Názory k článku
Jak tornádo na Moravě poničilo datacentrum DataSpring a co se dělo pak
-
Díky za článek.
V takové situaci je 90 minut na baterky jako kapka v moři. To musely být nervy!
Vypadá to, že to bylo do značné míry o štěstí, že toho nelehlo víc a byla šance to udržet.
Ale bez té makačky na oživování a udržení by ani to štěstí nepomohlo.Přemýšlím jaké si z toho vzít ponaučení.
Asi to, že skutečně kritické služby by neměly spoléhat ani na TIER III, ale měly by řešil HAL v jiném datacentra, asi i u jiného poskytovatele, geograficky dostatečně vzdáleného, nikoliv jen metrů jako u OVH ve Štrasburku.Asi bych se nesnažil za cenu velkých nákladů zabezpečit datacentra i před takovými extrémními situacemi jako bylo to tornádo, (nebo pád dopravního letadla, ... ) a spíš spoléhat na redundanci a decentralizaci, jak to měl Arpanet ve vínku.
Na druhou stranu, pokud bude možné udělat nějaké levné úpravy, které to zajištění služeb posunou o kousek dál, tak to by dávalo smysl.Ať se daří.
-
Je to taky diky mechanizaci zemedelstvi, slechteni, chlazeni a konzervaci. Nikdo nerika ze traktor nemůže jezdit na LNG, vodik, elektrinu nebo fujrepku, tedy ne pouze jako aditivum. Samozrejme vim ze presouvame problem z ropy na plicni oddeleni v africe.
Ocekavam ze maximalne se to procento lidi v zemedelstvi zdvojnasobi. Mozna ztrojnasobi pokud nase republika bude chtit jen bioboty do montoven.
-
To sice jo, ale v tom se porad hleda rovnovaha. Jednak mezi skodlivosti a vynosy - to je nekonecny proces, kdy se zprisnuji normy a presto vynosy diky vyzkumu rostou. Evropske zemedelsvi ma tech externalit pritom vyrazne min nez jinde. Specialne v zemich, kde klidne vykaci les, aby mohli pestovat soju, olej, nebo cokoliv, co je zrovna vyhodne.
No a druha rovnovaha je mezi kvalitou a cenou. A to uz si rozhoduje spotrebitel. Neni si tezke udelat osobni vyzkum v supermarketu a sledovat, specielne duchodce, ti jsou v tomhle dost vyhraneni, kolik jich bude v oddeleni organic a kolik u oranzovych rajcat v akci za 19.90 :-)
Dodavat mistni potraviny bez chemie neni problem. Ani na to nijak moc vic lidi neni potreba. Jenom to neni za stejnu cenu. Cili v soucasnosti pro neco takoveho nejsou zakaznici. A donutit lidi pomoci uredni regulace aby to kupovali, to by zase melo spoustu dalsich negativnich dopadu. Tak snad jedine osveta.Jinak procento lidi v zemedelstvi klesa uz nekolik stoleti. Vidle do toho jako prvni hodili bratranci Veverkove. Od te doby to jde furt dolu a asi se to nezastavi ani na tech dvou procentech. Produkce je nadbytek a pridana hodnota nic moc.
-
Jen upozorňuji, že ty 2 % stačí jen díky té fuj ropě a fuj chemii. Ano, těch fuj věcí, co neustále kritizujeme a odmítáme. Plus fuj GMO, dálková doprava (a zase ta ropa) a další zvedáky produkce. Ve středověku rozhodně 2 % nestačily. Dokonce ty hladomory byly, ačkoliv podíl nevolníků vůči nemakačenkům byl spíše opačný. Tak jen pro srovnání, že ty 2 % nejsou "zadarmo" a už vůbec ne do budoucna jako standard.
-
Tak v bramborách zrovna také nejsme soběstační :-). Ano, samozřejmě jsou komodity, které bez obchodu ani získat nejde - některé koření v ČR prostě nevyroste a to ani ve skleníku.
Upřímně řečeno mě neznervózňuje současný stav, ale trend. Ekonomika ČR stojí a padá na exportu aut, který teď už několik měsíců stojí kvůli nedostatku čipů z Asie. To je obecný problém celé Evropy, že celá naše prosperita i výroba je technologicky závislá na něčem, co se v celé Evropě téměř nevyrábí - elektronických součástkách. Naše "vyspělá západní ekonomika" se neobejde bez nucených prací politických vězňů a dětí v Číně. A trend není se v Evropě aspoň částečně zbavit závislosti na totalitních režimech, ale naopak se tu likviduje původní produkce na úkor služeb, které fungují jako bublina kolem levné práce z Asie.
To, čeho se bojím, není nedostatek potravin, ale nedostatek kvalitních potravin. Už teď je problém nakoupit poživatelná rajčata nebo kvalitní kuřecí. Jednak je to většinou nekvalitní import (logicky potraviny po měsíci v kamionu asi nebudou úplně kvalitní a čerstvé) druhak se zbytečně tahá přes půlku světa i to, co by se dalo mnohem kvalitnější vypěstovat tady. Jenže tady to nejde především proto, že mladá generace v drtivé většině chce pracovat málo, snadno, v teple a za hodně peněz.
-
Tak zacnete pestovat pomerance, at se to trochu srovna :-)
Produkovat vseho 100 procent je nesmysl. Uz ve staroveku byla vynalezena spolecenska delba prace, protoze se ukazalo, ze je lepsi delat poradne to, na co ma clovek predpoklady a zbytek si smenit u ostatnich. Kdyz mrknete do tabulek zahranicniho obchodu, tak uvidite ze vyvazime za 200 mld agrarni produkce. A dovazime za 250 mld. To je sice zaporna bilance, ale nijak fatalni. Ten gumovy pojem, sobestacnost, ma asi symbolizovat moznost prezit, kdyby sem z nejakeho duvodu nemohlo zbozi ze zahranici. To se sice nikdy v dejinach nestalo, ale budiz, soucasna produkce na to bohate staci. Ano, asi bychom museli ozelet mandarinky a rejzi, ale holt bychom meli vic brambor a hoveziho. Co se da delat..
Vas zblbnul nejaky extremisticky politik, nebo kde jste prisel k te zbytecne nervozite?
-
Reagoval jsem na slova o výměně disku. Jinak ano, pracovníci jednoho datového centra dokáží klidně obsloužit i datové centrum další, obzvlášť pokud je ve stejném areálu, což je i případ výše uvedený. Asi jako skladník nemá problém s tím, když mu přistaví další halu a místo jedné se pohybuje ve dvou. Nebo klidně i ve třech. O celém světě jsem pak nic nepsal.
-
nitruhir: Zkuste se zamyslet nad tím, co jste napsal. Podle vás stejný počet pracovníků zvládne jedno datové centrum navíc. Tak proč se zastavit u jednoho datového centra? Vždyť na stejném principu, když zvládají jedno datové centrum, zvládnou i dvě. A když zvládnou dvě, zvládnou i tři. A matematickou indukcí takhle můžeme snadno dokázat, že IT zaměstnanci MND klidně zvládnou obsloužit všechna datová centra na celém světě a všechny jejich stávající zaměstnance je možné propustit. Připadá vám to reálné? Asi jste to moc nedomyslel, že?
-
No ano, v ČR jsou opravdu 2 % pracovníků v zemědělství, jenže ČR není potravinově soběstačné. Podle dat z roku 2019 jsme soběstační pouze v produkci řepky, hovězího a skopového (to je dáno jejich celkem nízkou spotřebou), mléka, obilovin, pšenice a cukru. Ve všem ostatním jsme na tom víc nebo míň špatně. Třeba vepřového produkujeme jen 50 % spotřeby, drůběže 65 %, ovoce 39 %, rajčat 23 %, obecně zeleniny 35 %...
A největším problémem je, že většina zaměstnanců v zemědělství v ČR je nad 50 let... Bez zahraničních námezdních dělníků by to bylo ještě horší.
-
Pracovníci datového centra nejsou soustružníci, aby byli vytíženi 8 hodin v úkole, takže oni tam pracují tím, že tam v objektu prostě jsou a starají se v případě potřeby o IT jak v Moravských naftových dolech, tak právě i v tom datovém centru, takže náklady na jejich pracovní místa nejsou vůbec žádná navíc oproti dřívějšku, kdy pracovali jenom v těch Moravských naftových dolech.
-
Asi ty kritické veci :)
Nevím, jak to děláte vy, ale tam kde jsem pracoval, bylo takových “zbytečných” dev, test, experimentálních mašin desitky-stovky. Pak tam jsou veci, které jsou sice produkční, ale přežijí krátkou odstavku. (nejake tasky se daji udělat pozdeji, zpracovani něčeho z jiných lokalit má nějaký buffer apod.) -
Ne 98, vsechny a jeste zbyde :-)
Tak plusminus dve procenta, to je mnozstvi lidi, ktere vyspele zeme potrebuji k zajisteni zemedelske produkce. Trochu se to lisi podle ruznych mistnich podminek, ale ne radove. Porad jednotky procent.
Ja vim ze se to nezda, ale tak si reknete, kolik vasich znamych, pokud teda nezijete vylozene na vesnici v zemedelskem kraji, ma tenhle zpusob obzivy. -
Aaale. Na zemedelstvi pohodlne staci, kdyz se jim budou zabyvat dve procenta obyvatel. Je to marginalni oblast, obvykle s mensim vyznamem nez treba turismus. Akorat se kolem toho dela strasnyho humbuku, dotuje se to horem dolem a furt se resi, jestli ta dve procenta maji byt sobestacna nebo ne. Je to uplne fuk. Na zemedelstvi moderni spolecnost fakt nestoji, do traktoru muze sednout klidne brigadnik ze zemi tretiho sveta a holt to poora. Jestli budou potraviny kvalitni nebo levne, o tom jako vzdy rozhodnou lidi v supermarketu.
Tak leda by prisla nejaka zivelna katastrofa nebo valka, jinak neni duvod, aby se do zemedelstvi hrnulo nejak vic lidi. -
Vaše představa o diskusi je opravdu zábavná – nemáte argumenty, tak prohlásíte „diskuse skončena“ a je to.
Služeb datacentra obvykle využívají instituce, které potřebují konzumovat IT služby na poměrně vysoké úrovni – vědecké, technologické firmy s velkou přidanou hodnotou, finanční instituce apod. Ano, teoreticky si mohou takové firmy na Hodonínsku pronajmout datové centrum třeba v Austrálii. Jenže ono je potřeba občas do datového centra jít i osobně (ne vše se řeší ve virtuálním prostředí), někdy vadí latence. A také v takovém případě potřebujete dostatečnou internetovou konektivitu. Jenomže když už někam přitáhnete dostatečnou internetovou konektivitu, zlepšujete si zároveň podmínky pro výstavbu datacentra… A nebo také opačně, když máte internetovou konektivitu dotaženou do datacentra, není problém, aby se k ní připojil i někdo další. A ten IT specialista najednou nemusí pracovat z Prahy, ale může být v místě a třeba odsud řešit i ty věci v Praze, které je možné řešit na dálku. Mimochodem, ani datové centrum nelze obsluhovat plně vzdáleně, pořád musíte mít někoho v místě, kdo vymění vadný hardware, nainstaluje nový atd. Vy si možná představujete, e máte v datacentru jenom VPS, jenže i to VPS nakonec běží na nějakém fyzickém železe.
-
Jistě, služeb datacentra nejvíc využívají právě nezaměstnaní z Hodonínska, ne? :D
A o IT specialistech zjevně nemáte ani potuchy jak fungují (možná si je pletete s nějakým vrátným, který si musí odsedět těch svých 12 hod. na vrátnici, a čekáte to stejné od IT specialistů, kteří ovšem naopak mohou klidně pracovat na dálku třeba z Prahy), takže je bezpředmětné s vámi už dál cokoliv rozebírat. Diskuze je skončena. -
Pozor na to, že IT specialisté po celém světě za chvíli nebudou potřeba, nahradí je specialisté z MND, kteří mají tu zvláštní schopnost, že ke své dosavadní práci mohou dostat ještě další práci navíc a bez problémů ji zvládnou. Přínos „na nezaměstnanost“ by byl prakticky roven nule jedině tehdy, pokud by tam prakticky nebyl nikdo zaměstnán. Navíc nejde jen o zaměstnance datacentra, ale také o ty, kteří služby datacentra využívají.
-
Vy jste nikomu nic nevyvrátil a právě naopak, každý vyvrátil vám ty hlouposti, kterými zásobujete zdejší fórum. Třeba to, jak údajně kvůli datacentru vznikla nová pracovní místa, když ve skutečnosti ti IT specialisté už tam byli kvůli MND a spousta jich tam v případě potřeby stejně dojíždí externě z jiných lokalit, koneckonců i z té Prahy. Přínos datacentra na nezaměstnanost na Hodonínsku je prakticky roven nule, což vám zjevně činí potíže chápat a místo toho se zde stále jak moucha lejna držíte nesmyslu, co za ohromný přínos to pro region údajně má. Naštěstí rozumně uvažující čtenář v tom má jasno a vašim plkům se akorát zasměje...
-
Opakujete nesmysly, které už jsem vám vyvrátil. Asi jste to nepochopil, takže nedává smysl s vámi o této problematice dál diskutovat, dokud nepochopíte základní věci. Pro začátek zkuste přemýšlet, co se bude dál dít, když pracovní místo vznikne v Praze (kde je nezaměstnanost pomalu záporná) a když pracovní místo vznikne na Hodonínsku. Zejména se zaměřte na to, jaké společenské a ekonomické důsledky to bude mít.
3. 7. 2021, 16:48 editováno autorem komentáře
-
Dotovat datová centra je stejná pitomost, jako dotovat třeba autoopravny, sklady bílé techniky apod. A neomluví to ani vaše pomýlené vysvětlení o údajných pracovních místech, protože s takovou "logikou" se pak může rovnou dotovat všude všechno, vždyť vždycky přece vzniknou pracovní místa. Jenomže na to jaksi stát nemá peníze.
A pokud už tady soustavně třepete tu údajnou nezaměstnanost na Hodonínsku, tak je dobré si uvědomit, že na tamním ÚP nesedí IT specialisté, které jsou v datovém centru potřeba (a kterých je mimochodem v celé ČR spíš nedostatek, než aby se nečinně povalovali na ÚP), ale jedinci vesměs bez vzdělání (a ti mohou v jednotkách případů tak nanejvýš zametat v tom datovém centru dvůr a uklízet toalety - na to ale rozhodně není potřeba 127 miliónová dotace).
-
Píšu o stovkách milionů z veřejných rozpočtů. Že by tam to datové centrum ve stejné podobě stálo i bez dotací je dost nepravděpodobné. A i kdyby, není to nutně důvod, proč tu dotaci nepřidělit. Společnosti to totiž pomůže, takže není podstatné, zda by to tam stálo i bez dotace. Samozřejmě je možné, že tahle jedna konkrétní dotace byla přidělena špatně, což by ale za prvé bylo potřeba nějak doložit, za druhé by to stále neznamenalo, že jsou špatně všechny dotace.
-
Jinymi slovy, kdyz zoras pole, tak mas jistotu ze se najis. Kdyz vyrobis traktor, tak mas jistotu ze se najis a navic mas penize za traktor. No a kdyz nadesignujes novy iPhone, tak se najis, koupis fabriku na traktory a do konce zivota se muzes divat...
No tohle je přesně to, co si myslím, že je na současné ekonomice neudržitelné. Je rozdíl mezi zaostalou agrární společností, která neumí používat vhodné agrární technologie, mezi společností, která umí vyrábět a používat vhodné agrární stroje, které umožňují mnohem efektivnější a levnějších produkci potřebných potravin, a mezi společností, která produkuje zbytné pseudoluxusní služby nebo funguje jen na překupování na úkor vlastního zajištění.
Všimněte si, že zatímco výroba traktoru nebo chemická výroba hnojiv totiž mají pozitivní vliv na zajištění (potravinové) soběstačnosti (zemědělec si to od vás rád koupí a vy pak od něj zase to, co vyprodukoval), tak současný trh přeorientovávající se na lenost a velké zisky z ničeho vede k tomu, že nabízené služby nejsou nezbytné a až ti, kteří opravdu produkují nějaké hodnoty konečně dostanou rozum a přestanou platit za zbytečnou a neefektivní reklamu apod., bude tu spousta lidí hlady. A až bude menší úroda kvůli změnám počasí, tak ty davy lidí žijící jen a jen z překupnictví a spekulací taky nic mít nebudou.
Je to vidět už nyní na tom, jak nekvalitní potraviny se během posledních cca 15 let začaly objevovat v obchodech. Každý chce sedět v kanceláři v teple a brát statisíce měsíčně. Ale někdo musí minimálně sednout do traktoru ty brambory vyorat, jinak prostě není co k jídlu. Samozřejmě jsou tu experimenty typu aquaponie, ale produkty z tohohle jsou jak žvýkat gumovou podrážku.
-
O jakých stovkách miliónů to zase píšete? Nejste náhodou bývalý cirkusák? Ten si také umí tahat čísla jak králíky z klobouku, což je přesně váš případ. Asi vám vůbec nedochází, že to datové centrum by tam stálo tak jako tak, protože ho KKCG potřebuje, tj. byl by tam i ten nepatrný personál, který ho má na starost (a který mimochodem zároveň spravuje i MND, což je firma, která tam již byla). Najednou jsou z těch vašich - z prstu vycucaných - stamiliónů sotva drobné na kávu z automatu...
-
Rekl bych ze dlouho. Ekonomiky postavene na zemedelstvi docela dobre fungovaly ve stredoveku. Pred sto lety uz to ale bylo jinak a agrarni zeme zacaly byt zaostale, zatimco perspektivni byly zeme prumyslove. No a dnes vyhrava ekonomika sluzeb. Prumyslove zeme stagnuji a zemedelske maji furt svuj stredovek :-)
Jinymi slovy, kdyz zoras pole, tak mas jistotu ze se najis. Kdyz vyrobis traktor, tak mas jistotu ze se najis a navic mas penize za traktor. No a kdyz nadesignujes novy iPhone, tak se najis, koupis fabriku na traktory a do konce zivota se muzes divat, jak na tebe makaji ti, kteri si mysli ze nejdyl vydrzi s prumyslem nebo zemedelstvim :-) -
Větší perspektivu? No nevím, skoro bych řekl, že nahradit pole datacentry vypadá dobře jen na papíru, ale dlouhodobě je to dost hloupé. Ono je sice super mít e-shop a online seznam receptů, ale užitečné je to až poté, co je v tom e-shopu něco k prodeji a co vypěstujeme k těm receptům suroviny... Zajímalo by mě, jak dlouho ještě vydrží západní evropská ekonomika založená na zbytných službách a naprosté potravní i výrobní nesoběstačnosti.
