Vlákno názorů k článku
Český rozhlas spustil DAB+ vysílače, dokryl třeba severní Čechy nebo část dálniční sítě
od Pvtr - Odpověď čtenářům k dotazům k rozšiřování DAB sítě...
-
K uvedenému přidávám ještě jednu zajímavost. Původně se plánovalo spuštění vysílače Kojál (z něhož by by bylo pokryto hodně velké území Moravy) daleko dříve. Bohužel kvůli zdlouhavým mezinárodním koordinacím to nebylo možné a tak by měl být tento vysílač spuštěn až v roce 2019. Díky němu a několika dokrývačů tak bude pokryt i zbytek dálnice D1. Český rozhlas se snaží o co nejlepší pokrytí, ale je vázán nejen českou legislativou, ale i mezinárodními koordinacemi. Západ republiky je na koordinaci nových kmitočtů jednodušší než východ, kde je potřeba se domluvit nejen s okolními státy, ale i s Maďarskem a je zde větší tlak na uspořádání jednotlivých sítí.
Dlouhodobě sleduji strategii Českého rozhlasu pro rozvoj T-DAB vysílání. ČRo se pustil do rozvoje T-DAB v tu nejideálnější dobu. VKV pásmo je zcela zaplněno, postupně se začínají objevovat cenově dostupné přijímače. Ano, mohlo se začít s T-DAB vysíláním dříve. Koupila by si ale většina běžných posluchačů obyčejné DAB rádio za 3000 Kč? Asi ne. Dnes jsou jednoduchá DAB rádia dostupná za cenu i pod 500 Kč. Takže pokud bude zajímavá nabídka, je šance, že bude T-DAB vysílání úspěšné. Všichni čtenáři by měli držrt palce všem rádiím, které se snaží vrhnout do rozhlasové digitalizace a podpořit ji. Je to nejen Český rozhlas, ale i mnoho menších rádií, které by chtěly pozemně vysílat, ale na VKV nejsou volné frekvence. Postupně z éteru zmizela pestrost programu. Je potřeba vrátit na rozhlasové vlny pestrost, lokální a tematická rádia. A právě T-DAB je ideální platforma, jak onu pestrost vrátit na rozhlasové vlny. Bohužel některým zavedeným rádiím by tak vznikla konkurence a tak rozvoj T-DAB nepodporují. O to víc je potřeba držet palce ČRo i menším soukromým rádiím, aby se jim opět podařilo oživit duální rozhlasové vysílání a zájem o rádio. Snad by tomu letos měl napomoci i ČTÚ s uvolněním kmitočtů (od jara by měly být znovu přidělovány individuální oprávnění pro vysílání ve III. televizním pásmu a tím rozšiřování sítí pro vysílání soukromých stanic). Následně by mělo docházet i k mezinárodní koordinaci požadavků jednotlivých subjektů a spouštění nových vysílačů. Co je bohužel škoda, že zpočátku budou v provozu spíše vysílače s menším výkonem, které se mezinárodně lépe koordinují a vysílače s vyššími výkony (10, 20 kW) budou následovat později.
-
Menší rádia se rozhodně nepohrnou do DAB, ale zůstanou lokálně na VKV nebo na internetu. Propagovat DAB si může dovolit ČRo, který je placený z peněz koncesionářů a na nějakou rentabilitu provozu vůbec nehledí, ostatně ani nemusí.
DAB má tu zásadní nevýhodu, že přišel pozdě a dost těžko může konkurovat právě internetovým rádiím (u stolních modelů, kde je využití v domácnosti a kancelářích) nebo digitálního rádia ze satelitního, kabelového a pozemního vysílání (domácnosti). A u mobilního příjmu (auta, na chatě apod.) je VKV pořád plně dostačující.
Radiopřijímače s DAB za pětistovku jsou naprosté šunty, o těch vůbec neuvažovat. Použitelné modely začínají na tisícovce.
-
Vy jste se ptal na způsob subjektivního posouzení kvality zvuku a proto je odpověď ušima relevantní. Objektivní posouzení by mohlo vzniknout na základě měření za specifických podmínek certifikovaným přístrojem, který by mohl zkoumat třeba spektrum a dynamiku zvuku. Protože takovou výbavu nemám a samotná by mi dokonalý poslech nezaručila, je pro mne subjektivní dojem, který vznikl na základě vlastností mých uší a zvukových nervů důležitější.
-
Samozřejmě že poslechem - tj ušima. Co ukazuje či neukazuje nějakej přístroj je úplně naprosto k ničemu - to je pro hluché a jen machrování že cosi slyší. (díky němu) :-D Jeníku, Jeníku ... Jak asi funguje naše zaměstnání, co? Člověk kterej hodnotí jen dle nějakého přístroje kterej mu vše ukazuje jak hluchému - takovej není žádnej hudebník ani zvukař. (bohužel takových machýrků v rádiích je dost - ten nepotřebuje slyšet nic, jen se řídí tím co mu ukazují přístroje)
