Během prvního pololetí letoška stouply podvody v oblasti plateb a platebních karet meziročně o 41 %. Letošek tak bude v této oblasti zřejmě opět rekordní. Jde o data Komerční banky, která uvádí, že vedle investičních podvodů, phishingu a falešných bankéřů je trendem posledních měsíců předávání hotovosti falešnému kurýrovi nebo zneužití skutečných rezervací ubytování, kdy mnoho údajů odpovídá těm reálným.
Nejčastějšími platebními podvody zůstávají investiční a krypto podvody, ty tvoří skoro polovinu z celkové hodnoty podvodných transakcí. Za nimi jsou falešné telefonáty bankéřů nebo policistů (vishing). U platebních karet stojí za většinou případů phishing, tedy falešné e-maily, SMS zprávy nebo podvodné weby, kdy se útočníci vydávají za důvěryhodné instituce. Během prvního pololetí podle dat banky dále vzrostl počet napadených karet i objem podvodných transakcí. U karetních podvodů dosahovala průměrná škoda 4 900 Kč. U platebních podvodů útočníci ale ukradnou výrazně vyšší částku – podle dat banky průměrně 199 tisíc Kč. Objem podvodných transakcí vzrostl o 110 % a hodnota škod narostla dokonce o 150 %. Policie už v březnu uvedla, že tehdy šlo o vůbec nejhorší měsíc kyberkriminality v historii a pokud by tempo pokračovalo, Česko by dosáhlo loňských hodnot v polovině října.
Útočníci přitom své scénáře postupně obměňují. „Když se lidé naučí odmítat převod na údajně bezpečný účet, podvodník pošle kurýra pro hotovost. Když znají funkci ověření bankéře v aplikaci, snaží se jim e-šmejdi namluvit, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp je totéž,“ popisuje Pavel Šašek, expert na kyberbezpečnost Komerční banky.
Jako jeden z největších trendů vnímá předávání hotovosti, kterou si ze svého účtu lidé vyberou z bankomatu nebo na přepážce, a následně ji dají falešnému kurýrovi. Ten může předložit falešný průkaz, potvrzení o převzetí nebo jiný dokument, který má celé situaci dodat zdání důvěryhodnosti. „Typicky pak takový člověk předává peníze na Karlově náměstí, v domění, že pomáhá policii dopadnout pachatele, protože celé náměstí je obklíčené,“ přibližuje Šašek. „Není den, kdy bychom neřešili, že někdo předal podvodníkům hotovost,“ dodává odborník.
Nejčastější rok narození napadených je 1979. Podle dat nerozhoduje vzdělání ani ekonomická síla. Pokud už je někdo v procesu převádění nebo vybírání hotovosti, velmi často se mu nedaří vymluvit, že by to dělat neměl. V bankách můžou pracovníci při velkých výběrech s klienty důvod výběru řešit, v aplikacích pak banky posílají různá varování. Podle Šaška je ale lidé čtou jen v menšině případů.
„Podvodníci využívají přirozené fungování lidského mozku při akutním stresu,“ popisuje psycholožka Helena Sováková, která více než dvacet let působila v ozbrojených složkách a vedla Odbor operační psychologie Armády ČR. Říká, že ohrožení nebo hrozící ztráta vyvolává silnou reakci, z níž je těžké se vymanit. „Když si člověk udělá první dojem, jen velmi nerad mění rozhodnutí. A když v nás vyvolají první dojem ten, že naše peníze jsou v nebezpečí, fungujeme v módu emocí,“ popisuje jeden z důvodů úspěchu útoků.
Během léta zároveň rostou podvody, které se snaží přes e-mail, SMS nebo WhatsApp přesvědčit lidi, že nemají zaplacenou dovolenou, kterou reálně platili. Může přitom odpovídat ubytování i částka, lidé pak více informací nečtou a nevšimnou, si, že peníze posílají přes podvodný odkaz.
Mezi nové podvody patří NFC Relay Attack, kombinace podvodu využívající fyzickou kartu a podvodný telefonát. Funguje na Androidu. V takovém případě zavolá falešný bankéř s „podezřením“, že je napadený účet a potřebou resetovat aplikaci. Útočník donutí daného člověka stáhnout si jinou aplikaci, přesvědčí ho k tomu, aby zadal PIN, a přiložil k telefonu reálnou plastovou kartu. Technologie umožňuje přenést karetní údaje a následně provést výběr nebo platbu.
ČLÁNKY DO MAILU