Povinnost platit poplatky médiím veřejné služby nemáte vůči státu, ale vůči médiím veřejné služby. Stát tuto povinnost nevymáhá – leda že byste myslel až soudní instance, kde to ovšem vymáhá úplně stejně, jako když se sousedem uzavřete smlouvu, že mu posekáte trávník, a on vám pak nezaplatí. Což ale ještě neznamená, že jste stát.
Stát stanovil třeba také povinnost platit poplatky za členství v profesních komorách, přesto tyto komory nejsou státem. Nebo stát stanovil povinnost zaplatit pokutu, pokud pojedete načerno vlakem nebo autobusem – a to i se soukromým dopravcem. Přesto třeba RegioJet není stát.
Parlament stanovil poplatky médiím veřejné služby jenom proto, že když už tu jednou máme Parlament zastupující všechny občany, je nejjednodušší, aby takovou věc schválil právě Parlament. Mohlo by se to řešit extra, uspořádat extra hlasování, kde by si občané zvolili své zástupce, kteří by pak hlasovali o poplatcích ČT a ČRo. Akorát by to bylo zbytečně drahé a nemělo by to žádnou velkou výhodu oproti stavu, kdy to schválil Parlament.
To, že spousta lidí umí odlišit jen čistě soukromé nebo státní, je velmi špatná vizitka českého školství a médií. Že to tak bylo krátce po Listopadu, to se dalo pochopit – byla to součást komunistické propagandy. Ale že se tohle komunistické vidění světa drží ještě 35 let po revoluci, to je opravdu tragédie.
Stát ale rozhodně nevymáhá placení koncesionářských poplatků - platí je každý sám, složenkou, trvalákem, SIPO platbou...! Každopádně: úplně jinak, než jak se platí daně. (Také to není nikde v daňovém přiznání.)
Tu povinnost nemáte vůči státu, ale vůči ČT/ČRo - a ti ji také vymáhají.
Obdobně ani dálniční známka není shodná se silniční daní - a i tady stát určuje, kolik bude stát.
No jasně a knihovny bychom mohli zrušit taky, že? Soudě podle vašeho komentáře, který ukazuje, jak málo toho víte o vysílání ČRo (a českém pravopisu), byste mohl stejnou logikou prohlásit, že chodit do knihoven je taky taková libůstka pro pár nadšenců a dneska jsou k dispozici komerční knihkupectví nebo antikvariáty, tak ať každý platí ze svého, když chce dělat takovou divnou věc, jako číst knížku. A je zbytečné, aby se tu dotoval provoz knihoven a chudáci nakladatelé museli dávat povinný výtisk.
Z té diskuse tady a neprostého nepochopení kultury je mi opravdu smutno.
Jednověté vysvětlení ve slovníku bych úplně nepovažoval za vyčerpávající definici nějakého slova. Třeba v učebnicích ekonomie byste našel preciznější definice slova daň. Které zahrnují např. to, že jde o platbu odváděnou subjektu veřejné moci (např. stát, obec), což platba ČT rozhodně nesplňuje. Daň je dále neúčelová, což poplatek ČT také spíše nesplňuje (poplatek je určený na provoz ČT a zejména na plnění jejích zákonem daných povinností).
Pokud nemáte opravdu žádný HW, na kterém by šlo vysílání ČT či ČRo konzumovat, nic platit nemusíte. Úplně na to stačí, když se v takovém případě nepřihlásíte.
A vhledem k tomu, že k přihlášení je potřeba uvést adresu domácnosti (nikoliv úřední trvalé bydliště), tak ti bezdomovci jsou z obliga, i kdy to rádio obvykle mají.
Každopádně nejde ani o dvojí zdanění
, ani o zdanění
, protože ta platba nejde státu, ale právě těm organisacím. (Dálniční známka také není silniční daní.)
daň, -ně ž. (nář. daňka, dáňka, -y ž., A. Mrš., Herb. aj.) příspěvek odváděný k úhradě veřejných potřeb: daně přímé a nepřímé; d. ze mzdy, z příjmů obyvatelstva; d. domovní, pozemková; d. důchodová; d. z obratu; potravní d. (dř.); platit, odvádět daně; uvalit novou d. na poplatníky; králové ukládali, vybírali veliké daně a berně; přen. dobrovolná národní d. příspěvek na něj. účel významný pro celý národ; přen. kniž. d. (z) krve odvádění vojáci (v době nesvobody); oběti na životech ve válce; stáří se hlásí o svou d. projevuje se nějak; zaplatit d. tradici učinit ústupek, vyhovět
poplatek, -tku m. (6. mn. -tcích) 1. dávka, kt. se platí za urč. vyžádaný výkon, veřejné služby ap.: p. za vypůjčení přístroje v půjčovně; p. za úschovu zavazadel; telefonní p.; manipulační p.; pevné p-y; převodní p-y; správní p-y; soudní p-y; kolkové p-y 2. hist. dávka v naturáliích, penězích aj. odváděná závislým územím n. státem silnějšímu, poddanými n. vazaly feudálnímu pánu ap.
Minimálne od momentu, keď sa prestalo hrať na to, že záleží na vlastníctve prijímača, má platba za české verejné médiá všetky typické znaky dane.
Ne, poplatky nejsou daň. Poplatky má mnoho vlastností podobných, jako daň, ale je to něco jiného.
Problém je v tom, že spousta lidí stále rozlišuje jen „soukromé“ a „státní“. Neuvědomují si, že zdaleka ne všechno, co není soukromé, musí být státní. Třeba takové sdružení vlastníků jednotek ale přece není státní – a zároveň to není soukromá věc jednoho vlastníka. Je to společné vlastnictví několika/mnoha vlastníků.
O ČT a ČRo sice rozhodují ti samí lidé, jako o státu ČR, ale to také ještě neznamená, že je to jedno a to samé. Když budete mít dvě společnosti s ručením omezením, které budou mít stejné vlastníky, také to neznamená, že je to jedna s.r.o. Neznamená to ani, že peníze jedé s.r.o. jsou i penězi druhé s.r.o.
Ano, stát by teoreticky mohl vybírat peníze pro ČT a ČRo, čistě jako lsužba externího subjektu, kvůli efektivitě. Je proti tomu jediný, ovšem vlemi vážný argument – jedním z velmi důležitých úkolů ČT a ČRo je hlídat stát. Kdybychom u nás měli silnou ploitickou kulturu, nebyl by problém dát státu do rukou silný nástroj, který by mohl použít proti ČT nebo ČRo – protože silná politická kultura by zaručila, že stát (resp. jeho představitelé) toho nezneužijí. Když se ale podívám na vlády za posledních 20 let, není tam jediná vláda, u které bych si byl fakt jistý, že nezneužije možnosti tlačit na ČT a ČRo přes peníze.
Myslím si, že stále potřebujeme přesný opak – posílit nezávislost médií veřejné služby na státu. V oblasti financování tedy alespoň zavést automatickou valorizaci poplatků.
Však ona to vlastně daň je. Zaměstnavatelé to automaticky platí per capita, občan per domo (takže vlastně většinou dvojí zdanění) a nikoho nezajímá, že ktomu nemáte potřebný HW, stačí existence pracovního poměru a bydlet. Takoví bezdomovci s tím vlastně vydupali, ale ti neplatí ani zdravotko se socijálem, natož DPFO :-p
Přesně kvůli takovéhle argumentaci, má být CRO a ČT sloucena do jednoho medialniho domu a má být placená z Státního rozpočtu. Poplatky jsou defacto daň, ať ji má každý v Daňovém priznani a bude jasno.
Tento mediální kolos by měl max 3 programy, Zpravodajství, děti/mládež a Mluvené slovo a kulturně hudební (Vltava a Art), 0lus web. Nic víc. Vše nad počet tři, co dneska produkuje CRO, je pouze libustka pro pár nadsencu, ate Nikdo to neposlouchá.