Rada Českého rozhlasu se poprvé obsáhleji vyjádřila k aktivitám moderátora Luboše Xavera Veselého a jeho souběžnému působení na internetové televizi XTV. Učinila tak v odpovědi na podnět Ondřeje Neumanna z webu Hlídací pes. Při posuzování činnosti moderátorů je podle radních podstatné rozlišovat, jestli jde o externího spolupracovníka, nebo o zaměstnance. Podle toho se liší dopad vnitřních předpisů.
Radní nepovažují za problém, že Xaver Veselý vyjádřil po zahájení spolupráce s rozhlasem ve svém internetovém pořadu podporu Václavu Klausovi mladšímu a jeho hnutí Trikolóra. Přímá podpora podle Rady ČRo nezazněla. „Bez ohledu na tento konkrétní případ má také pan Veselý – stejně jako každý občan ČR – právo na svobodu projevu, jak ho každému garantuje Listina základních práv a svobod. Zároveň samozřejmě musí respektovat právo na ochranu dobré pověsti Českého rozhlasu, resp. oprávněných zájmů Českého rozhlasu definovaných zejména v zákoně o Českém rozhlasu a v Kodexu ČRo. Domníváme se nicméně, že střet těchto dvou práv nyní nenastal,“ prohlásila rada.
Xaver Veselý je podle rady „externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, u kterých je běžné a legitimní, že mají i jiné pracovní závazky“. Přirovnává ho například k Aleši Cibulkovi, Pavlu Vítkovi, Ivu Šmoldasovi nebo Tereze Kostkové. Takový spolupracovník nemusí mít souhlas Českého rozhlasu s působením v jiných médiích.
Liší se tím od případu Janka Kroupy, který do konce října působil v Českém rozhlase jako investigativní redaktor a radního Tomáše Kňourka zajímalo, proč se objevuje i v pořadu na televizi Nova. „Dotaz na redaktora Janka Kroupu padnul, protože byl interním zaměstnancem zpravodajství Českého rozhlasu,“ vysvětluje nyní rada.
Rozhlasoví radní souběžně zdůraznili, že posuzují jen vysílání Českého rozhlasu a jeho oficiální komunikační kanály. Nebudou proto nijak hodnotit, jak se Xaver Veselý vyjadřuje na svých sociálních sítích nebo ve vysílání jiných médií.
ČLÁNKY DO MAILU