S mikroformáty přijde Web 3.0

Tim Berners-Lee má svou vizi sémantického webu, který se podle TBL má stát "Webem 3.0". Stránky Webu 3.0 již nebudou prostou sbírkou odstavců, obrázků a odkazů, ale budou snadno strojově čitelné a změní způsob, jakým s webem zacházíme. Kroky k uskutečnění této vize se realizují již dnes.

Vize sémantického webu – Tim Berners-Lee

Web se vyvíjí pomalu a žádná revoluce v podobě sémantického webu nepřijde. Webové stránky i po letech zůstávají postaveny na starém dobrém (X)HTML a jediné možné zlepšení je jejich postupná evoluce. A právě touto cestou se vydaly mikroformáty, které jsou spojeny s osobou, jenž měla na vývoji webových standardů nemalý podíl, s Tantekem Çelikem.

Návrh vzniklý ve vyhnanství

Tantek Çelik byl po několik let zástupcem Microsoftu v několika pracovních skupinách W3C. V období, ve kterém začaly některé významné osobnosti W3C opouštět (osudové bylo léto 2004, kdy kritika W3Cznačně sílila), opustil konsorcium i Tantek Çelik. Mimo jiné proto, že se mu u W3C nepodařilo prosadit jednoduchý formát XFN (XHTML Friends Network), který připravil spolu s Erickem Meyerem a Matthew Mullenwegem.

Tantek Çelik nadále pokračoval v prosazování XFN mimo W3C, tedy „ve vyhnanství“. K původnímu XFN postupně přibývaly další a další formáty, později se jim dostalo souhrnného označení mikroformáty (microformats). Ačkoliv mikroformáty nemají od W3C žádné posvěcení, nejsou v rozporu s žádným z jeho stávajících doporučení; jak si ukážeme, pohybují se v rámci (X)HTML specifikací, pouze do nich zavádějí jisté konvence. Navíc tvůrci webových prohlížečů začínají projevovat o implementaci mikroformátů zájem – vyhnanství se mikroformátům zřejmě vyplatilo.

Formáty na pár řádek

Mikroformáty, někdy symbolicky označované µF, stanovují, jakým způsobem vkládat do webových stránek informace, jako jsou adresa, událost, geografická pozice a mnohé další tak, aby byly srozumitelné nejen pro člověka, ale i snadno strojově čitelné. Vlastní formát se nijak nedotkne struktury celé webové stránky, ale pouze zápisu oné konkrétní informace (proto mají označení mikro).

Ukažme si vše na příkladu. Prakticky každá stránka dnes obsahuje poštovní adresu. Způsob zápisu se však liší web od webu. Adresa Internet Infa je na mapách Seznamu uložena jako:

<h3><strong>Internet</strong> <strong>Info</strong>, s.r.o.</h3>
<p class="itAddrLine">Durychova 101/66, Praha-Lhotka, Praha 4</p>

Ačkoliv je tato adresa uživatelem dobře čitelná, počítače mají smůlu. Nejenže nepoznají, která část zápisu je název ulice a která jméno města, ony vůbec nepoznají, že se jedná o adresu.

Mikroformáty nabízí pro zápis adresy (resp. obecně jakéhokoliv kontaktu včetně telefonu nebo e-mailu) mikroformát hCard. Podívejme se, jak by mohla být adresa Internet Infa zapsána s jeho pomocí:

<div class="vcard">
<div class="fn org">Internet Info</div>
<div class="adr">
<div class="street-address">Durychova 101/66</div>
<span class="locality">Praha 4</span>
<span class="country-name">Czech Republic</span> </div> </div>

Celá adresa, pro jejíž přípravu jsem použil hCard creator, je vložena do značky s class=„vcard“ signalizující použití mikroformátu hCard (konflikt názvů vCard vs. hCard není překlep; vCard je používaný textový formát a jeho HTML podoba hCard je zkratkou pro „HTML vCard“). Jednotlivé části adresy jsou vloženy do značek označených třídou symbolizující jejich význam. Názvy tříd jsou zpravidla samovysvětlující (pokud jste nerozluštili, co znamená fn, tak to značí friendly name). Takto zapsaná adresa je snadno strojově čitelná.

Použití HTML značek není nijak omezeno, a tak ačkoliv v příkladu používáme značky div a span, není problém použít jakékoliv jiné od odstavců přes seznam po tabulku – záleží jen na vás. U mikroformátů rovněž nevadí navíc vložené značky, pokud do adresy vložíte další údaje nebo třeba obrázek s mapou, v úvahu se berou pouze značky s rozpoznanou hodnotou atributu class, ostatní se ignorují.

Mikroformáty se tak mohou snadno „vsáknout“ do vašeho designu, aniž byste ho museli významně měnit. Stačí přidělit příslušné třídy, někde možná přidat novou značku, a mikroformát je hotov.

Uvedený hCard je jen jedním z mnoha mikroformátů, z dalších uveďme hCalendar pro označování událostí, hResume pro psaní životopisu nebo již hojně používaný rel=nofollow. Počet mikroformátů stále roste.

K čemu je to dobré

Vkládání informací na web ve strojově čitelné formě, tedy to, co by mělo podle TBL být základním stavebním kamenem sémantického Webu 3.0, ovlivní nejen vývoj vyhledávačů (bude možné se dotazovat: zobraz mi všechny adresy na example.com, které jsou z České republiky), ale hlavně webové prohlížeče.

Dnes je webový prohlížeč spíše takový hloupý stroj, který uživateli naservíruje webovou stránku coby „plakát“. V některých příkladech se jedná o plakát interaktivní, do kterého může uživatel trochu zasahovat, například psát. Obsahu stránky ale prohlížeč nerozumí, proto jakmile potřebuje uživatel s obsahem nějak pracovat, prohlížeč mu příliš nepomůže.

Našli jste na webu adresu svého známého a chcete ji přidat do svých kontaktů? Jednoduché, stačí přece otevřít seznam kontaktů, vytvořit nový kontakt, jednotlivé údaje do něj řádku po řádce zkopírovat a máte hotovo. Možná jste se při tom ani příliš nezapotili. Představte si, že by stačilo v prohlížeči zvolit přidat kontakt a on by vše zařídil za vás. A proč jen jeden, že? Seznam členů vašeho šachového klubu může být dlouhý, ale vy je chcete mít v adresáři všechny. V prohlížeči vyberete přidat všechny kontakty nalezené na stránce a může být hotovo. Řekněte o něčem takovém vaší sekretářce a nezbavíte se jí, dokud jí neukážete, jak na to. Příklad podobného inteligentního přenosu dat z webové stránky do externí aplikace si můžete prohlédnout v krátkém videu.

Dosud jsme hovořili o spolupráci prohlížeče s dalšími aplikacemi, resp. o možnosti předat data z webové stránky dalším aplikacím, ale co zobrazení dat v samotném prohlížeči? Pokud prohlížeč datům rozumí, může je uživateli naservírovat v jím požadované podobě. Čtete životopis známé osobnosti nebo článek popisující boje během husitského hnutí? Delší text může být nepřehledný, ale pokud jsou časové události a jejich umístění vloženy pomocí mikroformátů, prohlížeč by vám sám mohl vytvořit časovou osu, na které je přehledně seřadí, nebo mapu zobrazující jejich jednotlivá umístění.

V této souvislosti se objevil termín instant mashup nebo také end user mashup, kdy narozdíl od dnešních mashupů (zpravidla míchajících aplikaci z jednoho zdroje s daty z jiných zdrojů) si uživatel namíchá v prohlížeči svou aplikaci ze zdrojů na internetu sám. Vzpomínáte na úspěch GreaseMonkey? Představte si, co s ní bude možné dělat v případě, že se mikroformáty rozšíří.

Používá to vůbec někdo?

Mikroformáty jsou relativně mladé, zatím nejsou ještě široce podporované, ale zdá se, že přicházejí do módy. Webem, který mikroformáty používá delší dobu, je Linkedin.com. Od srpna Google Maps používají hCard pro zobrazení adres, krátce před ním je začalo používat i Yahoo. Podle Tanteka Çelika používá mikroformáty i Amazon. Mikroformáty pomalu začínají pronikat i do CMS (např. pro WordPress vznikl plugin používající mikroformát hReview) a nástrojů pro tvorbu webových stránek (rozšíření pro Dreamweaver).

Hledal jsem i mezi českými stránkami a našel ZlateStranky.cz, které používají hCard. Je docela možné, že existují desítky nebo i stovky stránek používající mikroformáty, jen se o nich neví. Což nás přivádí k otázce.

Jak je můžu vyzkoušet?

Není divu, že o stránkách používajících mikroformáty nevíme, když je prohlížeče nativně nepodporují. Mikroformáty tak zůstávají pro uživatele neviditelné. Možná ale nebudeme čekat dlouho, podpora mikroformátů se očekává s další generací majoritních prohlížečů. Objeví se pravděpodobně ve Firefoxu 3.0 a spekuluje se o podpoře mikroformátů v Internet Exploreru 8 (potřebu mikroformátů uznal i Bill Gates).

Přesto si můžeme částečně vyzkoušet používání mikroformátů již dnes. Podpora se zpravidla zaměřuje na dva mikroformáty hCard a hCalendar. Své nástroje pro ně nabízí Technorati (extrahování kontaktů a událostí ze stránek), pokud preferujete bookmarklety, vyzkoušejte microformats bookmarklet.

Operator pro Firefox

Asi nejdůležitější současnou implementací mikroformátů je rozšíření Operator pro prohlížeč Firefox. Operator vyvíjí Michael Kaply pod záštitou Mozilla Labs a měl by být předzvěstí, jak asi bude vypadat implementace mikroformátů ve Firefoxu 3.0.

Mikroformáty posouvají web na pole neorané, není totiž vůbec jasné, jak správně uživateli jejich existenci v zobrazované stránce oznámit. Vzpomeňte, jak dlouho trvalo, než prohlížeče našly vhodný způsob zobrazení RSS přítomných ve stránce. U mikroformátů je situace těžší, protože se na rozdíl od RSS zpravidla nevztahují ke stránce jako takové, ale jen k její konkrétní mikro-části.

Alex Faaborg, jeden z návrhářů uživatelského rozhraní Firefoxu, mapuje jednotlivé způsoby zobrazení v článku The User Interface of Microformat Detection. Jednou z možností je zvýraznění části stránky s mikroformátem a zobrazením upozorňujících ikon přímo ve stránce (to snadno upoutá pozornost, ale může narušit vlastní design stránky), které by bylo přítomné buď stále, nebo jen po najetí myši. Alex Faaborg zmiňuje i další možná umístění včetně zelené ikony ve stavové liště, postranní liště nebo nástrojové liště, což jsou možnosti s jednoduchou implementací, ale na druhou stranu zůstanou řadě uživatelů neviditelné. V rozšíření Operator si můžete vyzkoušet většinu ze zmiňovaných možností. Které z nich se stane součástí Firefoxu 3.0, zatím nikdo netuší.

Operator není rozšířením jediným, základní podporu mikroformátů získáte i s rozšířením Firefoxu Tails Export. Objevilo se i rozšíření pro prohlížeč Maxthon.

KL_NOMINACE

Kdy je začít používat

Mikroformáty není problém začít používat již dnes, uživatelé s patřičnými nástroji je rádi využijí a těm ostatním nijak nevadí. Pravého rozmachu mikroformátů se dočkáme s rozšířením prohlížečů s jejich podporou, což můžeme odhadovat na jeden až dva roky.

Pokud se o mikroformátech chcete dovědět víc, navštivte web Microformats.org nebo si přečtěte knihu o mikroformátech, jejímž autorem je John Allsopp (recenze).

Anketa

Mají podle vás mikroformáty budoucnost?

57 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 9. 2009 18:46

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »