Vlákno názorů k článku
Datové centrum DataSpring od KKCG u Hodonína je kvůli tornádu v krizovém režimu
od MaT - Pokud jde o tu jadernou elektrárnu, tak si...
-
Pokud jde o tu jadernou elektrárnu, tak si myslím, že nic zásadního. Ty se stavějí tak, aby se i s rizikem extrémních bouří počítalo. Reaktor to neodnese a chladící věže asi také ne. Možná, pokud jsou v areálu nějaké lehčí haly, tak by je to trochu pocuchat mohlo, případně třeba nějaké kancelářské budovy...
Na Hodonínsku to bralo střechy, někde to bořilo i stavby - ale otázka je, z čeho zrovna takové stavby byly. Železobeton by podle mě vydržel, horší to bude třeba s nějakými domky z vepřovic - podobně jako při povodních...
Co by udělala takováto bouře s velkou vodní nádrží by mě docela zajímalo - samotná hráz je ale také stavěná na to, aby odolávala velkým tlakům. Vysál by vír vodu někam do výšky? Co by se s ní dělo pak? Padala zpět dolů ve formě deště? Na tom samém místě? O kilometry dál? Kolik té vody by to zvládlo "vysát"? Za krátký čas asi zase tolik ne... Hladina by asi moc neklesla... No kdo ví, ale schválně, kdyby se tu našel někdo, kdo o tom ví víc, sám budu také zvědavý...
Také by mě docela zajímalo, jak by to dopadlo ve městech, kde je hustší zástavba - bytové domy, činžáky, paneláky... Vzalo by to jen okna a domy by zůstaly stát? Narušilo by je to nějak? Jako u těch přehrad, také by mě to celkem zajímalo, tak jestli se tu najde někdo, kdo ví víc...
-
U té atomky bych nebyl bezbřehý optimista na úrovni, že si tornáda ani nevšimne. Pravděpodobně, by to nepobořilo reaktorovou budovu s reaktorem, ten železobetonový předepjatý monolit by to ustál. Pokud by to odněkud nepřineslo něco hodně velkého a nepraštilo to s tím o něj (řekněmě rozměru velkého dopravního letadla a rychlosti několik set km/h). Potřebuji chladící věže, ty by asi ustály, pokud by opět nepřiletělo něco velkého, co by je pobořilo všechny. Tohle by šlo ustát asi "bez následků" v podobě úniku radioaktivního bordelu ven. Poud přijdu o chladící věže, asi by se zapotili s nouzovým dochlazováním. Je asi pravděpodobné, že by nepřišli o všechny záložní vnitřní zdroje energie pro nouzový provoz, takže se s tím dá něco dělat.
Jiná věc jsou strojovny, ty by to dle mého pocuchalo dost na to, aby musely do odstávky. Stejně tak trafa venku, vedení, to vše jsou věci, bez kterých je elektrárna na nic a pokud by stály v cestě tornáda, tak asi půjdou vzhůru nohama a budeme se bavit o měsících obnovy. -
Chladící věže by to zbořilo, i halu s turbínami... V Dukovanech se kvůli tomu nedávno vybudovaly ventilátorové chladiče. Nemají kapacitu na provoz elektrárny, ale na dochlazení odpadního tepla po odstavení reaktoru to prý stačí. Takže po zásahu tornádem by se půlka elektrárny musela nově postavit, ale nedošlo by k havárii v jaderné části.
https://www.cez.cz/cs/pro-media/multimedia/nove-ventilatorove-veze-v-dukovanech-44761 -
Pokud ztratím odchozí vedení ven z elektrárny, tak se jde do nouzového odstavení generátoru, to je automatický proces, který spustí elektrické ochrany vyvedení výkonu. V podstatě se začne také pouštět okamžitě sekundární pára do vzduchu místo do turbíny (moc hezké zvukové projevy) a soustrojí tak začne brzdit. Během té doby chvilku ještě vyrábí, než dojde k úplnému odbuzení generátoru, ale to se umoří na vlastní spotřebu elektrárny.
Pokud ze situace plyne, že nebude šance obnovit dodávku energie ven ve velmi krátké době, tak se zahájí snižování výkonu reaktoru dolů a postupně začne odstavovat a chladit (proto se vyhodnocuje, do jaké doby je reálné obnovit výrobu a dodávku ven, protože po snížení výkonu reaktoru pod určitou mez, tak už nejde z fyzikálních dějů v reaktoru se vrátit rychle zpět na výkon a musí se čekat, takže pokud jde o něco, co má řešení v krátkém časovém okně, tak se upouští vyráběná pára, pokud je jasné, že je to na dlouho, tak jde reaktor do snižování výkonu). Nečekaná ztráta odchozího vedení není fatální, ale je to nepříjmená záležitost s dopadem na životnost turbosoustrojí, přeci jen se tam začne rychle cvičit s tlaky páry, kondenzací... Občas něco takového může nastat i bez přírodních katastrof (stačí blbá manipulace na rozvodně). Vlastní turbosoustrojí, až se dotočí, tak se hodí na natáčedlo, pomalu otáčí a dochlazuje (aby se to celé neprohnulo, kdyby to jen stálo). -
M_D: ten železobetonový předepjatý monolit
Dukovany: https://snipboard.io/RJCcML.jpgJE Dukovany byla navržena tak, že nezvládne ani stoletý sníh, viz zpráva na webu ČEZu.
-
Děkuji za připomenutí. :-) Ano, EDU má trochu jinou konstrukci (předepjatý litý beton 1,2 m tlustý s 8 mm ocelovou výstelkou je až Temelín). V EDU, minimálně první dvojblok (už cca 5 let zpět) prošel úpravami, kdy se hodně věcí zodolnilo, včetně reaktoroven. Druhý dvojblok si aktulní stav nevybavuji. Jiná věc jsou strojovny, tam by stoletý sníh asi stále nebyl úplně OK a i to tornádo by to vyřadilo z provozu na hodně dlouho (i ty jen měsíce bych viděl na optimistický výpadek, pokud by to zrušilo vedení v okolí a trafa, tak bude jen dost dlouho trvat, než někde seženu a postavím nové i teď jich je kapánek nedostatek).
-
Když rozebírali opatření té nehody, tak již dříve věděli, že když přijde vlna, která byla dřív zaznamená jinde, tak jim bariéra stačit nebude. Když ale víc jak sto let na daném místě tsunami tak velká nebyla, tak na tom šetřili.
Nevím co se stane třeba s JE, když vítr poláme během pár minut všechny stožáry a elektrického vedení, tak jestli přebytek energie při nouzovém odstavení všech bloků nezpůsobí další problém.
