Ano, přesně tohle jsem čekal. Nejvíc řvou právě ti, co na tom současném binci vydělávají a představa, že by se museli živit poctivou prací jim nahání husí kůži! Takže: Jako obvykle se s velkou slávou spustilo a okamžitě stoplo elektronické přihlašování na školy. Nic nového v tomto státě, kde vládnou zoufalci a neumětelové a politik nemusí rozumět ničemu, hlavně, že umí pařit a na něco hrát. Ani nevíte, jak jsem rád, že už mohu žít mimo tento binec, nemusím poslouchat neschopné nadřízené, mohu jezdit nakupovat levně do ciziny a vnučky v Austrálii to jistí. (Ta starší už má prosperující firmu na výrobu designových kuchyní a australské občanství.) Teď tam na šest týdnů odejel její otec, který tuší, že by časem mohl dostat povolávací rozkaz a není vyloučeno, že jednoho krásného dne tam odfrčím i já. Tím, co se tu děje, jsem upřímně znechucen, dokud mám na živobytí, tak si z toho dělám legraci, protože nic jiného nemá smysl; až mi začne lézt tlusté do tenkého, budu to okamžitě řešit, možnosti tu jsou, vnučky budou hodného optimisticky naladěného dědečka časem potřebovat.