PMD 85 byl strašný šrot. Chtěl jsem na něm něco naprogramovat a během pár hodin jsem dva odvařil.
Dobrý pokus o flame... PMDčka měly spoustu chyb, ale že by byly více poruchové, než ostatní klony 8086 jsem si nevšiml - a pokud jde o topení, jestli narážíte na tohle, tak tady byli jiní přeborníci - PP01 s IQ151 v těsném závěsu :)
Abych řekl pravdu, tak už ani nevím, jestli to nebyl pp01 (byl to takový přenosný plastový kufr), holt je to nějaký čas. Prostě se začal kroutit vrchní plastový dekl, až se v něm propálila díra. Ale tenhle kus ještě fungoval, ten druhý odešel bez díry v deklu.
To podle mne byla první PMD-čka (mám to zafixováno jako PMD-84, ale byly to první modely PMD-85) - oranžovo/béžový kryt s kulatými otvory. Ten plast se nad paměťovými čipy opravdu uměl roztavit. A pokud ukápl na ty čipy, veškeré chlazení skončilo a paměťový obvod odešel.
Říkali jsme tomu krabička na vajíčka a provozovali bez deklu. Paměti byly v paticích a pokud mašinka padala, kolega je vytahal, nožičky přejel tvrdou gumou a vrátil zpět; pomáhalo to. PMD ovšem mělo pro svoji kategorii naprosto neobvyklá rozhraní, zejména IMS-2 (tj. HP-IB neboli GP-IB). Využívali jsme je a fungovalo dobře.
PMD už byly docela slušné, a pomohl jim i oddělený zdroj. To takové IQ151 opatřené v bedně ještě topícím zdrojem se peklo ve vlastní šťávě.
No, já jsem používal PMD-85 nějaký čas intenzivně a nikdy se nezavařil. Naopak mu musím poděkovat, že kvůli němu jsem se musel naučit programovat ve strojáku, který byl co do využití místa úspornější než překladač. PMD-85 měl totiž tak malou paměť, že po natažení překladače Basic už nezbylo téměř žádné místo v paměti na data. V mém případě data kusovníků a materiálových rozpisek k výkresům.