Vlákno názorů k článku
Česká televize preferuje zachování poplatků, chce jednat s ministrem Klempířem
od RRŠ - Bez Podezdívky:
Schválit to můžou, ale to neznamená, že...
-
Bez Podezdívky: Jediný návrh, který jsem zaznamenal, je ten, že ČT a ČRo budou financována ze státního rozpočtu. Státní rozpočet se schvaluje každý rok. A schvaluje ho mimochodem pouze Poslanecká sněmovna, Senát ani prezident se na schvalování rozpočtu nepodílí. No a co by se stalo, kdyby v tom rozpočtu bylo na ČT a ČRo méně, než kolik určuje speciální zákon? Nestane se vůbec nic. Bude se o tom psát v novinách, lidé budou protestovat, ale ČT a ČRo dostanou méně a poslanci nijak potrestáni nebudou. To, že by v rozpočtu nebyly peníze na mandatorní výdaje, by nebyla žádná novinka.
A i kdyby poslanci nakonec schválili státní rozpočet, kde bude správná částka, pořád můžou do té doby vydírat televizi i rozhlas tím „my vám ten rozpočet zkrátíme“.
-
Jenže bude následovat:
rozpočet na příští rok nebyl schválen, nastává rozpočtové provizorium
(ČT/ČRo nejsou státní, takže by se na ně nevztahovalo hospodaření s 1/12 předchozího rozpočtu!), případně:peníze převedeme na valorizaci důchodů, platů učitelů, policistů, hasičů a zcela nezbytných úředníků
(pokud to nebude mandatorní výdaj - což by samo o sobě bylo špatné, protože těch máme už tak přespříliš.
Oddělení od státního rozpočtu by umožnilo - mimo jiné - fungování ČT/ČRo i v případě případného státního bankrotu.
Prosím, opravte anispamZ vaší IP adresy byl vložen názor před několika vteřinami
- má ty vteřiny hóóóódně dlouhé! -
RRŠ: Tak nevím, jestli si děláte legraci, nebo ne. Poslanecká sněmovna + Senát + prezident jako nemůžou schválit variantu, která stanoví nějakou roční částku a její valorizaci každý rok/X let třeba podle inflace? Ale u poplatků to fungovat může? Naopak ta první varianta je predikovatelná úplně přesně.
-
Jaxem psal: musí se shodnou Poslanecká sněmovna, Senát a president - a je jedno, zda je to
aby změnili systém
neboaby změnili výši
.
Při financování ze státního rozpočtu není reálně možné plánovat nic, co by mělo trvání přes zlom roku - protože není jasné/známé financování.
Naopakkoncesionářský poplatek
, navíc byl-li by automaticky (řekněme každé 3 roky...) navyšovaný podle jasného, předem daného pravidla, by zajistil predikovatelné financování, na které by se nemuselo desítky let vůbec sahat. -
V současném modelu na výši poplatků mají politici vliv, ale menší, než kdyby se ta média financovala z rozpočtu.
Nezlobte se, ale tyhle myšlenkové pochody asi nikdy nepochopím.
To dáte. Uvědomte si, že svět není černobílý, ale častěji má různé odstíny. Představte si třeba dveře bez zámku, s klikou a s různými typy zámků, od nejobyčejnějších po dveře do trezoru. Znamená to, že dveře od trezoru jsou nepřekonatelné? Neznamená. Ale také to neznamená, že není rozdíl mezi dveřmi od trezoru a dveřmi s klikou bez zámku. Prostě se to liší ve snadnosti překonání nějaké překážky.A stejně je to s těmi poplatky. Změnit to, když se každý rok schvaluje rozpočet, je jednodušší, než když se speciálně kvůli změně musí novelizovat zákon, k jehož novelizaci jinak není žádný důvod.
-
A jako když jsou "veřejnoprávní" média placená z výpalného, tedy pardon, z koncesionářských poplatků, tak to neupravuje žádný zákon a stát na to nemá žádný vliv a nemůže ten poplatek snížit/zvýšit/zrušit a všechno je bezva a v suchu a stát/vláda nemá na tato média žádný vliv, protože se to hradí z poplatků a ne (zprostředkovaně) ze státní kasy? Nezlobte se, ale tyhle myšlenkové pochody asi nikdy nepochopím.
-
Naopak, ta domácnost je jako jednotka logická, zvlášť, když základem evidence je
kdo se přihlásí
. (Co je naopak zcela nelogické a anachtonické, jedomácnost s přijímačem
.)
Ten finský/švédský model by byl vhodný pouze v případě, že by to bylo odváděné formou daně, přes státní kasu. Jenže tím by se z veřejnoprávních médií pomalu stala státní média, s (v naší kotlině) očekávatelnými důsledky. -
neni pravda, existuje spousta neúčelových poplatků.
Když píšete, že něčeho existuje spousta, bývá dobré aspoň dva příklady vyjmenovat.Jinak účel daně je financování provozu státu
Ano, přičemž „provoz státu“ je velmi obecný pojem, vybraná daň nemá jeden konkrétní účel.ČT bude nezávislá tak dlouho, dokud stát bude chtít aby byla nezávislá bez ohledu na způsob financování.
ČT bude nezávislá tak dlouho, dokud občasné budou ochotni za její nezávislost bojovat. Pokud by to záviselo na státu, znamená to, že ČT už nezávislá není. -
Daň je neúčelová, poplatek je účelový. Každopádně média veřejné služby potřebují větší nezávislost na státu, než mají teď. Pokud by byla placena přes stát, závislost se naopak zvětší. Státy, kde byl přechod financování médií veřejné služby na stát prvním krokem k jejich likvidaci, by pro nás měly být varováním.
-
Jenže d01b0da0-e7b8-4b05-9363-ca9a44d6 nepsal o změně financování. Psal o službách, které provozuje stát.
Změna financování neznamená změnu provozovatele. Ale znamená to větší závislost – a my bychom potřebovali naopak ještě větší nezávislost médií veřejné služby na státu a především politicích. Zkušenosti ze států, které jsou na tom podobně, jako ČR, a kde financování médií veřejné služby přes státní rozpočet byl první krok v jejich likvidaci, by pro nás měly být varováním.
ČLÁNKY DO MAILU