Poslanci vybrali posledního chybějícího člena Rady Českého rozhlasu. 90 hlasů při dnešní tajné volbě dostal publicista a textař Jan Krůta. Porazil tak protikandidáta Ilju Racka, kterého podpořilo 60 poslanců.
Při únorovém veřejném slyšení řekl poslancům, že by se chtěl věnovat mimo jiné výši honorářů a platů v rozhlase. „V tom musí být nějaká nesrovnalost. Když mám za tříhodinové ranní vysílání X peněz, a pak mi volá kamarád ze slovenského rádia, který má za hodinový pořad dvě X, tak si říkám, jestli není něco špatně,“ poznamenal občasný moderátor nedělního ranního vysílání na stanici Dvojka.
Podivil se také nad tím, že rozhlasová rada rozhoduje jednohlasně. „Nikdo není nikdy proti ani se nezdrží. To přece není normální, tohle manifestační zvedání rukou,“ řekl.
Jan Krůta působí ve své umělecké agentuře Arcadia Art Agency a externě spolupracuje s rozhlasem, takže by se dostal do střetu zájmů. Kandidát při veřejném slyšení řekl, že je připraven se těchto aktivit vzdát.
Poslanci také upozorňovali, že jeho jméno je spojeno s normalizačním textem Případ Magor z prosince 1976, ve kterém „kolektiv redakce Mladého světa“ hanil skupinu Plastic People. V roce 1990 redakce uvedla, že skutečným autorem byl právě Krůta.
Jan Krůta
„Dostal jsem za úkol jako vedoucí kulturního oddělení napsat hudební pohled na jejich repertoár. Napsal jsem, že hrají velmi špatně, neumějí hrát na nástroje a je to primitivní hudba. Ale pak se zdokonalili, Mejla Hlavsa byl výborný hudebník. Nikdy jsem nebyl na jejich koncertě. Taky jak, když byli někde v hospodě za Prahou. Hudebně to ale bylo špatné a textově příšerné. Nevěděl jsem dlouho, že texty psal Milan Knížák. Já napsal dvacet řádků o jejich hudební tvorbě, a za tím si stojím,“ prohlásil před poslanci nově zvolený člen Rady ČRo.
Rada Českého rozhlasu tak bude zasedat ve složení Hana Dohnálková (předsedkyně), Jiří Vejvoda (místopředseda), Miroslav Dittrich (místopředseda), Ivan Vodochodský, Vítězslav Jandák, Petr Arenberger, Zdeněk Mahdal, Tomáš Kňourek a Jan Krůta.
