Vlákno názorů k článku
Česká televize o Vánocích vládla žebříčkům sledovanosti od Filip Jirsák - Když se ptám „proč“, zajímá mne odpověď na...

Když se ptám „proč“, zajímá mne odpověď na otázku „proč“, ne zopakování, že to tak má být.

Platit si něco, co mohu mít na komerční televizi, má smysl. Mohu to mít kvalitnější, bez přerušování reklamami, mám větší jistotu, že tu ta televize bude ve stejné kvalitě ještě za několik let.

Mýlíte se totiž v tom, že sledovanost je jediné kritérium – jak pro televizi veřejné služby tak pro komerční televize. Jenom že tak to není ani v jednom případě. Takže to, že je nějaký pořad nejsledovanější, vůbec neznamená, že by ho komerční televize vysílala.

Ohrožením smyslu existence médií veřejné služby je tvrzení, že mají vysílat jenom odpad, který komerční televize vysílat nechtějí.

Zjednodušeně řečeno televize veřejné služby (TVS) má převážně nabízet pořady, které nenabízejí televize komerční a přitom jsou žádoucí z hlediska informačního, kulturního, vzdělávacího, archivního atp. Nebo, třeba v případě zpravodajství, nabízet je důvěryhodněji než komerční televize. Proto oněch 7 miliard koncesionářských poplatků! Platit si něco, co mohu mít na komerci, přece nemá smysl. Dotované Národní divadlo též nenabízí program jako U Fleků, byť by si třeba takto i zvýšilo návštěvnost. Srovnávat sledovanost televize veřejné služby a televizí komerčních je stejně nesmyslné, jako srovnávat návštěvnost Národního divadla a 1. fotbalové ligy. Neustále zpochybňování tohoto duálního principu je hlavním ohrožením smyslu a existence TVS.