Dopravní společnost Uber od základu proměnila svět taxislužeb. Při svém tažení světovými městy ale často vědomě porušovala místní zákony a pomáhala si lobbováním u politiků. Vyplývá to z interních dokumentů, které neznámý zdroj předal britskému deníku Guardian a sdružení International Consortium of Investigative Journalists.
Podle Guardianu jde o celkem 124 tisíc dokumentů, mezi nimiž jsou e-maily, zprávy z iMessages nebo WhatsAppu, firemní prezentace, zprávy či faktury. Dokumenty poskytují informace o činnosti Uberu v letech 2013 až 2017 a dotýkají se 40 států – včetně České republiky.
Podle analýzy Guardianu odhalují například to, jak Uber používal při své expanzi na nové trhy neetické postupy, porušoval místní zákony a regulace a lobboval za změnu pravidel, která by jeho působení legalizovala.
Jedním z evropských politiků, který Uber podporoval, byl podle Guardianu současný francouzský prezident Emmanuel Macron. V době, kdy působil na postu ministra financí francouzské vlády, se snažil Uberu vycházet vstříc a pomáhal například vyjednat dohodu o tom, že ve Francii ukončí poskytování služby UberPop výměnou za uvolnění jiných regulací. Mluvčí prezidenta na Uber files reagoval obecným prohlášením, že Macronovy ministerské povinnosti přirozeně zahrnovaly setkávání a interakce s mnoha společnostmi.
K zásadním spojencům Uberu v Evropě patřila podle Guardianu i někdejší eurokomisařka Neelie Kroesová, která měla v Komisi mezi lety 2009 a 2014 na starosti digitální agendu. V roce 2016 začala pro Uber oficiálně pracovat. Podle uniklých dat ale za firmu lobbovala u evropských politiků i v dřívější době, kdy jí běžela ochranná lhůta zakazující práci pro soukromé firmy. Tím mohla podle Guardianu porušit etická pravidla Evropské komise. Kroesová na obvinění reagovala vyjádřením, že neudělala nic špatného a že mluvit s politiky o vznikajících technologických firmách bylo součástí její role v Komisi.
Uber také podle Guardianu používal tzv. „kill switch“, tedy IT opatření, které v případě zabavení firemních počítačů odstřihlo jejich přístup k firemním systémům a zabraňovalo policii v získání dat o provozu firmy. Podle deníku Uber tuto taktiku použil přinejmenším v 12 případech.
Uber na uniklé materiály reagoval oficiálním prohlášením, ve kterém přiznal, že v minulosti dělal chyby. „Nebudeme hledat výmluvy pro naše chování v minulosti, které zcela jasně není v souladu s našimi současnými hodnotami. Místo toho žádáme veřejnost, aby nás posuzovala podle toho, jak jsme se chovali v posledních pěti letech a jak se budeme chovat v budoucnosti,“ napsala viceprezidentka Uberu Jill Hazelbakerová.