Novela zákona o vojenském zpravodajství prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně a míří do Senátu. Zákon dává Vojenskému zpravodajství nové pravomoce, které mu umožňují zapojit se do kybernetické obrany státu.
Podle novely (sněmovní tisk 800) budou vojenští zpravodajci moci zjišťovat, jaké kybernetické hrozby ze zahraničí českému státu hrozí, spolupracovat na tom s dalšími bezpečnostními a zpravodajskými složkami a v akutních případech útoky aktivně odvracet.
Vojenské zpravodajství má mít také pravomoc umisťovat do sítí soukromých provozovatelů sítí nebo online služeb tzv. nástroje detekce, tedy zařízení, která mohou sbírat metadata o internetovém provozu.
Od prvního návrhu, který vyvolal velké kontroverze, se novela v průběhu jednání výrazně posunula - více čtěte v Sledovací sondy jen v krajním případě. Do sněmovny míří úprava zákona o Vojenském zpravodajství.
Ano, ale…
Výsledný text má ale stále řadu kritiků. „Policie bude moci využívat zpravodajce k provádění blíže nedefinovaných zásahů v kyberprostoru. Jde o bezprecedentní stírání hranic mezi pravomocemi policie a zpravodajských služeb, které jde daleko za pouhé sdílení informací,“ varovala před schválením novely například organizace Iuridicum Remedium.
Úplně spokojená není ani Pirátská strana, která se v jednání o podobě zákona angažovala. "První verze zákona byly zcela mimo realitu. Návrh Výboru pro obranu reflektuje alespoň ty nejkřiklavější problémy, avšak neřeší posílení parlamentního dohledu, který považuji za klíčový při kontrole zpravodajských služeb,” komentuje schválený zákon poslanec Ondřej Profant.
Novela teď míří k projednání do Senátu a pokud projde, musí ji ještě podepsat prezident.
