Za rok nezůstane v této vládě kámen na kameni.Myslím si,že u toho nebude ani Klempíř.Tato vláda naseká příštím generacím velké dluhy,aby aspoň trochu splnila ty nestoudné sliby,na které v kase peníze prostě nejsou,ale Andrejovi je to jedno.On není Čech,peněz má dost a Česko je pro něj pouze půda,kde se může vesele obohacovat,jelikož má tady silné (a hloupé) voličské zázemí.Jeho ovečky nemají vlastní názor a jenom hloupě naskakují na sprosté sliby,kterými on nešetří,jelikož je tím nezarmoutí.Děkuji za pozornost a přeji šťastnou budoucnost.
Autor kritizuje politika za „sprosté sliby“, ale sám používá velmi agresivní a dehonestující slovník („hloupé zázemí“, „ovečky“, „nestoudné“). Místo věcné kritiky (např. analýzy rozpočtu) útočí na emoce a snaží se v čtenáři vyvolat odpor, což je základní nástroj populismu, který mu tak vadí.
Kritizuje „ovečky“ za to, že nemají vlastní názor, ale sám používá kolektivní vinu. Celou skupinu lidí (miliony voličů) hází do jednoho pytle a označuje je za „hloupé“. Tím se dopouští stejného zjednodušování reality, jaké vyčítá populistům. Nepřipouští si, že by někdo mohl mít pro volbu daného politika racionální (byť pro autora nepřijatelný) důvod.
Autor vyčítá politikovi, že mu jde jen o zisk a že „není Čech“. To je klasický faul. Místo aby kritizoval konkrétní kroky vlády nebo zákony, útočí na původ a charakter. To je opět metoda, kterou populistické strany často používají k diskreditaci svých odpůrců.
V textu je cítit silná intelektuální nadřazenost. Autor se staví do role toho, kdo „prozřel“, zatímco ostatní jsou „slepí“. Tím paradoxně vytváří úplně stejnou bariéru a příkop ve společnosti, ze kterého obviňuje politické lídry.
Autor se stal obětí tzv. polarizační spirály. Tak moc nenávidí styl politiky daného člověka, až si neuvědomil, že při boji s ním převzal jeho zbraně. Je to ukázkový příklad toho, jak politický boj v lidech potlačuje schopnost sebereflexe.