Český rozhlas poslal Ministerstvu kultury zásadní připomínky k poslanecké novele rozhlasových a televizních poplatků. Podle jeho propočtů by návrh mohl po úplném náběhu snížit jeho příjmy o 360 až 370 milionů korun ročně. Rozhlas tvrdí, že takový výpadek by už nebylo možné pokrýt běžnými úsporami a vedl by k omezení veřejné služby, včetně regionálního vysílání, zpravodajství a původní tvorby.
Poslanecký návrh vedený jako sněmovní tisk 201 mění zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Předložili ho poslanci Patrik Nacher, Tomio Okamura, Taťána Malá, Radim Fiala, Filip Turek, Barbora Rázga a Martin Kolovratník. Sněmovna návrh 25. května 2026 zaslala k vyjádření vládě, ta má na své stanovisko třicetidenní lhůtu.
Návrh zužuje okruh poplatníků mezi fyzickými osobami horní věkovou hranicí 75 let a rozšiřuje skupiny osvobozené od placení poplatků. Týkat se mají mimo jiné držitelů průkazů TP, ZTP nebo ZTP/P, nezaopatřených dětí, poskytovatelů pobytových sociálních služeb a poskytovatelů zdravotních služeb. U právnických osob a podnikajících fyzických osob se má hranice pro poplatkovou povinnost posunout z 25 na 50 zaměstnanců.
Český rozhlas namítá, že důvodová zpráva návrhu podle něj neobsahuje dostatečné podklady, výpočty ani zdůvodnění dopadů těchto změn. Předkladatelé v ní uvádějí, že návrh má být nastaven tak, aby výpadek příjmů médií veřejné služby nepřevýšil navýšení, které přinesla poslední změna zákona o poplatcích. Rozhlas ale tvrdí, že bez konkrétních dat nelze toto tvrzení ověřit.
U podnikatelských subjektů Český rozhlas vyčíslil roční výpadek poměrně přesně na 46,5 milionu korun. U fyzických osob jde podle něj jen o hrubý odhad, protože nemá údaje o složení domácností, věku jejich členů ani o tom, zda se v nich překrývají různé důvody pro osvobození. Maximální potenciální výpadek u fyzických osob odhaduje přibližně na 320 milionů korun. Celkový dopad by tak podle ČRo mohl dosáhnout 360 až 370 milionů korun, a to postupně v horizontu měsíců až jednoho nebo dvou let.
„Poslanecký návrh, který významně snižuje příjmovou základnu, aniž by jasně doložil své dopady a zajistil jejich kompenzaci, by se nevyhnutelně promítl do rozsahu služeb pro posluchače a také bychom museli přistoupit k dalšímu snížení pracovních míst,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Podle připomínek by omezení příjmů zasáhlo zejména informování při mimořádných událostech, regionální vysílání, tvorbu pro děti, mládež a seniory, sportovní a zahraniční zpravodajství, kulturní projekty a původní rozhlasovou tvorbu. Rozhlas také uvádí, že by musel revidovat služby zavedené po zvýšení rozhlasového poplatku v roce 2025.
Škrty by se podle ČRo neomezily jen na program. Rozhlas počítá také s úpravami investic, režijních nákladů, plateb kolektivním správcům, výzkumu, distribuce na velmi krátkých vlnách a správy nemovitého majetku. Ani tato opatření by podle něj nestačila. Materiál proto zmiňuje možné zrušení až 200 pracovních míst a ukončení spolupráce se stovkami externistů.
Samostatnou připomínku Český rozhlas věnuje reklamě a sponzoringu. Předchozí novela, zákon č. 119/2025 Sb., snížila rozsah reklamy na celoplošných okruzích ČRo ze tří minut na jednu minutu denně. U místních okruhů se limit snížil z pěti na dvě minuty denně a do těchto časů se nově započítává i sponzoring. Pokud má být zachována finanční úroveň před touto novelou, musí se podle rozhlasu počítat i s výpadkem těchto příjmů. ČRo proto požaduje návrat k dřívějším limitům.
Rozhlas v připomínkách upozorňuje také na právní a praktické problémy návrhu. Kritizuje například nový pojem „neplatící poplatník“, který podle něj nepřináší žádný nový právní důsledek a jen komplikuje terminologii zákona. Výhrady má i k nejasnému vymezení některých osvobozených subjektů, k ověřování nároku na osvobození a k přechodným ustanovením.
ČRo zároveň požaduje delší legisvakanční lhůtu, tedy delší dobu mezi vyhlášením zákona a jeho účinností. Navrhovaná účinnost od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení je podle něj obtížně proveditelná. Mimo jiné kvůli poplatníkům, kteří teď platí čtvrtletně, a nutným úpravám systémů pro správu poplatníků. Rozhlas proto navrhuje, aby zákon začal platit až od prvního dne kalendářního měsíce čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení.
ČLÁNKY DO MAILU