Stalo se: Sazka chce vsadit na Internet

Společnost Sazka chce nabídnout vlastní služby pro online placení po Internetu. Možnost provozování sázek přes Internet má připravenu, ale šance na jejich povolení prý vede jen přes mrtvolu ministra financí Miroslava Kalouska. Český T-Mobile už je mobilní jedničkou i co do výnosů. Zdražení Internetu u UPC již nastalo, mění se ale i čísla účtů.

Minulý týden přinesl neobvykle vysokou kumulaci nových událostí a zpráv, které se přímo či nepřímo točí kolem financí, v jejich nejrůznějších podobách: od výnosů a prodejů, přes ceny koncových služeb, mechanismy plateb, až třeba po udělené finanční pokuty. O některých z těchto novinek, jako o „prodeji Atlasu bez mrknutí oka“, jste se mohli dočíst zde na Lupě v samostatných článcích. O jiných, jako třeba o uložení obří pokuty Microsoftu (skoro 900 milionů €) ze strany Evropské Unie, jen z jiných zdrojů (např. na Digiweb.iHned.cz a na Root.cz). V tomto vydání pravidelného seriálu Stalo se bych se rád alespoň stručně zastavil u některých dalších „finančních událostí“, které by také mohly být čtenáře zajímavé.

UPC: zdražení Internetu už nastalo, pozor i na změnu účtu

Tak například k minulé sobotě, 1. březnu 2008, začalo platit již dříve avizované zvýšení koncové ceny internetových služeb našeho největšího kabelového operátora, UPC. Sice jen o 15 korun, což asi málokoho přiměje přehodnotit své připojení k Internetu a volbu poskytovatele, ale potřebná změna výše placené částky už může leckomu přidělat práci, zvláště pokud dotyčný zákazník platí převodním příkazem a nikoli třeba inkasem.

Jenže ani ti, kteří platí inkasem, nejsou zcela bez starostí. Aby totiž nebylo změn málo, UPC změnilo od 1. února 2008 také účet, na který se mu posílají peníze při platbě z účtu, a ze kterého probíhá inkaso. Opravdu ale nešlo tyto dvě změny sdělit společně, tak, aby zákazníci mohli provést všechny potřebné změny najednou? Informace o navýšení ceny byla zákazníkům UPC rozesílána koncem ledna a informace o změně účtu byla připojena až k faktuře, rozesílané počátkem února. Asi jsem nebyl sám, kdo nejprve provedl jednu změnu, aby obratem zjistil, že všechno je jinak a je třeba udělat ještě další změnu.

Přitom na webu UPC, v částech, které se týkají placení, jsem informace o změně účtu dosud nenašel. Stále jsou zde uváděna původní čísla účtů (2016520106/2600 pro platbu za Internet převodem z účtu, stejně jako starý návod pro nastavení platby inkasem). Proto si dovolím citovat informaci, která mi přišla s únorovou fakturou od UPC:

Od 1. února 2008 UPC zřídilo pro úhradu plateb nový bankovní účet 3983815/0300 u ČSOB a.s., který je uváděn ve složenkách a na fakturách. V případě, že hradíte poplatky převodem z účtu, změňte prosím číslo bankovního účtu v co nejbližším Vám vyhovujícím termínu.

Již počátkem února jsem se informoval na klientském centru, zda se změna účtu týká i nastavení inkasa. Odpověď byla kladná, s tím, že změnu je třeba udělat s účinností od následujícího měsíce (v daném případě od března).

Pro úplnost připomínám, že platby za služby od UPC lze realizovat i skrze platební karty, s využitím vlastní platební brány UPC na Internetu. Najdete ji na adrese https://eshop­.upc.cz/.

APEK zkoumal platební metody

Způsobem, jakým uživatelé Internetu platí za poskytované služby či zboží, se zabývala i studie s názvem Platební metody v ČR, kterou před časem realizovala Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Minulý týden pak asociace zveřejnila její hlavní výstupy, ze kterých vyplývají některá zajímavá zjištění. I když si troufnu konstatovat, že nejsou nikterak převratná. Zajímavá je spíše přesnější kvantifikace celkem odhadnutelného stavu.

Tak například: jistě není žádným překvapením, že při nákupech je nejoblíbenější dobírka (platba při převzetí zboží v hotovosti). Nabízena je v 97 % e-obchodů, zákazníky je využívána v 70–80 % případů. Naproti tomu placení kartou je využíváno jen asi v 10 %. To v (západním) zahraničí je tomu přesně naopak: použití platebních karet zde jednoznačně dominuje (kolem 80 %), zatímco dobírka je až na třetím místě (s cca 12 %).

Důvody není těžké uhádnout. Kromě nevstřícnosti a „nenasytnosti“ řady našich bank, které už pomalu nevědí, kde si naúčtovat ještě více a jakým dalším poplatkem zákazníka ještě zatížit, je to například i obrácený princip k riziku, které z použití platebních karet vyplývá: zatímco ve vyspělém zahraničí nese hlavní část rizika banka a zákazník má nějakou formu spoluúčasti, u nás nese riziko zneužití primárně zákazník (a banka má v lepším případě nějakou spoluúčast, mnohdy ale ani tu ne).

Vše je navíc komplikováno tím, jak to u nás vypadá s možností mikroplateb. Klasické mikroplatby jsou prakticky znemožněny kvůli požadavkům zákona o bankách na bankovní licenci toho, kdo by je chtěl nabízet. Reálnou šanci tak mají až různé specifické alternativy, a i z nich asi jen ty, za kterými stojí dostatečně velké subjekty, silné jak po stránce finančního zázemí, tak i schopnosti prosadit si své řešení v rámci naší legislativy a byrokracie. Jsou to například mobilní operátoři se svými prémiovými SMS, dárcovskými SMS (DMS) a nejnověji i s placením regulačních poplatků ve zdravotnictví skrze SMS.

Sazka chce jít do internetového placení

Dalším subjektem, který cítí příležitost a očividně by se také rád přiživil, je společnost Sazka. Její šéf Aleš Hušák nedávno poskytl delší rozhovor Hospodářským novinám, a v něm naznačil své plány i v tomto směru. Ocitujme si nejprve jeho slova:

HN: Když se neloterijní činnosti daří, nerozšíříte nějak nabídku produktů poskytovaných z terminálů?

Spustili jsme placení složenek. To je dobrá služba a letos ji chceme ještě rozšířit. Už máme rozjednáno několik partnerů. V nejbližších měsících navíc chystáme spuštění revoluční služby, od které očekávám stejný úspěch jako od dobíjení telefonů. Nabídneme placení na Internetu přes naše terminály. Zákazník nebude muset používat vlastní bankovní kartu. Nakoupí si zboží, vyplní formulář a s objednávkou půjde na nejbližší roh k terminálu Sazky. Tam zaplatí a dostane potvrzení o zaplacení. Chystáme i možnost, že si „přednabijete“ kartu na nějaké body a ty budete utrácet na konkrétních internetových obchodech.

Ve světle výše uvedených skutečností o tom, jak málo lidí u nás platí online pomocí platebních karet, je motivace tohoto kroku jasná. Z pohledu zákazníka by takovéto placení mohlo být dostatečně spolehlivé, rychlé, bezpečné, a snad i anonymní, bez rizika kompromitace vlastních účtů a platebních karet. A také pro Sazku to určitě nebude nezajímavé, protože jako dostatečně velký a silný subjekt si jistě dokáže vyjednat zajímavé provize.

Ještě je zde ale jeden zajímavý aspekt, a tím je fyzická dostupnost terminálů Sazky. Podle informací samotných HN jich má být po celé ČR na 7 000, zatímco třeba poboček České pošty má být „jen“ 3300, a České spořitelny jen něco přes 600.

Hospodářské noviny jsou přitom ve svém komentáři dosti rezervované, pokud jde o šance tohoto projektu Sazky na úspěch (že jej prakticky nelze odhadnout). Osobně bych byl asi více optimistický, už kvůli paralele s docela úspěšnou možností dobíjení mobilů přes terminály Sazky. Samozřejmě ale bude velmi záležet na konkrétních podmínkách, zejména provizních (kolik zůstane Sazce za nehty), ale třeba i na tom, jak uživatelé Internetu vnímají společnost Sazka jako takovou. Dalším rozhodujícím faktorem pochopitelně bude i akceptace nového platebního kanálu mezi obchodníky – kolik e-shopů přistoupí na obchodní i technické podmínky Sazky, která nejspíše nebude žádným „měkkým“ partnerem při vyjednávání. Uvidíme.

Sazka a internetové sázení

Když už jsme u Sazky jako takové, nedá mi to nezmínit problematiku sázení po Internetu, které se citované interview s šéfem Sazky týkalo především.

Sám jsem tuto problematiku popisoval zde na Lupě již v prosinci, v samostatném článku s názvem Bude cenzura jednou ze služeb informační společnosti?. Zde jsem líčil, jak ministerstvo financí připravuje nový herní zákon, který by postavil mimo zákon jakékoli sázení po Internetu. Včetně absurdní povinnosti pro providery, kteří by museli aktivně vyhledávat a blokovat stránky, byť jen inzerující možnost internetového sázení.

Hlavním argumentem proti internetovému sázení je přitom to, že by se do něj mohli zapojovat i nezletilí. Tuzemské subjekty z oboru sázení navrhují řešit tento problém skrze kamenné provozovny (sběrny), kde by se ověřoval věk sázejících, a případně i vyplácely výhry. Tím současně míří i proti svým konkurentům ze zahraničí, kteří u nás internetové sázení již nabízí  – s odkazem na povolení, které k tomu získaly v jiných členských zemích EU, a které je má opravňovat k provozování internetového sázení i v ČR. Tyto subjekty totiž sítě kamenných provozoven nemají, a musely by je nejprve budovat.

Šéf Sazky Aleš Hušák z tohoto pohledu (tuzemského provozovatele sázkových služeb) podle očekávání nijak zásadněji nevybočuje:

HN: Jaké jsou vaše cíle?

Snažíme se o povolení a zároveň zákaz těm, co tu podnikají nelegálně. Nejvážnější problém je problém dětí do osmnácti let. Proto navrhujeme, aby byla přísná registrace, kontrola, já osobně bych viděl i výplatu výher na kamenných pobočkách.

Současně sděluje, že Sazka jako podnik se jistí i pro případ, že internetové sázení u nás povoleno bude:

HN: Nedávno jste rozjeli portál e-sazka. Je to příprava na internetové sázení, které v Česku zatím povoleno není. Vy osobně jste zastáncem, nebo odpůrcem sázek na síti?

Jako otec dětí jsem proti. Nejsem sice žádný moralista, ale jako táta říkám ne. Jako šéf Sazky mám však jiný pohled. Je to kanál, který je nesmírně silný a bude silný. Naší povinností je se mu nevyhýbat. V rozumné kombinaci s kamennými sběrnami se může dostat strašně dopředu. Všichni jsme líní a pro nás pro všechny je pohodlné věci vyřizovat z jednoho místa. Internetový byznys má budoucnost a my před ním nezavíráme oči.

Je to tedy ta schizofrenní situace člověka, který řídí továrnu na výrobu tabáku a sám nekouří. Já jsem hráč, rád hraju, ale myslím si, že vše má své parametry. Ale za Sazku říkám ano a internetové sázení máme připraveno. Pokud by stát rozhodl, do hodiny ho spustíme a pracujeme i na dalších projektech.

Ohledně návrhu na povolení internetového sázení, byť s povinnou vazbou na kamenné provozovny, je ale spíše skeptický. A to z důvodu, který určitě stojí za citování:

HN: Proč?

Jsem skeptik proto, že pan ministr řekl: „Internet jen přes mou mrtvolu.“ Znám pevnost jeho stanovisek a myslím si, že mu tento názor vydrží.

T-Mobile je kvartální jedničkou

Na závěr dnešního vydání tohoto seriálu bych se ještě rád vrátil k jeho předchozímu dílu, kde jsem psal o situaci na našem mobilním i pevném trhu, po zveřejnění hospodářských a provozních výsledků většiny operátorů (hlavně Telefóniky O2 Czech Republic). Mimo jiné zde zaznělo, že do celkové mozaiky stále ještě chyběl jeden důležitý kamínek, a to informace o výnosech českého T-Mobile za poslední loňský kvartál. Bez toho nebylo možné odpovědět na otázku, zda se T-Mobile stal jedničkou na tuzemském mobilním trhu i co do výnosů, nebo ještě ne.

Od minulého čtvrtka už je ale i zde jasno: českému T-Mobile se jeho záměr podařilo naplnit a překonat jeho největšího konkurenta (Telefóniku O2 Czech Republic) i co do výnosů. Pravda, zatím jde jen o čtvrtletní výnosy, za poslední loňský kvartál, a nikoli o výnosy za celý loňský rok. Ale i tak je to významný milník, o který T-Mobile usiloval dlouho (a poněkud déle, než původně plánoval).

O to více mne překvapilo, že se vše odehrálo ve vší tichosti a bez jakékoli slávy a pompy. To v roce 2005, když se T-Mobile poprvé stal jedničkou v počtu zákazníků (fakticky: aktivních SIM karet), se slavilo velmi okázale. Dokonce i prostí zákazníci dostali jako dárek možnost odesílat SMS po celý víkend (20 a 21. srpna 2005) zdarma. Letos o všem informovala jen pouhá tisková zpráva o finančních a provozních výsledcích za rok 2007, kterou média nechala z větší části bez povšimnutí. Možná i proto že letos, na rozdíl od předchozího roku, se nekonala ani tisková konference, na které by byly výsledky oznámeny.

A jak tedy vypadají konkrétní čísla? Asi nejlépe jsou patrná z následujících grafů. Zatímco mobilní část Telefóniky O2 CR utržila za poslední loňský kvartál výnosy ve výši 8,430 miliardy korun, český T-Mobile generoval výnosy ve výši 8,731 miliardy.

Pokud se podíváme na následující graf, na kterém vidíme vývoj čtvrtletních výnosů, pak zde zřetelně vidíme, že čtvrtletní výnosy T-Mobile rostly v roce 2007 víceméně lineárně. U Telefóniky rostly v průběhu roku o něco pomaleji, a v posledním kvartále jejich růst dokonce výrazně zpomalil.

T-Mobile vs. TO2 CR

I bez tohoto zpomalení u Telefóniky v závěru roku by ale T-Mobile nejspíše tak jako tak získal v posledním kvartále své prvenství. Naznačuje to i následující graf, ukazující rozdíl v kvartálních výnosech obou operátorů (TO2 CR minus T-Mobile): pokud by pokračoval trend, znázorněný částí křivky mezi prvním a třetím čtvrtletí, křivka by v posledním čtvrtletí tak jako tak proťala nulu. Takto „spadla“ ještě rychleji, resp. klesla ještě hlouběji.

CIF16

T-Mobile vs. TO2 CR

Znovu si ale zdůrazněme, že zatím má T-Mobile prvenství jen pokud jde o výnosy za poslední čtvrtletí a nikoli za celý rok, či jen v součtu za jednotlivá čtvrtletí téhož roku. Zde stále vede Telefónica O2 Czech Republic. Příslušné porovnání ukazuje následující graf, ze kterého je patrné, jak se v předchozích letech snižoval rozdíl v celkových výnosech (v součtu za jednotlivá čtvrtletí, resp. za celý rok).

T-Mobile vs. TO2 CR

Zatímco na konci roku 2006 byl rozdíl ve výnosech obou operátorů (přesněji: mobilní částí TO2 CR) celkem 1390 milionů (30,937 mld. u TO2 CR, vs. 29,547 mld. u T-Mobile), za rok 2007 už činil rozdíl jen 68 milionů (když mobilní část TO2 CR generovala výnosy ve výši 32,550 mld. korun, a T-Mobile 32,482 mld. korun). A jak je z grafu opět dobře patrné, rozdíl se výrazně snížil hlavně za poslední loňský kvartál.

Anketa

Využívali byste možnost online placení přes terminály Sazky?

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 1. 2009 20:15

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »