Hlavní navigace

Výdaje na výzkum a vývoj zaostávají

 Autor: 29
Rita Pužmanová 12. 1. 2006

IEEE Spectrum v posledních letech ročně porovnává společnosti světa ze všech odvětví podle jejich výdajů na výzkum a vývoj. V pořadí čtvrtý výroční žebříček ukazuje v první stovce společností překvapivě málo telekomunikačních firem a výzkumu v telekomunikačním sektoru se moc nedaří.

Porovnání první stovky společností, které na světě vydávají na výzkum a vývoj nejvíce, ukazuje nárůst výdajů mezi rokem 2000 a 2004 o 21 procento, z celkových 210 miliard dolarů na 254 miliardy. To by se mohlo zdát jako dobrý ukazatel, ale při podrobnějším pohledu je zřejmé, že intenzita výzkumu a vývoje (poměr výdajů na výzkum a vývoj vůči celkovému obratu) ve skutečnosti mírně poklesla z 6,4 procenta na 6,1 procenta, protože objem prodeje vzrostl o 12,3 procenta. Ale ještě více zarážející je pohled na jednotlivé sektory, které závisí na průběžném výzkumu a vývoji.

Největší intenzitu zaznamenává sektor farmaceutických a biotechnologických společností (+12 procent); jen v roce 2004 se zde vydalo přes 51 miliardu dolarů. Největší nárůst výdajů na výzkum a vývoj zase vykazuje sektor automobilového průmyslu (+52 procenta mezi lety 2000 a 2004) s celkovými výdaji téměř 62 miliard dolarů v roce 2004. A jak jsou na tom pro srovnání sektory technologické?

Hardware ⇓

Sektor technologického hardware a zařízení si v roce 2004 „vyžádal“ největší objem výdajů na výzkum a vývoj ze všech sledovaných oblastí: 64,8 miliardy dolarů. Jakkoli je to obrovská částka, ve skutečnosti výdaje v porovnání s rokem 2000 poklesly o devět procent. Nejméně se v tomto odvětví investovalo do vývoje v roce 2003 a ztráty z přeceněného boomu internetových společností se v tomto sektoru dosud projevují.

Protože ani obrat nerostl v této oblasti výroby výpočetní a telekomunikační techniky a čipů (pouze o tři procenta za pět let od roku 2000, jinými slovy pokles a následný pomalý vzestup vyrovnaly obrat na úroveň roku 2000), intenzita výdajů do výzkumu a vývoje poklesla o devět procent jako u jediného sledovaného odvětví.

Mezi 25 největšími investory do výzkumu a vývoje dnes najdeme jen polovinu (šest) z počtu v roce 2000 (jedenáct); viz tabulku [PDF, 52 kB]. A podíl společností v první stovce poklesl z 34 procent v roce 2000 na 25 procent v roce 2004. Za pět let se také velice změnila struktura předních společností na žebříčku výdajů na výzkum a vývoj. V roce 2000 byly největšími investory do výzkumu a vývoje v oblasti hardware Motorola (31. místo v roce 2004), Ericsson (34. místo), Nortel (52. místo) a Lucent (71. místo), s celkovými výdaji 20 miliard dolarů.

O pět let později absolutní objem výdajů na výzkum a vývoj např. u kanadského Nortelu poklesl z pěti miliard dolarů (2000) na dvě miliardy (2004). Americký Lucent zaznamenal ještě strmější pád: z obdobných pěti miliard na 1,3 miliardy dolarů. Lucent (mateřská organizace Bell Labs) se postupně propadal mezi stovkou předních společností žebříčku z šesté pozice až na 71. příčku…

Společnosti působící v rychle se rozvíjejícím mobilním „průmyslu“ na tom také nejsou nejlépe, až na jednu výjimku. Švédský Telefonaktiebolaget LM Ericsson v roce 2004 pokrátil své výdaje o 23 procenta (na 873 milionů dolarů) a Motorola o 19 procent (na 711 milionů dolarů). Pouze finská Nokia si zachovala glanc se zhruba stejnými výdaji na výzkum a vývoj (4,7 miliardy dolarů v roce 2004). Dnes je na zmíněném žebříčku společnost na 14. místě ze všech. Navíc v přepočtu na zaměstnance vydává 85 tisíc dolarů ročně na výzkum a vývoj, což je výrazně více než u zmíněných konkurentů, kteří vydávají kolem 50 tisíc.

Výrobci čipů jsou na tom ale zásadně jinak, až na jednu výjimku. Jihokorejský Samsung, americký Texas Instruments (51. místo) a švýcarský STMicroelectronics (62. místo), ti všichni posílili výdaje do výzkumu a vývoje. Záměr Samsungu je zřetelný zejména díky zvýšení výdajů o necelých 36 procent v roce 2004, což mu vyneslo 16. místo v žebříčku první stovky společností ze všech sektorů. S výslednými výdaji v hodnotě 4,5 miliardy dolarů (jinými slovy: ve zmíněném roce „přihodil“ do výzkumu celou jednu miliardu dolarů) se tak přiblížil na dosah zatím neotřesitelně vedoucí společnosti v této oblasti, kterou je Intel. Ten v roce 2004 vydal na výzkum a vývoj 4,8 miliardy dolarů a je v žebříčku na 13. pozici.

Mezi „čipovými“ giganty jako jediný v porovnání s rokem 2003 zaznamenal propad ve výdajích dnes 86. v pořadí Freescale Semiconductors (původně Motorola) o čtyři procenta, což znamená výdaje v roce 2004 ve výši nedosahující ani jedné miliardy dolarů. Silné postavení mezi výrobci (nejen) síťových zařízení si udržuje německý Siemens (6. místo) s výdaji téměř 6,5 miliardy dolarů (v roce 2003 i 2004). O dvě miliardy méně věnoval na výzkum a vývoj americký Hewlett-Packard (25. místo). Těsně za ním v žebříčku následuje holandský Philips (s výdaji 3,2 miliardy dolarů v roce 2004) a americký síťový gigant Cisco Systems (s jen o málo nižšími výdaji, přičemž tyto výdaje mírně meziročně rostly, na rozdíl od Philipsu). Cisco se ale může chlubit třetím nevyšším výdajem na výzkum a vývoj v přepočtu na zaměstnance na žebříčku první stovky firem: 94 tisíce dolarů v roce 2004.

Software a služby ⇑

Celkově výdaje na výzkum a vývoj společností působících v sektoru vývoje softwaru a souvisejících služeb dosáhly v roce 2004 téměř devíti miliard dolarů. Toto odvětví zaznamenalo mezi lety 2000 a 2004 značný nárůst obratu (+42 procenta) i výdajů na výzkum a vývoj (+41 procento). Nicméně změna podílu výzkumu a vývoje na prodeji během let 2000 až 2004 vykazuje pokles o jedno procento.

Kdo dominuje v tomto odvětví, není jistě překvapením: Microsoft. Ovšem z prvního místa na globálním žebříčku největších investorů do výzkumu, na němž se hřál v roce 2003, se posunul až na místo sedmé. Mezi stovkou předních společností přejících výzkumu a vývoji jsou už ale pouze další dva producenti softwarových balíčků: americký Oracle (63. místo) a německý SAP (69. místo).

Vývoj oblasti výzkumu a vývoje u Microsoftu je zajímavý: v roce 2004 se výdaje snížily o 20 procent, přestože se na výzkumu a vývoji podílelo více zaměstnanců (prakticky polovina zaměstnanců je vykazována ve výzkumu a vývoji). To ale zřejmě souvisí se změnou v kompenzaci (v podobě podnikových akcií). Microsoft je také jednou ze dvou společností (vedle biotechnologické americké firmy Amgen) v žebříčku první stovky, která uvádí objem výdajů na výzkum a vývoj v přepočtu na zaměstnance přesahující 100 tisíc dolarů v roce 2004.

Telekomunikační služby ⇓ ⇓

Na závěr jsme si nechali sektor telekomunikačních služeb, protože jeho absolutní objem výdajů na výzkum a vývoj dosáhl v roce 2004 v porovnání s ostatními odvětvími nejnižší hodnoty: 5,3 miliardy dolarů. Horší ale je, že podíl výdajů na výzkum a vývoj v porovnání s obratem se dramaticky za sledovaných pět let (2000–2004) snížil téměř o celou čtvrtinu (-23 procenta). Jinými slovy, zatímco prodej narostl o 51 procento, výdaje na výzkum a vývoj vzrostly o pouhých 16 procent a rozvoji trhu nestačí. V současnosti „intenzita“ výzkumu a vývoje dosahuje pouhopouhých 2,1 procenta, což je v porovnání s ostatními odvětvími zdaleka nejméně.

MIF16

V první stovce společností z hlediska jejich výdajů na výzkum a vývoj v roce 2004 najdeme jen trojici telekomunikačních provozovatelů: japonský NTT (32. místo v roce 2004), německý Deutsche Telekom (77. místo) a (opět) japonský DoCoMo (79. místo). Žádný americký ani další evropský provozovatel se do první stovky prostě nevešel. Zatímco DoCoMo v přepočtu na zaměstnance v roce 2004 vydalo na výzkum a vývoj přes 50 tisíc dolarů, u NTT a DT tato hodnota nepřesáhne 15 tisíc.

Spotřební elektronika posiluje

V první padesátce společností mají silné zastoupení výrobci spotřební elektroniky – vesměs japonské provenience – jako Matsushita (osmé místo v roce 2004), Sony (15. místo), Hitachi (24. místo), Toshiba (29. místo), NEC (38. místo), Canon (39. místo) a Fujitsu (46. místo). Většina těchto předních výrobců přitom zvyšuje své výdaje na výzkum a vývoj o čtyři až sedm procent a podíl těchto výdajů v porovnání s obratem tvoří v průměru pět procent. Výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu na zaměstnance se ale pohybují většinou pod 20 tisíci dolarů v roce 2004 (výjimku přestavuje Sony s 31 tisíci).

Anketa

Budou telekomunikační společnosti do R&D více investovat?

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Podnikatel.cz: ČOI zamířila na e-shopy. Zaplatí 1,5 milionu

ČOI zamířila na e-shopy. Zaplatí 1,5 milionu

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

120na80.cz: Běžci, co jíst poslední dny před závodem?

Běžci, co jíst poslední dny před závodem?

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip