Vlákno názorů k článku
Pošta si bude sama schopna zjistit, že adresát už nežije od Jehovista - Proboha uz ho nekrm. Diskutovat s Jirsakem je...

Proboha uz ho nekrm. Diskutovat s Jirsakem je jako hrat sachy s holubem - rozhazi figurky, podela sachovnici a prohlasi, ze vyhral.

Z obcanky bude maximalne zkoumano jmeno, prijmeni a mozna tak jeste datum narozeni, bude-li udano. Zadny dalsi udaj nikdo resit nebude, protoze proste a jednoduse dopis do vlastnich rukou vubec nemusi jit na adresu, co mate na obcance napsanou. A pro ten dopis si muzete prijit i s jinym osobnim dokladem - pasem ci ridicakem, kam se adresa drzitele ani nepise. Urednik se koukne na jmeno a mozna i datum narozeni, opise cislo dokladu, co predlozite a tim cela ta hra konci. Ono na vic ani nema cas, kdyz mu tam ve fronte stoji X dalsich lidi.

Jirsakovo pohadky o tom, kterak postaci provadi nejake sofistikovane overovani prijemce zasilek si nechte pro deti, ty tomu mozna uveri :-)

Mimochodem, co vlastně bude znamenat " Pošta si bude sama schopna zjistit, "???
Snad se tím proboha nemíní to že si bude pošta automaticky zjišťovat u každé zásilky kterou přijme k odeslání, jestli adresát nežije.
Protože tím by přetěžovala státní registry asi tak podobně, jako to dělají nyní připojované aplikace - třeba elektronický OP, nebo nedávné přihlášky na SŠ.
Nebo se tím míní "pouze ty zásilky" u kterých "adresát nebyl zastižen"? Ale těch je u liknavosti naší drahé pošty taky dost,.to často značí jenom že pošták nechtěl /neměl čas/ zvonit a čekat...
A nebo tedy jak? Další varianta, je asi tak obdoba Poštácké pohádky od pana Čapka, jestli jí znáte...

Jestli dovolíte, to ale nedává smysl. U nás je ca 10 milionů lidí, ovšem z nich, i těm nezletilým lze posílat dopisy doporučené a do vlastních rukou..
Ještě jednou - každému z nich lze kdykoli takový poslat.
Čili nápad - si takové osoby poprvé "ztotožnit" a potom o nich jenom odebírat změny nic neřeší - i to "převzetí změny" je dotaz do státních registrů.
Ale co je horší, Česká pošta si pochopitelně nemůže vytvářet lokální kopii státních registrů, a tu si - jak asi míníte synchronizovat pro stažení změn. To by bylo tak děsivé porušení pravidel GDPR, že by se to muselo zakázat.

Ostatně se obávám, že i jen povolení této služby "prostě se Česká pošta " podívá do státních registrů na stav občanů a jejch trvalou adresu" z hlediska GDPR protiprávní..

Pokud to srovnáváte s Bankovní identitou, tak by to smysl mělo, a určitě by se dalo diskutovat o tom, kolik to ty banky stálo a stojí , jaké použily vlastní technické řešení, jaká mají bezpečnostní i personální zajištění proti zneužití, a podobně, k čemu ony to používat smějí nebo nesmějí
A ted se tedy ale vracíme k tomu, co jsem napsal nahoře hned v první větě "..Mimochodem, co vlastně bude znamenat " Pošta si bude sama schopna zjistit, "???

Konkrétně - i vůči tomu co jste popsal Vy. Takže kdo konkrétně, kteří zaměstnanci České pošty tohle oprávnění k přístupu dostanou?? To snad jako třeba listonoška ,(často brigádnice) která si před roznosem takhle od počítače prolustruje adresáty na své štaci, aby ty dopisy nemusela tahat s sebou? Nebo, po návratu a jen u těch nedoručených si to "projede " pošťačka za přepážkou?

Ale hlavní otázka co s tím jako tyhle pracovnice potom bodu dělat?? Jak už jsem napsal, Česká pošta není detektivní kancelář, ale ani ten bájný pošták z Čapkovo Poštovní pohádky, aby si její pracovníci pracně zjišťovali novou adresu příjemce a hledali třeba ho celý rok po celé republice. Na to už Česká pošta zaplaceno nedostane a zadarmo to dělat nebude.
Ovšem, v čem tkví ohromné zneužití, že si takhle pracovníci na poštách budou moct lustrovat přes státní registry svoje známé, popřípadě ty informace shánět pro někoho třetího. Jak asi víte, současný systém státních registrů tomu zabránit nedokáže, ten a pouze může ale na osobní žádost občana sdělit "že si ty údaje o něm zjištovat "někdo" z České pošty...

No není to moc hezká představa..

Pravděpodobnější je, že si pošta ztotožní osobu poprvé, když to bude potřebovat, a pak už jen bude odebírat změny. To není nic, co by ZR nějak moc zatěžovalo.

Dělá to takhle spousta institucí, když to bude navíc dělat i Česká pošta, pro ZR to nic neznamená. Pokud ta instituce má nárok na ty údaje, je zcela legální, že je má lokálně uložené. U pošty je zcela v pořádku, že má jména a adresy osob, kterým doručuje. Je otázka, jak dlouho má mít ty údaje po posledním doručení – to je jediná věc, o které se dá bavit.

Bavíme se o tom, že ten přístup bude mít Česká pošta v zákoně. A z hlediska GDPR nebude žádný problém to obhájit. Teoreticky může nastat případ, že by zákon byl v rozporu s GDPR (GDPR je – stejně jako každá směrnice EU – nadřazené běžným zákonům), ale to by muselo být opravdu extrémní porušení pravidel GDPR, nějaké úplně bezdůvodné zpracování osobních údajů. Použití osobních údajů pro to, aby se zásilky nedoručovaly někomu, komu nepatří, se do zmocnění GDPR do národního zákona v pohodě vejde.

To je možná něco trochu jiného - jistě že Česká pošta má v tomto nárok na osobní údaje, které potřebuje pro doručení zásilky - ovšem pouze ty, údaje které jí sdělí odesílatel (edy jméno a adresu příjemce. Což ale dokonce může být naprosto jiná adresa, než je trvalá. Prostě "nějaká adresa", kde ten člověk zrovna má být (třeba na dovolené, nebo třeba do basy. To právě platí dodneška.

Ovšem těžko bude Česká pošta obhajovat svůj nárok získávat tyto osobní údaje ze státních registrů. Protože není státní*veřejná instituce, ale pouze státní podnik, což je dost velký rozdíl. Na ty prostě nárok nemá. Ostatně - k čemu by jí vlastně byly? Na to aby si kontrolovala a odmítla přijímat dopisy pro mrtvé, to je spíše morbidní záležitost., že si jí ani nedovedu prakticky představit . A jak jsem psal, tak zjištění trvalé adresy z registrů pro ní není relevantní taky. - má doručit dle údajů na obálce. Jestli nedoručí, je pak věcí odesílatele, aby si u příjemce zjistil, co se s příjemcem stalo..Ceská pošta není žádná detektivní kancelář, že áno???

K údajům v základních registrech (i k těm neveřejným) mají přístup i instituce, které nejsou státní – např. banky kvůli Bankovní identitě nebo MojeID.

K čemu by jí ty údaje byly? Třeba k tomu, aby věděla komu dopis doručit. Odesílatel třeba odešle dopis na jméno a adresu svobodné ženy, a ona se mezi tím vdá a přestěhuje – jak může pošta vědět, že ta paní s jiným příjmením a jinou adresou trvalého pobytu je pořád ta samá? V základních registrech si to může ověřit. Že má obálku vrátit odesílateli? Ale co s tím má co dělat odesílatel – v době, kdy to poslal, byly ty údaje správně. Dopisy pro mrtvé nemusí pošta odmítat při přijímání, ale třeba by nemusela obálky s pruhem vhazovat po deseti dnech uložení do domovní schránky s tím, že si je tam mrtvý vyzvedne. Mimochodem, důvod „adresát zemřel“ je už dnes jeden z důvodů, proč vám může pošta vrátit zásilku jako nedoručitelnou. Bude docela fajn, když to ověří i v registrech a nebude zásilky s touto poznámkou vracet v případech, kdy adresát žije.

Kdo by k tomu měl přístup by bylo určeno vnitřním předpisem. Stejně jako u jiných institucí. Stejně jako u jiných institucí by byl přístup auditován. Výše jsem psal o dopisech do vlastních rukou, které jsou evidovány v systému Pošty. Také jsem psal o předávání dopisu na přepážce, když nesedí údaje na předkládané občance s údaji na obálce. Nevím proč sem taháte nějaké detektivní kanceláře a Čapkovo pošťáky.

Nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona jsou uvedeny povinnosti Pošty ve vztahu k zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Takže to vypadá, že si spíš někdo vybájil to zjišťování, že adresát nežije.