Stalo se: ADSL bude nabízet i Vodafone

Po rok starém oznámení, že chce nabízet také pevné služby, se český Vodafone dohodl s Radiokomunikacemi na využití jejich infrastruktury a do svého portfolia hodlá zařadit také ADSL. Jak se ČTÚ staví k nejnovější digitální novele? Jsou pánové Petr Štěpánek a Zdeněk Duspiva stále ještě členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?

Časy se mění, a to i v Radiokomu­nikacích (dříve Českých radiokomunikacích). Poté, co byla v listopadu loňského roku tato společnost prodána „z Islandu do Abu Dhabi“ (podrobněji), spolu s podílem v českém T-Mobile (ve výši 39,2 procenta), očekával jsem vznik určitých synergií mezi Radiokomunikacemi a právě tímto mobilním operátorem. O to více, když záhy vyšlo najevo, že na kupující straně působí Terence Valeski, známý ze svého účinkování v bývalém Eurotelu právě kvůli schopnosti inovovat a hledat nová a zajímavá řešení.

Radiokomunikace mění názor

Uplynula ale řada měsíců, a po konkrétních projevech synergií mezi Radiokomunikaci a českým T-Mobile není ani stopy. I když: Radiokomunikace si s jedním mobilním operátorem přece jen na něco plácly. Jenže to není T-Mobile, se kterým jsou určitým způsobem propojeny přes své vlastníky. Jde o český Vodafone, který s Radiokomunikacemi v květnu podepsal „rámcovou dohodu, na základě které bude Vodafone využívat velkoobchodní nabídku Radiokomunikací“. Mělo by se zřejmě jednat o využití místních smyček, které si Radiokomunikace samy pronajaly od Telefóniky O2 CR, nasadily na ně svou DSL technologii, a takto vytvořenou přenosovou kapacitu (ve formě skutečného bitstreamu) mohou poskytovat dalším operátorům na velkoobchodní bázi pro jejich služby. Je to v zásadě to samé, co u nás svého času začal dělat Telenor Networks, a díky čemuž „rozjel“ v ČR celý byznys na bázi zpřístupněných místních smyček.

Radiokomunikace přitom podepsaly svou vlastní smlouvu o zpřístupnění místních smyček poměrně dávno, ještě s Českým Telecomem (podobně jako Telenor Networks a Volný). Pak ale dlouhou dobu dávaly najevo, že zpřístupněné místní smyčky hodlají využít jen pro sebe, neboli pro poskytování vlastních služeb koncovým zákazníkům, a naopak je nehodlají „přeprodávat dále“, na velkoobchodní bázi. Teď ale Radiokomunikace očividně změnily názor.

Vodafone chtěl zpevnit, T-Mobile zase substituovat

To český Vodafone názor nezměnil. Již v polovině loňského roku totiž deklaroval, že by se chtěl pustit i do „pevného“ byznysu. Dokonce již tehdy naznačil i určitý termín. Připomeňme si výrok ředitele Grahama Mahera z loňského červencového Fóra hospodářských novin:  

„Chceme mobilní svět, ale zároveň chceme udělat vše pro naše zákazníky. Zhruba do dvanácti měsíců jim proto mimo jiné nabídneme i služby přes pevnou linku.“

Byl to zajímavý kontrast s tehdejším postojem šéfa českého T-Mobile, který se vyslovil zcela jednoznačně pro jinou variantu: pro tzv. fixně-mobilní substituci, neboli pro řešení, kdy mobilní platforma zcela nahradí platformu fixní:

„Šéf Vodafonu se shodl s ministryní informatiky Danou Bérovou, že zákazníky příliš nezajímá, jaké služby a jaké technologie používají. Důležitá je funkčnost a cena, která se v Česku nyní pohybuje pod úrovní západoevropských ze­mí.“

„Proti tomu se ohradil generální ředitel společnosti T-Mobile Ronald Mahler. Podle něho je budoucnost jedině v mobilní komunikaci. To dala ostatně společnost T-Mobile najevo i svou reklamní kampaní, ve které pevnou linku "utopila“ v akváriu. „V Česku je jen velmi malý rozdíl mezi cenou mobilů a pevných linek. Není proto důvod volit pevné linky,“ prohlásil Mahler s tím, že i internetovou budoucnost mají v rukou mobilní operátoři."

Pravdou je, že už tehdy tento postoj šéfa českého T-Mobilu až tolik nekorespondoval se strategickými záměry, které deklarovaly ostatní části nadnárodního T-Mobile. Ty se totiž, podobně jako Vodafone, hlásily spíše k fixně-mobilní konvergenci, neboli ke kombinování obou platforem a jejich postupnému splývání. Dnes už je ale situace jiná, a už i český T-Mobile se hlásí k fixně mobilní konvergenci a ke snaze nějak proniknout i do „pevného světa“.

Vodafone s Radiokomunikacemi

Nynější informace o tom, že si Vodafone plácnul s Radiokomuni­kacemi, a skrze jimi zpřístupněné smyčky chce proniknout do pevného světa, se objevily minulý týden, a to poměrně netradičním způsobem. Nešlo o žádné společné oznámení obou stran, jak by se asi dalo očekávat, a jak bývá v takovýchto případech obvyklé. Místo toho o podpisu vzájemné dohody informoval agenturní článek, který vydala ČTK – a Radiokomunikace jej následně „posvětily“ tím, že jej přetiskly na svém webu:

Vodafone bude nabízet ADSL od Radiokomunikací /07. června 2007/

Praha – Nejmladší tuzemský mobilní operátor Vodafone bude nabízet pevné připojení k Internetu prostřednictvím technologie ADSL společnosti Radiokomunikace. Firmy v květnu uzavřely rámcovou dohodu, na základě které bude Vodafone využívat velkoobchodní nabídku Radiokomunikací. Informaci ČTK potvrdili zástupci obou společností."

Radiokomunikace dokonce přetiskly agenturní článek ČTK takovým způsobem, že se nijak neodlišuje od vlastních tiskových zpráv Radiokomunikací. To mi přijde dosti netradiční, už i kvůli tomu že uvnitř tohoto článku jsou popisovány záměry třetích stran a jsou tam citováni jejich představitelé:

„Mobilní volání a připojení k internetu ADSL v jednom tarifním balíčku již nabízí konkurenční Telefónica O2, která disponuje mobilní i pevnou sítí. Rychlý Internet v pevné síti zřejmě nabídne jako doplňkovou službu i T-Mobile, který podle generálního ředitele Rolanda Mahlera jedná s několika poskytovateli.“

Co je v článku (i agenturním) zcela běžné a očekávané, mezi tiskovými zprávami působí jak příslovečná pěst na oko. Ale možná jde o netradiční řešení situace, kdy se oba partneři nedohodli na tom, zda a jak budou o vzájemných vztazích informovat. Ze strany českého Vodafonu jsem žádnou vlastní a samostatnou reakci nezaznamenal. Jen několik vyjádření pro média, jako například právě pro zmiňovaný článek ČTK:

„‚Vodafone tak pokračuje v naplňování jedné ze svých strategií, jejímž cílem je překročit hranice mobilního trhu a oslovit nové skupiny zákazníků s komplexní nabídkou telekomunikačních služeb,‘ uvedl viceprezident pro firemní řešení Vodafonu Andreas Laukenmann.“

A obdobně vyznívající vyjádření pro digiweb.cz:

„‚Je to další krok k překročení hranice mobilního trhu a oslovení nové skupiny zákazníků,‘ říká mluvčí Vodafonu Jakub Hrabovský.“

Pro koho?

Ale kdo jsou noví zákazníci, které hodlá Vodafone oslovit? Tipuji, že trh ADSL pro domácnosti není pro Vodafone nijak lukrativní, a tak se zaměří spíše na segment zákazníků firemních, který je přeci jen lukrativnější. Ostatně, článek ČTK to naznačuje celkem jednoznačně:

„Vodafone chce rychlý Internet přes ADSL nabízet především firemním zákazníkům. Již v lednu firma rozšířila předmět podnikání o provozování pevné veřejné komunikační sítě.“

Jinde, na Mobil serveru, spekulují nad tím, zda Vodafone půjde také do pevných hlasových služeb. Tiskový mluvčí Vodafone jim to ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. Osobně bych tipoval především na konvergované služby, které v sobě kombinují „to nejlepší obou světů“. Tedy rychlost a relativně nižší ceny pevných služeb, a mobilitu u služeb mobilních. Tedy nějaké nabídky typu data+hlas, s tím že hlas by mohl být realizován právě na principu fixně-mobilní konvergence: tam, kde by uživatel byl v dosahu své pevné datové (ADSL) přípojky, tam by jeho hovor šel přes ni. Jinde by volal klasickým mobilním způsobem.

Ale na konkrétní detaily si musíme ještě počkat. Vzhledem ke slibu z loňského července (do 12 měsíců) a k nynějším vyjádřením (Parametry konkrétních služeb zveřejníme během roku) to snad nebude tak dlouho trvat.

Jaký názor na digitální novelu má vlastně Český telekomunikační úřad (ČTÚ)?

Minulý týden publikoval ČTÚ svou další monitorovací zprávu, hodnotící dění na našem trhu elektronických komunikací – nyní za měsíc květen. „Tématem týdne“ byl tentokráte vývoj cen, a to v oblasti cen pronajatých okruh a roamingu. Vedle toho ale ČTÚ zmínil ve své zprávě řadu konkrétních událostí, a mezi nimi i předložení nového návrhu novely zákona o elektronických komunikacích, který se týká oblasti digitálního vysílání. Jde o návrh, který pochází od vedení dnes již zrušeného Ministerstva informatiky (a tím vlastně i od vedení Ministerstva vnitra ČR), a jehož projednávání vláda nedávno (4. června 2007) odložila asi o tři týdny. Zde na Lupě tento návrh nebyl podrobněji rozebírán, ale věnovali se mu kolegové na serveru Digizone, v článcích:

Samo ČTÚ ve své monitorovací zprávě návrh určitým způsobem také hodnotí. Ale činí tak způsobem, který mi nepřijde až tak konzistentní. Posuďte sami: v tiskové zprávě, kterou ČTÚ k vydání monitorovací zprávy vydalo, se k návrhu novely píše:

„K části o digitalizaci televizního vysílání je nutno zdůraznit, že ČTÚ plně podporuje návrh MI ČR na odblokování procesu digitalizace a navržený postup vnímá jako prvý, klíčový a rozhodující krok. ČTÚ také již vyjádřilo v pracovním stanovisku pro zpracovatele návrhu novely, které připomínky provozovatelů televizního vysílání k návrhu považuje z hlediska kompetencí úřadu a efektivity procesu přechodu za realistické, např. zajištění pokrytí obyvatel televizním signálem.“

Ovšem uvnitř samotné zprávy je obsaženo hodnocení, které ale vyznívá poněkud jinak:

„Vzhledem k tomu, že v navrhované podobě zákona nejsou řešeny všechny problémové okruhy spojené s procesem digitalizace, nadále přetrvává nevynutitelnost Technického plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a současně nejsou řešeny již dříve uplatněné připomínky provozovatelů televizního vysílání, je pravděpodobné, že pokud v tomto smyslu nedojde k jeho doplnění, nesplní tento zákon svůj cíl, tedy odblokování procesu digitalizace.“

Jistě, žádný návrh asi není dokonalý, návrhy změn se najdou vždy. Ale co bez těchto návrhů: bude proces přechodu pouze neefektivní (viz stanovisko v tiskové zprávě), nebo nebude odblokován (viz stanovisko uvnitř monitorovací zprávy), a tudíž neproběhne vůbec?

Nový člen Rady ČTÚ?

Koncem května jsem zde na Lupě (v článku Stalo se: MI ČR končí, Rada začíná) psal o tom, že 30. května 2007 by vláda měla na své schůzi zvolit nového člena Rady ČTÚ, a také nového Národního koordinátora pro digitální vysílání (ať již to budou dvě osoby, či jen jedna, zastávající obě funkce). V médiích se hodně hovořilo o Zdeňku Duspivovi jako o tom, kdo by se měl stát dalším (pátým) členem Rady ČTÚ.

Jenže nestalo se, a vláda z nějakého důvodu své rozhodnutí odložila. Na kdy a proč, netuším.

V souvislosti se jménem Zdeňka Duspivy (a také naposledy řádně jmenovaného člena Rady ČTU, Petra Štěpánka) jsem ale zaznamenal jednu zajímavou informaci, která stojí za zmínku. Jde o poměrně starou záležitost, ještě z roku 2003, kdy tito dva pánové (plus čtyři další) byli odvolání z tehdejší Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v souvislosti s kauzou arbitráže kvůli TV Nova. Ti se proti tomu ohradili a obrátili se na soud. Nejvyšší správní soud jim vloni vyhověl, a před několika dny jeho výrok v zásadě potvrdil i Městský soud v Praze (zdroj):

Rozhodnutím soudu bylo odvolání radních Zdeňka Duspivy (nynějšího předsedy Národní koordinační skupiny pro zavádění digitálního vysílání), Pavla Foltána, Josefa Musila, Jiřího Novotného, Petra Štěpánka (nynějšího člena Rady Českého telekomunikačního úřadu) a Petra Žantovského (pedagoga soukromé Univerzity Jana Amose Komenského v Praze) zrušeno a vráceno k vyřízení současnému premiérovi Mirkovi Topolánkovi (ODS).

Čtvrteční rozhodnutí soudu je podle informací serveru Česká média postavené na faktu, že expremiér Vladimír Špidla odvolal RRTV jako celek pod stejným jednacím číslem jako jednotlivé její členy. ‚Toto Špidlovo rozhodnutí o odvolání RRTV jako celku však nikdy nebylo žalujícím členům doručeno, takže se jím soud ani nemohl zabývat,‘ dodal web.

V časopisu Strategie k tomu vyšel zajímavý komentář, který naznačuje že by nynější rozhodnutí soudu nemuselo být žádnou formalitou. Autor článku s názvem “Konec rady v Čechách“ například konstatuje, že po rozhodnutí soudu jsou původně odvolaní pánové formálně stále ještě členy RRTV:

UX16

Tehdejší radní (např. současný člen Rady ČTÚ Petr Štěpánek, šéf NKS Zdeněk Duspiva, či publicista i pedagog Petr Žantovský) jsou tedy „formálně vzato“ stále členy RRTV.

Následně spekuluje o tom, jak může nově vzniklou situaci premiér Miroslav Topolánek řešit:

„Nabízejí se v podstatě dvě varianty, jak se celý případ vyřeší. První z nich je, že se žalující radní s Topolánkem dohodnou na nějaké finanční kompenzaci, pravděpodobně v plné výši jejich ušlých platů. Může si ale Topolánek dovolit právě v době, kdy má jeho reforma peníze ušetřit, takto rozhazovat? Jistě, nejde o stamiliony a tyto „drobné“ se ve státní pokladně ztratí stejně dokonale jako kvalitní pořad v programové nabídce českých televizí. Ale v politice jde především o gesta, a tak Topolánkovi nezbývá než se zasadit o to, aby změna v zákoně způsobila, že radních nebude 13, ale až třeba dvojnásobek. Scénář je jasný. Rada ČTÚ přijde o Petra Štěpánka, NKS opustí Zdeněk Duspiva a splašenému koni digitalizace se už otěže uvolní úplně, své studenty už bude dále trápit Petr Žantovský jen na zkrácený úvazek. Svět bude prostě jiný.“

No, ještě to může být hodně zajímavé.

Anketa

Očekáváte, že nabídka ADSL od Vodafonu výrazněji ovlivní celý trh s ADSL?

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 6. 2007 20:07
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »