Tak jsem si objednal mininotebook

Ilustrace: Nenad Vitas

Po dlouhém studiu recenzí a sledování videonávodů jsem se rozhodl – pořídím si levný, maličký, lehký mininotebook (nebo chcete-li subnotebook, případně netbook). Abych se přiznal, rozhodoval jsem se hlavně na základě lákavé ceny, která nakonec převážila misku rozhodovacích vah na stranu „koupit“.

Svoje rozhodnutí jsem konzultoval s kamarády reálnými i virtuálními, nikdo mi koupi rozmluvit nedokázal. Třeba Adam Javůrek mi napsal, že je se svým kouskem spokojen, až na to, že se mu zdá displej příliš malý, prý není pro jeho oči. Sedm palců? Mám tři dioptrie, tak uvidíme. A klávesnice? Moje prsty jsou poměrně šikovné, prý je ale problém si na malou klávesnici zvyknout. Uvidíme, asi to bude boj.

Láká mě hlavně nízká váha, malé rozměry a docela slušná výdrž. Na to, že si budu do mininotebooku psát poznámky a možná i články, surfovat po Internetu a ukazovat fotky, myslím i dost mizerná konfigurace stačí. Zkušenosti známých hovoří jasně, na tyto základní činnosti malý a nevýkonný notebook docela stačí. Problémem může být časté „zamrzání“, o tom hovoří hned několik kritiků. Například počítač mi v ruce několikrát zamrzl takovým způsobem, že jsem ho prostě musel natvrdo vypnout. Takové násilné vypnutí mě opravdu zamrzelo.

Ostatně z definice netbooku vyplývá, že přístroj má sloužit zejména k používání kancelářských aplikací a prohlížení internetových stránek. Obsluha není zřejmě tak komfortní jako u stolního počítače nebo klasického notebooku, ale je to něco za něco. Není třeba tahat velkou pětikilovou brašnu.

Některé recenze hovoří o problémech, zejména s klávesnicí a touchpadem. Doufejme, že se s tím nějak vyrovnám, i ti nejkritičtější recenzenti nakonec uznali, že „se na tom psát dá“. Někteří tvrdí, že pro kavárenského povaleče nic lepšího není. Většina z kritik se shoduje v tom, že psát se na mininotebooku člověk musí naučit, trvá to pár dnů. Nezbývá, než to prostě vyzkoušet. Do týdne napíšu desetitisíce znaků, snad se hned ze začátku nenechám odradit a vytrvám.

Příští glosu schválně budu psát na mininotebooku. Doufám, že mi to nezabere moc času a že korektorka nebude mít více práce než obvykle. A jestli se mi mininotebook dostane pod kůži a budu ho pravidelně využívat, to ukáže až čas…