Ředitel zpravodajství České televize Petr Mrzena nechce, aby současný programový šéf Milan Fridrich povýšil do funkce generálního ředitele. Těsně před hlasováním kvůli tomu naléhal na několik členů Rady České televize, která vybírá nejvýše postaveného manažera veřejnoprávní stanice.
Oba manažeři se přihlásili do konkurzu na nejvyšší pozici ve veřejnoprávní televizi, jenže Mrzena nedostal dost hlasů a skončil v semifinále. Naopak Fridrich postoupil do finále a prezentoval svůj projekt při středečním veřejném slyšení. Po skončení prezentací přišly několika radním textové zprávy od ředitele zpravodajství, aby pro Fridricha nehlasovali.
Na Mrzenovy kroky jako první upozornil ještě ve středu odpoledne server Aktuálně.cz. Šéf zpravodajství rozeslání textových zpráv potvrdil ve čtvrtek s tím, že chtěl členy kontrolního orgánu upozornit na „falešné hry a úskoky“.
Televizi nyní vede zastupující generální ředitel Michal Fila. „Vedení České televize se důrazně vymezuje vůči jakýmkoliv krokům, které by mohly vést k ovlivňování volby generálního ředitele ČT. Jakékoliv pokusy o zásah do nezávislého rozhodovacího procesu považujeme za nepřípustné a neetické. Takové jednání podkopává důvěru veřejnosti v transparentnost a nezávislost instituce veřejné služby. Zástupce generálního ředitele Michal Fila se proto jménem celého managementu obrátil na vedení Rady ČT s žádostí o stanovisko, zda dle jejího názoru došlo k ovlivnění volby, či nikoliv,“ uvedla stanice v prohlášení, které novinářům poskytla ve čtvrtek odpoledne.
Ve středečním finále se ani po třech kolech nepodařilo zvolit generálního ředitele. V prvním kole radní vyřadili Miroslava Karase, Jiřího Ponikelského a Libuši Šmuclerovou. Postoupili Milan Fridrich a Hynek Chudárek, každý s osmi hlasy. Ve druhém kole dostal Milan Fridrich osm hlasů, Hynek Chudárek devět. Ve třetím kole se počty hlasů otočily.
Rada se poté rozhodla, že hlasování odloží o týden a pokusí se znovu zvolit ředitele ve středu 25. června ve 12 hodin. Opět bude rozhodovat mezi Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem. Pro odložení volby se vyjádřilo devět radních, proti bylo sedm a jeden se zdržel.
Ředitel zpravodajství rozeslání zpráv vysvětluje tím, že reagoval na kandidátský projev Milana Fridricha. „Šokovala mě slova Milana Fridricha na adresu práce redakce v projevu před radními. Byl to pravý opak toho, co tvrdil opakovaně nám. Ještě krátce před volbou měl potřebu nás s šéfredaktorem oslovit a sdělit, že je s fungováním redakce spokojený, že odvádíme vynikající práci a nechce nic měnit,“ napsal Mrzena například Českému rozhlasu.
„Na Radě ČT však mluvil o nedůvěryhodném zpravodajství, o Událostech jako spotřebitelském magazínu a obměně části vedení. Považuji to za podraz a znevažování práce našeho týmu. Několika radním, kterých si pro jejich postoje vážím, jsem svůj názor napsal. Volba navíc ještě neskončila a jako jeden z kandidátů mám stejně jako ostatní právo s radními komunikovat. Těsně po oficiálním vystoupení nám navíc Milan Fridrich do vedení redakce opět napsal, ať si jeho slova vydělíme deseti a že šlo jen o hru před radními. Jde o neúctu k naší práci, k radním, k volbě a celé instituci. Falešné hry a úskoky se mi léta příčí, ve zpravodajství je kritizujeme. Proto jsem nemohl mlčet,“ pokračuje Mrzenovo stanovisko.
Milan Fridrich pro iDnes.cz uvedl, že si za svými slovy na Radě ČT i projektem, se kterým kandiduje na post šéfa televize, stojí. „Nikdy jsem nikomu ze zpravodajství neřekl, že je vše špatně a ani že je vše dobře,“ prohlásil. SMS o „vydělení slov deseti“ prý byla adresována šéfovi zpravodajství Michalu Kubalovi. „A ten dobře ví, co jsem měl na mysli,“ dodal Fridrich bez podrobností.
Co zaznělo o zpravodajství při volbě ředitele ČT
Milana Fridricha zpovídali radní nejdéle ze všech kandidátů. O zpravodajství mluvil jak v úvodní prezentaci, tak posléze v odpovědích na konkrétní dotazy od členů Rady ČT.
„Zpravodajství potřebuje, aby tam bylo velmi pevné a jasné vedení, aby lidé dostávali správné stimuly, aby ti lidé byli inspirováni, aby tam byl kariérní řád, ve kterém se orientují a ve kterém se budou cítit bezpečně. Je potřeba nastavit nový řídící systém a revidovat kontrolní mechanismy, které tam jsou, aby se důvěra ve zpravodajství České televize výrazně posílila a zpevnila, tak aby to byl jeden z pilířů České televize,“ řekl.
Konkrétně navrhl zpřesnit role moderátorů, aby bylo jasné, kdo moderuje zpravodajství, kdo publicistiku, kdo uvádí hlavní zpravodajskou relaci Události a kdo provází pořadem Události, komentáře. „Měla by se jasně oddělit publicistika od zpravodajství nejenom na řídících strukturách, ale i v rámci tváří,“ sdělil Milan Fridrich.
Revizi kontrolních mechanismů ve zpravodajství upřesnil na dotaz radního Jiřího Padevěta následujícími slovy: „Myslím si, že nebylo úplně šťastné sloučit publicistiku a zpravodajství pod jednoho šéfredaktora. Myslím si, že publicistika by měla mít svoje vlastní vedení a svoje vlastní zadání. Potom si myslím, že nebylo úplně šťastné sloužit domácí a ekonomickou redakci. Taky si myslím, že by měla výrazně posílit věda a že by měla nějakým způsobem výrazně posílit kontrola a řízení kontinuálního zpravodajství na ČT24.“
Na dotaz radní Báry Procházkové, jak by obnovil důvěru ve zpravodajství, dodal: „Pokud bych byl vaším orgánem zvolen, tak bych si s každým jednotlivým vedoucím a člověkem, který tam má co říct, promluvil. Chtěl bych slyšet jeho názor, jak tam věci fungují, a potom bych si z toho udělal nějakou studii a přijal bych konkrétní kroky k tomu, aby se věci napravily.“
Dále okomentoval uspořádání reportáží v Událostech, k čemuž ho vyzval radní Jefim Fištejn.
„Vnitřní členění každé relace je velká alchymie. Sám jsem pracoval jako editor a vím, jak se to dělá. Na druhou stranu to, kam se vyvinuly Události, myslím, že není úplně správně, protože je to z poloviny spotřebitelský magazín anebo Černé ovce. A myslím si, že Události by měly být skutečně události dne v tom smyslu, že tohle zajímavé se teď někde děje. Nemusí to být jenom ta tvrdá politika, která se děje u nás doma nebo ve světě, ale něco, co člověka vtáhne a říká si: takhle ten svět vypadal dnes nebo během posledních 48 hodin.“
Na dotaz radního Romana Bradáče okomentoval případné personální změny ve zpravodajství: „Nikdo nemá nic jistého navěky. A samozřejmé je, že pokud tam dojde k revizi kontrolních a řídících mechanismů, tak musí dojít i k revizi a obměně části vedení zpravodajství.“
Na to pak reagoval předseda Rady ČT Karel Novák: „Řekl jsi, že tam chceš udělat audit nebo něco, že by mohla být obměna, jestli jsem to dobře pochopil. Je půlka června, za tři měsíce jsou volby, redakce je musí připravovat. Mluvím teď ze své zkušenosti, že to není možné. Vím, že rada do toho neingeruje, ale nicméně zeptat se na to můžu. Jak to tedy vidíš?“
Milan Fridrich odpověděl: „Já jsem v souvislosti se zpravodajstvím nemluvil o auditu. (…) Mluvil jsem o tom, že s lidmi promluvím a budeme spolu hledat synergii, protože já jsem v tom zpravodajství nebyl 15 let. Já jsem tam jednou za rok, když mě pozvou do Studia 6 ohledně nového podzimního schématu. Takže první věc, s těmi lidmi si musím promluvit. Musím navnímat situaci. Jak jsem ale zmiňoval, jako klíčové vidím oddělení publicistiky a zpravodajství. To není věc, která by se nějak dotýkala voleb a tak podobně. Já jsem u čtyř voleb byl jako ředitel zpravodajství nebo šéfeditor. Takže si uvědomuji vážnost situace a toho, že lidi tam dlouhou dobu pracují nad nějakým projektem a nejdřív ho musí dotáhnout. Ale já jsem v ničem nebyl konkrétní a spíš jsem to vnímal tak, že se tam můžou posunout některé pravomoci, prostě něco se může sloučit, něco se může rozdělit a tak podobně. Občas všichni mají pocit, že to je všechno jenom o konkrétních hlavách. Často jde o to, že dostanou jiný stimul, jiné zadání, jinou kompetenci nebo jinou kreativní činnost a najednou člověk zjistí, že tam má skvělého člověka, který byl před pár lety na odpis.“
