala ve chvíli, kdy provozovatel webové čtečky nebo podobných stránek jako jsou Hrackypronejmen­si.cz, načte bez vědomí a souhlasu cizí RSS zdroj. Jestliže by nerespektoval žádosti původního majitele webu o odstranění zdroje ze stránek, mohl by být případný spor právně vymahatelný. Z pohledu obchodního práva není vyloučeno, aby přebírání zpráv od jiných subjektů bez jejich souhlasu, přestože se jedná o poměrně běžnou praxi, bylo považováno za nekalou soutěž, říká Aujezdský. Záleží přitom na mnoha okolnostech: charakteru přebíraných zpráv, vztahu mezi majiteli obou webů (poskytovatele obsahu a toho, kdo ho využívá) a například nákladech na vytvoření takového obsahu. Pokud jste podobným počínáním poškozeni, vyplatí se situaci zdokumentovat a vyzvat provozovatele cizí webové stránky, aby váš obsah přestal pomocí RSS na svých stránkách zobrazovat.