Třetina dospělých už řešila s AI svou psychickou krizi, stát nyní chce řešit, jak téma pojmout

Sdílet

Lidé se stále častěji obracejí na umělou inteligenci i s problémy, které se týkají jejich psychiky. Podle jarního výzkumu ji v souvislosti s duševním zdravím během předchozích 30 dnů použila víc než polovina lidí ve věku 18 až 34 let. Téměř třetina uživatelů s ní už řešila psychickou krizi nebo akutní stres. A podobný podíl ji alespoň někdy využil místo odborné pomoci. Ministerstvo zdravotnictví proto přišlo s oznámením, že chystá doporučení, jak AI při řešení psychických potíží bezpečně používat. Téma začlenilo i do národního akčního plánu.

Necelá třetina uživatelů přiznává, že AI alespoň někdy použilo jako náhradu odborné péče. Celkem 13,4 % pak uvedlo, že kvůli této technologii odložili vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledali vůbec. Dalších 10,9 % dostalo doporučení, které bylo v rozporu s radou lékaře či psychoterapeuta a 8,4 % uvedlo, že v souvislosti s používáním AI změnili předepsanou medikaci.

Specifickým tématem je využívání umělé inteligence mezi dětmi. „Čím častěji adolescent AI používá pro svá emocionální nebo osobní témata, tím vyšší bývá prevalence v oblasti psychických obtíží, roste riziko depresí, osamělosti, roste prevalence v oblasti šikany, kyberšikany, problematického uživání sociálních sítí, problematického hraní počítačových her, klesá životní spokojenost,“ říká Michal Kalman z Univerzity Palackého Olomouci, který v Česku vede studii HBSC. „Udělali jsme snímek v rámci České republiky. Ale nevíme, co je příčina, kde to začíná a končí, směr neznáme,“ upozorňuje.

„Určitě nechceme AI zakazovat, ale chceme, aby lidem pomáhala a neohrožovala jejich zdraví. Právě proto i ministerstvo zdravotnictví v návaznosti na výzkumná zjištění chce připravit určitá doporučení pro veřejnost i odborníky, jak AI používat při řešení psychických potíží, jak rozpoznat její omezení a rizikové odpovědi,“ dodává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„V aktualizovaném národním akčním plánu pro duševní zdraví 2026 až 2030 se umělá inteligence už objevuje, máme tam celý nový cíl na vývoj a kontrolu nových terapeutických nástrojů, digitálních terapeutik v oblasti duševního zdraví,“ uvedla Dita Protopopová, vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví. Upřesnila, že projekt, který má řešit doporučení ohledně AI a duševního zdraví, bude probíhat do roku 2028.

Výsledky šetření představili odborníci na Pražském fóru o AI a duševním zdraví pořádaném Úřadem vlády ČR a Ministerstvem zdravotnictví. Reprezentativní výzkum agentury PAQ Research z jara 2026 zahrnoval 1 760 dospělých obyvatel Česka. Generativní AI v souvislosti s duševním zdravím využilo během 30 dnů před dotazováním 29,2 % respondentů, ve věkové skupině 18 až 34 let celkem 51 %. Nejčastěji jim pomáhá zvládat stres, vyhledávat informace a lépe porozumět vlastním psychickým obtížím.

Od trenažéru chůze v Brně po predikci zdravotních rizik: AI mění českou medicínu, brzdí ji ale roztříštěnost dat Přečtěte si také:

Od trenažéru chůze v Brně po predikci zdravotních rizik: AI mění českou medicínu, brzdí ji ale roztříštěnost dat

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality

Novinářka, která dává dohromady čísla a příběhy. Do článků se jí dlouhodobě vetřely především technologie a startupy. Pracovala pro Českou televizi, tisk i web.



Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).