"Operátor dostal v reportáži pouze formální prostor k vyjádření, v rámci kterého nebyli diváci seznámeni s komplexním stanoviskem a argumentací televizního operátora.
„Nedisponovali tak dostatkem relevantních informací potřebných k tomu, aby si byli na základě zhlédnutí reportáže schopni na danou záležitost vytvořit svůj vlastní nezávislý názor. Reportáž svým zpracováním sloužila spíše jako nástroj k ovlivnění diváků ve prospěch provozovatele jako jedné ze stran probíhajícího obchodního sporu, než jako zpravodajská reflexe aktuálního dění,“ pokračuje usnesení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání."
Diváci O2 byli dostatečně seznámeni se situací přímo svým poskytovatelem, tedy firmou O2, která k tomu zasílala zákazníkům vyjádření, a taktéž dávala veřejné vyjádření jak v médiích, tak třeba na sociálních sítích atd. Divák si tedy po shlédnutí reportáže na Primě udělat svůj názor mohl a paradoxně byla i část diváků, která tu reportáž neviděla a měla naopak k dispozici jenom vyjádření O2.