Česká republika prostřednictvím nového vládního zmocněnce pro umělou inteligenci a náměstka ministra průmyslu a obchodu Jana Kavalírka (o jeho nástupu a plánech jsme psali zde) na Radě Evropské unie v Lucemburku navrhla, aby byla odložena evropská regulace umělé inteligence známá jako AI Act.
AI Act je první komplexní opatření kolem AI na světě. Jednotlivé body AI přichází v platnost postupně. Česko by rádo, aby body, které ještě v platnost nevstoupily, hlavně kolem byrokratické zátěže firem, byly posunuty o dva roky.
„Jsme přesvědčeni, že naplnění požadavků AI Actu – vzhledem k jejich rozsahu a složitosti – vyžaduje pro AI ekosystém více času. Aby přechod nezabrzdil inovace, navrhuji otevřít debatu o odložení účinnosti dosud neaktivních částí AI Actu o dva roky,“ uvedl Kavalírek.
Vládní AI zmocněnec dále společně s Polskem navrhnul, aby byl AI Act zařazen do digitálního simplifikačního balíčku pro snížení byrokracie.
„Komisařka Virkkunen odpověděla, že pokud Komise nestihne včas připravit doprovodné předpisy, je připravena o odložení účinnosti AI Actu jednat. V jednání budeme pokračovat už za 14 dní v Polsku,“ navázal Kavalírek. „Kromě vyjádření na plénu jsem náš návrh individuálně řešil i s Francií, Německem, Polskem, Dánskem, Kyprem, Chorvatskem, Rakouskem, Estonskem či Slovenskem.“
O zmírnění či odložení AI Actu se začíná mluvit také v Evropské komisi. Debaty jsou hnané náladou v Evropě v posledních měsících, kdy se tématem stalo odstraňování léta vršené regulace a byrokracie, což poškozuje ekonomiku a schopnost kontinentu konkurovat v řadě moderních oborů.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj se například v pátek účastnil jednání organizace Business Europe sdružující evropský průmyslu s šéfkou Komise Ursulou von der Leyen. „Vidíme pokrok. Komise naslouchá. Teď je klíčová role Rady – průmyslové země musí spojit síly a podpořit nutné změny,“ shrnul Rafaj s tím, že Komise bere vážně takzvanou Draghiho zprávu poukazující na problémy Evropy a možná řešení.
Český AI sektor české aktivity v Evropě podporuje. „Vzhledem k tomu, že samotný AI Act byl finišovaný celkem ve spěchu a také vzhledem k nástupu velkých jazykových modelů (v době uzavírání AI Actu to byla novinka), tak to vítáme. Bude víc prostorů spoustu věcí ujasnit, upřesnit a nastavit rozumně,“ řekl Lupě Lukáš Kačena, šéf organizace Prg.ai sdružující řadu firem a univerzit.
Paradoxní je, že Česko nyní bojuje proti regulaci, kterou jiní politici a úředníci předtím pomohli prosadit. Tým bývalého vicepremiéra Ivana Bartoše pod tlakem von der Leyen během našeho předsednictví v EU připravil draft AI Actu, který nebyl konzultován s trhem a nyní způsobuje bolehlavy.
Česká asociace umělé inteligence k českému návrhu vydala toto prohlášení:
Evropská komisařka pro digitální agendu Henna Virkkunen uvedla, že „nevylučuje“ možnost odkladu některých částí nařízení o umělé inteligenci (EU AI Act). Zároveň zdůraznila, že před spuštěním povinností musí být připraveny příslušné standardy a metodiky, které firmám umožní se na nové požadavky adekvátně připravit.
„Musíme mít připravené standardy a pokyny, které implementaci AI Actu podpoří ještě před tím, než jeho pravidla začnou platit. Víme, že některé části už platí, ale na ty další se musíme včas připravit,“ uvedla Virkkunen během jednání ministrů odpovědných za digitální politiku. Zároveň varovala před tím, aby byla právní jistota firem ohrožena prodlužujícími se diskusemi a nejasnostmi.
Evropská komise zvažuje možnost formální pauzy v uplatňování některých částí zákona. K těmto úvahám ji vedl jednak rostoucí tlak ze strany USA, jednak zpoždění při tvorbě technických standardů, které mají právní požadavky převést do praxe. Poprvé byla možnost tzv. „zastavení hodin“ formálně zmíněna v dokumentu polského předsednictví před dnešním ministerským zasedáním.
Český náměstek ministra průmyslu a vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek na jednání vystoupil s nejrazantnějším návrhem. Navrhl dvouleté odložení účinnosti těch částí AI Actu, které dosud nevstoupily v platnost.
„Nadále jsme přesvědčeni, že naplnění požadavků AI Actu, vzhledem k jejich rozsahu a složitosti, vyžaduje více času, zejména pro soukromý sektor. Pouze tak lze zajistit hladký a smysluplný přechod, který nebude brzdit inovace,“ uvedl Kavalírek.
Německý ministr pro digitalizaci Karsten Wildberger označil Německo za „velmi otevřené“ posunutí termínů, zejména kvůli zpoždění při vytváření technických standardů. Naproti tomu španělský ministr Óscar López Águeda varoval, že zjednodušení nesmí vést k deregulaci: „Nejde o zastavování hodin, ale o jejich sladění.“
Česká asociace umělé inteligence plně podporuje návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a náměstka Jana Kavalírka směřující k odložení některých povinností plynoucích z AI Actu.
„Zkušenosti z našeho AI ekosystému jednoznačně ukazují, že malé a střední podniky i inovativní startupy dnes nemají k dispozici dostatek jasných metodických materiálů, standardů a podpůrných nástrojů. Zavádění povinností bez těchto základních opěrných bodů by mohlo vést k tlumení inovačního potenciálu českých firem i celé EU,“ komentuje odklad Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.
„Ztotožňujeme se s postojem, že odklad musí být vnímán jako nástroj pro zvýšení právní jistoty a smysluplnou implementaci, nikoliv jako oslabení regulace. Podporujeme proto nejen dvouleté odložení vybraných ustanovení, ale také urychlené vytvoření srozumitelných standardů, které firmám umožní naplnit zákonné povinnosti bez zbytečné administrativní zátěže,“ dodává Benzl.
ČLÁNKY DO MAILU