Vlákno názorů k článku AdBlock Plus se spojil s Flattrem, chystají nástroj pro platby za obsah od Alan Řepka - Podle ankety je to tu samý parazit. Nechtějí...

Ochrana toho kterého území je dána zákonem a financuje ji stát. (Naštěstí, protože soukromí investoři by nejraději udělali z celé republiky stavební parcely).

nefinancuje ji stát, ani penzisté, ani státní zaměstnanci, ale jen a pouze ekonomicky aktivní občané, kteří v daném zdaňovacím období dosáhli zisku. Nikdo jiný. Stát je tak akorát okrádá, pod průhlednými záminkami konání dobra pro všechny.

Garážový poskytovatel? Odkud vezme konektivitu a kolik za ni zaplatí? Kdo zaplatí nemalé náklady na provoz sítě?

Třeba tím, že zajistí tranzit konektivity někomu jinému a ten mu z ní dá část k dispozici. Takže ISP zaplatí jen spálenou elektřinu.

Zde je vidět proč zkrachoval socialismus, byl řízen Krakonoši. A kdo koupí a za co, tu konektivitu na začátku linky? Vaším způsobem by bylo financování takové sítě deficitní.

Ostatně, pročpak se nám sem teď pan velkovynálezce Fridrich leze přes tvrdě komerčního isp (na kterého zde dříve jen plil jedovaté sliny) a ne přes idtnet, který se, dle jeho vlastních velkohubých žvástů, choval přesně tak, jak píše v předchozím výblitku?

Že by je to nějak přestalo bavit? :-)

S UPC, nebo jak se ti zoufalci vlastně jmenují, žádnou smlouvu nemám a internet mám i nadále zdarma. Jediné, co se změnilo, je rychlost připojení, teď mám 60/60.

Jak veliký byl státní dluh v červenci 1989 a jak velký je dnes? Zdravotnictví funguje z posledních sil a za cenu soustavného porušování zákonů, učňovské školství je v troskách, zadlužení občanů pomalu neakceptovatené, kriminalita děsivá, životní úroveň většiny obyvatel pod hranicí chudoby, nezaměstnanost z nuly na oficiálně 5%, ve skutečnosti mnohem víc... Ano, samá pozitiva, aneb děkuji, už jsem zvracel.

V roce 1989 byl na dnešní peníze státní dluh 2,34 bilionu korun. Na procenta cca odhadem 60% HDP. Šlo o 234 miliard špatných úvěrů za státními podniky, které byly schované v pro tento účel zřízených komerčních bankách. Situace v 80. letech byla taková, že podniky neměly peníze na mzdy a v neprodejných zásobách měly běžně roční celopodnikové mzdové náklady. Takže nově zřízené "komerční" banky, komerční proto, že disponovaly prostředky mimo státní plán, poskytly úvěry na ty zásoby podnikům. Samozřejmě nikdo nepředpokládal, že podniky ty úvěry splatí, protože zásoby byly neprodejné a nepotřebné, přestože a nebo právě proto, že byly vyrobeny na základě státního plánu. Jinak v roce 1989 se lidé vašeho věku už téměř neléčili, na spoustu léků vzhledem k věku už neměli nárok.

Tak tohle je prozatim nejvetsi blabol! Blahopreji :-(

A omlouvam se, rozbor a vyvraceni by se musel delat vetu po vete, na coz jednak ted nemam cas, druhak by to asi nikdo necetl, anzto dnes clanek spadne z tituly.

Aha, vy nevíte proč vlastně vznikly komerční banky v 80. letech a co to slovo vlastně tehdy znamenalo :-)))

Jinak v podniku, kde jsem pracoval, bylo v roce 1985 cca 40. miliónů nevyužitých (neprodejných) zásob, měsíční mzdové náklady byly cca 4 miliony (pří cca 1000 zaměstnancích) a každý měsíc si podnik na to půjčoval od jiných podniků. Vyráběl jen to, co mu určoval státní plán.

A takových zásob bylo za cca 264 miliard, plus, mínus.

Takže ono to zadlužení bylo vyšší než dnes.

Žádné trvale obracející se zásoby to nebyly, ležely několik let ve skladu. A podstatné bylo, že chyběly peníze na mzdy. A to byl obecný jev. Proto taky Stb raději sama zorganizovala sametovou revoluci, chápali, že to tak dále už nepůjde.

A jaký je rozdíl mezi financováním provozu tranzitního bodu penězi, nebo poskytnutím části konektivity? Každopádně ten, kdo tu trasu provozuje musí s náklady na tranzit počítat. Jenže ten druhý způsob je mnohem jednodušší a pohodlnější.

No bez reklamy by se prodala desetina zboží a služeb, takže v dobách neúrody by byly zase hladomory.

V dobách nedostatku potravin populace aktivně kontaktuje jejich producenty. Bylo to u nás za první i druhé světové války, kdy obyvatelé měst aktivně objížděli venkov a směňovali třeba oblečení nebo zbytné kusy nábytku, šperky apod. za potraviny. První světovou válku reflektuje třeba Čapek v románu "Továrna na absolutno" (pomineme-li tlustší učebnice dějepisu), druhou znám z vyprávění rodičů a prarodičů, kteří to zažili.

No a když obyvatelé měst prodali všechny cennosti, válka skončila, aby byla mohla být obnovena reklama a zdroje mohly být doplněny.

Války nekončí proto, že někdo někoho porazí silou, ale že se populace ekonomicky vyčerpá, kdo to vydrží déle, ten vyhraje.

V Afghanistánu vyhrál Taliban, vydržel to déle.

Ve skutečnosti se prakticky vždy obě strany konfliktu snaží o vítězství před tím, než se konflikt zvrhne na "materiální válku".
Druhou věcí je, že Talíban vyhrál v důsledku politické nechuti mu jít důsledně po krku. Nebyl by problém celý Afghánistán přeorat atomovkama tak, že by tam přežily jen bakterie (a jen někde), ale v čele západních zemí nejsou politici s "gulema" to udělat.

některá řešení jsou jen zdánlivě možná. Nevíme jaká omezení máme v hlavě zadrátovaná. A v rámci toho, může i Taliban porazit obra, ten se vzdálí od optimálního rozdělení zdrojů a to pomalu nahlodá jeho stabilitu. Dynamicky to vypadá asi tak, jako když praská hráz, nejprve jsou jen malé trhlinky, pak se to zřítí celé.

Vlastně v naší civilizaci stačilo udělat jen maličkou chybičku, zavést penze od 80. roku života pro státní zaměstnance, kterých v té době, bylo jen nepatrné množství. A jen tím se zkrátil život naší civilizace na cca 300 let.

Použít jaderné zbraně nejde, protože by se ztratil jejich odstrašující potenciál. Staly by se bezcenné. To je jako, když budete někomu hrozit vlastním odchodem, jakmile k tomu dojde, ztratíte výhodu.

Takže podle tebe v dobách neúrody vyrobí potraviny reklama? Tak tohle kandiduje na debilitu roku! Bohužel hladomory horzí, protože kromě řepky už se skoro nic jiného na polích neobjevuje a potraviny z dovozu, když dovozci zjistí, že domácí konkurence jaksi chybí, budou pěkně drahé! Bohužel, stát nemá možnost, jak vydřiduchy umravnit.

Reklama nastartovala dělbu práce, vytvořila "zbytečné" potřeby, které umožní vytvářet zásoby zdrojů, které lokální nedostatek umí eliminovat. Zemědělci mohou v dobách úrody díky tomu zvýšit cenu a alokovat zdroje (peníze) na horší dobu. Bez reklamy by těch zdrojů bylo prostě méně, bylo by i méně peněz v oběhu a tudíž šance vytvářet si peněžní zásoby menší. Optimalizační algoritmus, který vše řídí, by byl méně výkonný.

K čemu ti budou peníze, když nebude co do huby? Jeden moudrý člověk kdysi řekl: Až jednoho dne sníme poslední zvíře a poslední kus zeleniny, spálíme poslední strom a ulovíme poslední rybu, zjistíme s údivem, že peníze se nedají jíst. A ještě něco, co nám už v blízké budoucnosti reálně hrozí:
Už pátým rokem nepřišlo léto. Oblohu trvale zahalovaly těžké mraky, z nichž často padal kalný kyselý déšť. Pole nerodila, lesy přišly o poslední listy, mezi pahýly stromů a mršinami se potulovala vyzáblá zvířata. Lidé ještě žili ze zásob,které občas doplňovali potravinami z dosud nedotčených oblastí - ty se však vyvažovaly zlatem. Doslova. Potravin ale bylo čím dál méně. Pak už ani zlato a drahokamy nikdo nechtěl. (J. A. Novák - Smrtící sopky)
Podle geologů nás od této apokalypsy dělí max. 80 let, protože je na 99,9% jisté, že během této doby vybuchne některý ze supervulkánů a zamoří atmosféru takovým množstvím sopečného prachu a jedovatých plynů, že naše rozmazlená civilizace nebude mít šanci přežít.

I v takové situaci je řešení, bohatí si postaví Noemovu archu, díky penězům, a lidstvo přežije. Ovšem pokud by za této situace nebyly peníze a reklama, skončí lidstvo jako dinosauři, kdy všichni měli více méně stejně.

Vše co se děje, směřuje k optimálním rozdělení zdrojů.

Nakonec se to naučila i evoluce, vytvořila peníze a reklamu, nyní mají vyšší formy života vyšší šanci na přežití i při takovýchto katastrofách.

Bakterie ovšem umí přežit i bez toho.

Když vybuchla kdysi dávno Toba, (vybuchla před 73 000 lety a vychrlila 2800 krychlových kilometrů sajrajtu, v Yelowstonu je, podle posledních měření USGS přibližně 800 krychlových kilometrů taveniny), trvala vulkanická zima 800 let. Už vidím, jak má někdo sklad se zásobami na 800 let a jak ho udržuje bez elektřiny, vody a plynu. A právě vyšší formy života skončí, jako první, takže přežijí a to ještě možná, jen některé bakterie. Zrovna Yellowstone vybuchuje s periodou 600 000 let a poslední velký výbuch byl před 630 000 lety. Nejbližší supervulkán je od nás vzdušnou čarou slabých 500 km u Koblenze, (Laacher see) a když před 13 000 lety vybuchl naposled, zamořil celou východní Evropu, v okolí Prahy spadly 2 m popela. Momentálně je tam žhavá láva necelých 5 km pod povrchem a kráter je zatopený, takže výbuch by měl pro celou Evropu katastrofální následky - totální zničení veškeré infrastruktury, kolaps veškeré dopravy a zásobování a kontaminace všech vodních toků a zdrojů.

No a měli bychom po starostech.

Jak ze se jmenuje ten Nemec, co krakonosovi schovava weby s reklamami?

Ublock, noscript, better privacy, ghostery.