Hlavní navigace

Evidence jedné budovy stála 27 tisíc ročně, kritizuje NKÚ Centrální registr budov

Sdílet

David Slížek 11. 12. 2017

Nízká kvalita dat, problematická spolehlivost, systémové nedostatky. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) s Centrálním registrem administrativních budov (CRAB) účtuje dost nekompromisně.

Systém vznikl v roce 2012 a měl na jednom místě soustředit informace o všech budovách v majetku či užívání státu a pomoci optimalizovat státní výdaje. Provozuje jej Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

NKÚ prověřoval údaje za rok 2014 a 2015. Konstatoval, že systém od svého spuštění poskytuje nekvalitní data, takže se nedá použít ke svému původnímu účelu – tedy snížení nákladů na provoz budov. „Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách,“ tvrdí NKÚ.

CRAB podle kontrolorů neplní ani další funkci: nejsou v něm totiž ani zdaleka data všech státních budov. „Do roku 2015 CRAB obsahoval údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. Ministerstvo vnitra ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z CRAB údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2700,“ konstatuje NKÚ.

Vysloveně k pláči pak je pasáž, ve které úřad hodnotí účelnost peněz, které stát na vybudování systému vynaložil: „Vytvoření a provoz CRAB vyšlo v letech 2010 až 2016 na více než 550 milionů korun. Jeho roční provoz stojí 70 milionů korun, takže vedení jednoho objektu v registru vycházelo za rok 2016 po přepočtu přibližně na 27 tisíc korun,“ počítá NKÚ.

Problém je podle kontrolorů v tom, jak byl celý systém nastavený. Není totiž jasné, jaká kritéria chce stát u budov sledovat a k čemu je chce konkrétně použít. CRAB tak funguje jako zbytečná administrativní zátěž a o každém objektu se povinně eviduje nejméně 255 údajů, aniž by bylo jasné, jestli se dají k něčemu použít.

„Dobrou praxi ve správě státních budov lze nalézt v zahraničí – například ve Velké Británii je schválená strategie správy nemovitého majetku a v letech 2010 až 2016 se průměrná plocha na jednoho zaměstnance snížila z 13 m2 na 10 m2,“ uzavírá NKÚ.

Celou kontrolní zprávu najdete na webu NKÚ.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.