V mem okoli lam je primarnim důvodem výměna kvuli vysoke cene za vymenu akumukatoru a internetove bankovnictví. Tam je totiž s novým telefonem třeba vedle TEE ktere uz je samozřejmostí i u starších telefonů je vyžadováno i lepe vybavene HSM uvnitr mobilu.
S novým EIDAS tuším 2.0 nebo vyšším uz bude třeba mít přístup k vlastním klicum/neproprietarni api a tam uz bude další argument pro výměny telefonů.
To je asi do určité míry pravda nebo alespoň její část. Ale co je vlastně smyslem vašeho sdělení? Je v tom nějaký problém nebo vás na tom něco mrzí? Nebo máte pocit, že jste rozkryl nějakou ohromnou konspiraci a potřebujete za to pochválit?
Vím, že vytloukám klín klínem a jdu na negativitu negativitou, ale mám pocit, že váš příspěvek je jen dalším obrazem dnešní toxické doby, kdy ať už někdo udělá cokoliv, i kdyby sebevíc bohulibého, tak musí zákonitě přijít někdo, kdo začne psát, jak je to všechno špatně. Takže je lepší, když nikdo nebude dělat nic?
Spíš to mezi řádky nechápete . Zařízení je dneska v první řadě „trubka“ na služby. Člověk, který spokojeně funguje na pět let starém telefonu, vykazuje rigidní spotřební chování. Dokud ho nic nenutí k upgradu, jen těžko mu prodáte nový tarif, pojištění hardwaru nebo jakékoli další předplatné a SaaS služby. Operátor prostě potřebuje zákazníka spotřebně rozhýbat.
Navíc ten výkup u operátora nefunguje jako obecný bazar. Je natvrdo navázaný na nákup nového zařízení na protiúčet a často spojený s novým úvazkem.
Takže i když samotný hardware netvoří majoritu tržeb operátora, tato konkrétní akce se prodeje nového železa týká výhradně a slouží jako přímý akviziční kanál pro další monetizaci.
V mém okolí vnímám zhruba čtyři důvody k pořízení nového mobilu:
1.- Rozbitý mobil, obvykle po pádu. Uživatel chvíli vydrží používat display s pavučinou, ale nebývá to dlouho. (Předpokládám, že je to forma sebemrskačství, potrestání se za to, že jim to spadlo.)
2.- Snížená kapacita akumulátoru. Některé modely to vylepšijí zpomalením procesoru a různými energetickými triky, ale jakmile to je potřeba nabíjet několikrát za den, je čas na výměnu. Obvykle to nastane ve třetím či čtvrtém roze používání.
3.- Bankovní aplikace se začnou vztekat, že je systém nepodporovaný. Následuje rychlá výměna za nový/novější model - obvykle po cca 5 letech.
4.- Zaměstnavatel se rozhodne vyměnit firemní mobily kvůli konci podpory OS; cyklus se pohybuje kolem tří let.
Teprve pak nastávají ostatní důvody, jako přechod z Androidu na iOS, náhrada módnějším modelem a podobně.
Přitom první tři důvody prakticky vylučují odkup starého zařízení - o takové nikdo nemá zájem.
Na tom, co pisete je urcite neco pravdy. Ale zrovna pro mobilniho operatora neni prodej telefonu podstatou byznysu, ale spise doplnkem. A mezi radky to chapu tak, ze vykoupene telefony pujdou od TMobile do Mobilni pohotovosti, ktera je bude bazarove prodavat. Takze to ve vysledku moc poptavku po novych pristrojich nevytvari..
Á další výkup mobilů se nám samozřejmě prodává jako pokrok a mise za záchranu planety. Ai, udržitelnost, cirkulární ekonomika a další povinné korporátní zaklínadla.
Jenže za tím jednoduší problém. Trh s hardwarem stále zpomaluje. Lidé totiž udělali tu strašnou věc, že zjistili, že pět let starý telefon pořád telefonuje, fotí, naviguje a pouští videa. A že sedm let starý notebook pořád zvládne internet, kancelář i Netflix. To je totální katastrofa.
A tak největší noční můra manažera není rozbitý telefon. Největší noční můra je telefon, který ještě funguje. Ještě horší je telefon, který pošlete dětem, rodičům nebo ho necháte v šuplíku jako záložní. Protože každý takový kus hardwaru představuje zákazníka, který si nekoupí nový model, nový tarif, nové pojištění, nové předplatné a ideálně ještě nějakou další službu měsíčně.
Proto je potřeba staré zařízení elegantně stáhnout z oběhu. Ne proto, že by planeta plakala nad vaším Galaxy S22 nebo iP 13Mini, ale proto, že někde v Excelu svítí červeně kolonka s počtem prodaných zařízení. Cirkulární ekonomika je v tom případě asi myšlená dobře jako je "péče o zákazníka" hlavní motivací bankovních poplatků. Hezky se o tom mluví, dobře to vypadá v tiskové zprávě a hlavně neříkat, že skutečný problém je že dnešní hardware vydrží mnohem déle, než by si obchodní chce.
Potřeba neustále kupovat nový hardware už dávno není taková. A právě s tím se retail smiřuje podstatně hůř než s emisemi CO₂.