Nízká kvalita dat, problematická spolehlivost, systémové nedostatky. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) s Centrálním registrem administrativních budov (CRAB) účtuje dost nekompromisně.
Systém vznikl v roce 2012 a měl na jednom místě soustředit informace o všech budovách v majetku či užívání státu a pomoci optimalizovat státní výdaje. Provozuje jej Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
NKÚ prověřoval údaje za rok 2014 a 2015. Konstatoval, že systém od svého spuštění poskytuje nekvalitní data, takže se nedá použít ke svému původnímu účelu – tedy snížení nákladů na provoz budov. „Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách,“ tvrdí NKÚ.
CRAB podle kontrolorů neplní ani další funkci: nejsou v něm totiž ani zdaleka data všech státních budov. „Do roku 2015 CRAB obsahoval údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. Ministerstvo vnitra ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z CRAB údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2700,“ konstatuje NKÚ.
Vysloveně k pláči pak je pasáž, ve které úřad hodnotí účelnost peněz, které stát na vybudování systému vynaložil: „Vytvoření a provoz CRAB vyšlo v letech 2010 až 2016 na více než 550 milionů korun. Jeho roční provoz stojí 70 milionů korun, takže vedení jednoho objektu v registru vycházelo za rok 2016 po přepočtu přibližně na 27 tisíc korun,“ počítá NKÚ.
Problém je podle kontrolorů v tom, jak byl celý systém nastavený. Není totiž jasné, jaká kritéria chce stát u budov sledovat a k čemu je chce konkrétně použít. CRAB tak funguje jako zbytečná administrativní zátěž a o každém objektu se povinně eviduje nejméně 255 údajů, aniž by bylo jasné, jestli se dají k něčemu použít.
„Dobrou praxi ve správě státních budov lze nalézt v zahraničí – například ve Velké Británii je schválená strategie správy nemovitého majetku a v letech 2010 až 2016 se průměrná plocha na jednoho zaměstnance snížila z 13 m2 na 10 m2,“ uzavírá NKÚ.
Celou kontrolní zprávu najdete na webu NKÚ.
