Názory k článku 30. dubna 2012 ve tři hodiny ráno skončí analogové vysílání na satelitu
-
S kámošem jsme začínaly tak že jsme od cigána koupili asi v roce 1999 parabolu a přijímač co našel v raichu u popelnice. Tehdy dokonce s oddělenám polarizátorem přes dvojlinku. Drátem jsme přivázali plynovou trubku ke komínu, podle souseda od oka naladili paraboli a strašně jsme se divili že to nejde. Pak si kámoš sehnal i pro sebe a jako vyjevený jsme v roce 2000 koukali na MTV a VIVU na malinkym PAL monitoru od commodora. Tehdy ještě MTV a VIVA za něco stálo...
Sbohem, rybičky odplavaly... -
Kdy jsem se dostal k prvnímu TV analogovému satelitu, to už si ani nevzpomínám, ale nějaké zkušenosti s "lovením" satelitů na stacionární i polární dráze jsem už měl od sedmdesátých let minulého století (to zní hrozně) a anténa se musela i tehdy nastavovat s přesností na milimetr, jinak by byl obraz "vylepšen" černými, nebo bílými "rybičkami", tak se projevoval analogový šum. A to místo, přesně uprostřed "rybiček", bylo to ideální.
Předpokládám, že i před satelitní érou bylo možné na Domažlicku přijímat a sledovat několik bavorských TV stanic a tak zmiňovaný satelit až tak velký převratný vynález nebyl. Jen nabídka stanic byla větší, než nabízelo pozemní vysílání. Pro vnitrozemí to ale byl skutečný "převrat". -
To jo, taky budu nostalgicky vzpomínat. Těsně po revoluci si soused přes ulici přivezl z Německa analogový satelitní komplet (naladil si ho sám podle oka - to není jako u digitálu, kde hraje roli každý milimetr) a tajně jsem dalekohledem z okna koupelny sledoval, co mu v obýváku na televizi běží za sat.programy. Když soused kámoš zjistil, že šmíruju jeho satelit - pozval mě domů a společně jsme se tomu zasmáli, otevřeli Colu a čuměli na západní programy. :-) To bylo moje první setkání se satelitní televizí. Nikdy bych si tenkrát ani nepomyslel, že jednou jich stovky prodám a namontuji. Dneska mají lidi desítky tuzemských programů a stovky zahraničních a stejně jim to nestačí - chtějí víc a s lepším obsahem.
