Vámi uvedený režim Štědrého večera ale neplatí pro všechny domácnosti. Když ale pustíte v TV dětem pohádky, tak jim to určitě nevadí, ale klidně se přitom baví se svými čerstvými dárky a nějaké dobro je jim ukradené.
V naší domácnosti jsme tu "pohádkovou šílenost" vyřešili tak, že když ani další stanice nás svým programem nezaujaly, tak byla TV u nás na celý Štědrý den vypnutá.
Co jiného by měla vysílat ČT na Vánoce, aby neovládla žebříček sledovanosti. Na orbitě je +-150 stanic v češtině, ale jen ČT na vánoční svátky vysílá pohádkové premiéry v hlavním vysílacím čase, takže žádné překvapení, lidé jsou po večeři, v obýváku se válí ještě papíry od rozbalených dárků a národ čučí na bednu, aby se dozvěděl to co už dávno ví , že o Vánocích vítězí dobro nad zlem. Otázkou je, jestli tyto premiéry budou po 36 letech mít sledovanost okolo 1 milionu diváků jako pohádka S čerty nejsou žerty. Dost o tom pochybuji. Jinak dávat od rána do večera jen pohádky je naprostá šílenost.
29. 12. 2020, 14:30 editováno autorem komentáře
Když se ptám „proč“, zajímá mne odpověď na otázku „proč“, ne zopakování, že to tak má být.
Platit si něco, co mohu mít na komerční televizi, má smysl. Mohu to mít kvalitnější, bez přerušování reklamami, mám větší jistotu, že tu ta televize bude ve stejné kvalitě ještě za několik let.
Mýlíte se totiž v tom, že sledovanost je jediné kritérium – jak pro televizi veřejné služby tak pro komerční televize. Jenom že tak to není ani v jednom případě. Takže to, že je nějaký pořad nejsledovanější, vůbec neznamená, že by ho komerční televize vysílala.
Ohrožením smyslu existence médií veřejné služby je tvrzení, že mají vysílat jenom odpad, který komerční televize vysílat nechtějí.
Zjednodušeně řečeno televize veřejné služby (TVS) má převážně nabízet pořady, které nenabízejí televize komerční a přitom jsou žádoucí z hlediska informačního, kulturního, vzdělávacího, archivního atp. Nebo, třeba v případě zpravodajství, nabízet je důvěryhodněji než komerční televize. Proto oněch 7 miliard koncesionářských poplatků! Platit si něco, co mohu mít na komerci, přece nemá smysl. Dotované Národní divadlo též nenabízí program jako U Fleků, byť by si třeba takto i zvýšilo návštěvnost. Srovnávat sledovanost televize veřejné služby a televizí komerčních je stejně nesmyslné, jako srovnávat návštěvnost Národního divadla a 1. fotbalové ligy. Neustále zpochybňování tohoto duálního principu je hlavním ohrožením smyslu a existence TVS.
Jestli vysílání televize veřejné služby je sledovanější než televizí komerčních (nebo se i jen takové sledovanosti blíží), je z principu něco špatně. To by bylo dlouhodobě možné pouze v případě super-kulturního národa, což nejsme.
I když v případě takové super sledovanosti u vánočních pohádek může jít o výjimku potvrzující pravidlo.