Názory k článku Autorská práva k programům: jsou chráněny i dílčí funkce a rozhraní?
-
Děkuji za odkaz na zajímavý článek i za Vaši reakci. A rozhodně souhlasím s tím, že nelze automaticky považovat GUI za autorské dílo. SDEU řekl, že uživatelské rozhraní není chráněno jako počítačový program (tj. dle směrnice 91/250, resp. dle stávající směrnice 2009/24), nicméně to nevylučuje jeho ochranu jako autorského díla jiného charakteru. Z toho ale rozhodně nelze a contrario dovozovat (a už vůbec ne paušálně), že se o takové jiné autorské dílo jedná. Už jen proto, že na posouzení se užijí jiná kritéria, konkrétně tedy zda se jedná o výsledek tvůrčí činnosti autora. Což je nepoměrně náročnější kritérium, než jen pouhá "původnost" jako u počítačových programů.
-
Lemra lina (neregistrovaný)
Pane Bouda, bohužel Vám jaksi uniká, že licenci k této kolektivní správě uděluje ministerstvo kultury; požadavek na výkon kontroly je snad normální, narozdíl od stavu, kdy státem licencovaná v podstatě monopolní organizace Vašimi slov "to zkouší", neb "to je v byznysu normální".
-
Akorát že zrovna tenhle argument je nesmysl... Ono stylů tlačítek či třeba ikon je spousta a rozhodně se nedá říct, že každý použil stejné tlačítko. Navíc GUI by mělo vytvářet nějak sladěný celek a charakter jedinečného autorského díla z grafiky to velmi často má. Dosud se kopírování různých specialit v GUI čelilo patenty, přechod do autorského díla by v jistých ohledech byl spíše kladem.
Problém je spíš v těch "vedlejších následcích", v tomto případě jde skutečně hlavně o aktivity "kolektivních správců". Osobně si myslím, že spíš než zpochybňování toho, že leckterý prvek GUI je autorským dílem, by bylo lépe se soustředit právě na řešení těchto vedlejších dopadů, například vyjmutím této skupiny děl z působnosti kolektivních správců (či definicí speciálního režimu pro ně). -
Teď neřešme rozdíly EU a USA, podstatné je ale to "MS má patent". Ona totiž ochrana podle autorského zákona a patenty jsou dvě úplně rozdílné věci, je bohužel dost typické, že se to v diskusích motá. Navíc se do toho občas pletou ještě ochranné známky a případně nekalá soutěž.
Když čtu popis tohoto případu, tak celkem souhlasím se závěrem, že to nespadá do autorského práva. Na druhé straně ale nelze vyloučit, že by měla ta první firma šanci uspět u soudu, kde by argumentovala nekalou soutěží, případně i patenty (pokud na něco má).
-
krakonoš (neregistrovaný)
Takovéto ,,byznysmeny" bych zavíral na doživotí a denně 12 hodin makat v kamenolomu! Nesplníš normu na 130% - budeš o hladu! Ono na tom, že práce polidštila opici něco bude. Dnes jsme spíše svědky opačného procesu, totiž toho, jak nedostatek opravdové práce dělá všehoschopné opice z lidí.
-
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
V tom bych problém neviděl - nejsou první ani poslední, kdo vznáší absurdní nároky. Prostě to zkouší, to je v byznysu normální: když to vyjde, tak se vydělá něco navíc. A když to nevyjde, tak za pokus to stálo (náklady minimální; tím spíš, že se stejně vždycky najde někdo, kdo na to skočí).
To je život - svině jsou, byly a budou, ve všech odvětvích. Vzpomeňme na geniálního německého houslaře Jakoba Steinera, který v 17. století rok vyráběl housle (jako zaměstnanec) pro jednoho obchodníka. Obchodník na jeho houslích skvěle vydělal, ale bylo mu to málo, a tak místo aby Steinerovi za práci zaplatil, požadoval po něm uhradit "ztrátu" (už tehdy se pěstovalo "kreativní účetnictví"). Steinerovi tím vznikl tzv. "trvale udržitelný dluh" - úroky naskakovaly tak rychle, že to do smrti nedokázal splatit. Z čehož je vidět, že si to tehdy obchodník spočítal opravdu dobře - málokomu se podaří tak skvělý kšeft...
http://housle.cz/vznik-housli/7-vznik-a-vyvoj-housli/7-vznik-housli-jakob-stainer -
carlos (neregistrovaný)
Pokud jsem správně pochopil tak článek říká, že pokud se někdo dobere ke stejné funkci v programu jinou cestou než někdo před ním, není to porušení práva. Jak je tedy možné, že MS má patent na dvojklik a Apple žaluje někoho za okopírování "odskočení" obrazovky při konci rolování?
-
carlos (neregistrovaný)
Pokud jsem správně pochopil tak článek říká, že pokud se někdo dobere ke stejné funkci v programu jinou cestou než někdo před ním, není to porušení práva. Jak je tedy možné, že MS má patent na dvojklik a Aple žaluje někoho za okopírování "odskočení" obrazovky při konci rolování?
-
x (neregistrovaný)
Rozhodnuti je jedna vec, idioti z Dilila druha - pokud totiz nekdo legalne pouziva jakykoli SW, tak ma samozrejme licenci i na uzivani GUI - a to primo od "autora", takze Dililu a spol muze zcela v klidu poslat doprdele a to pekne nahlas. V tom rozhodnuti slo o to, ze nelze chranit GUI samo o sobe.
-
Luk (neregistrovaný)
Toto rozhodnutí SDEU mělo bohužel i významné dopady negativního charakteru. Na jeho základě totiž začal kolektivní správce Dilia vybírat poplatky z grafických uživatelských rozhraní (např. od provozovatelů internetových kaváren) - viz http://www.linuxexpres.cz/placeni-autorskych-poplatku-z-gui. Podle mě na to ale Dilia nárok nemá, protože podle stejného klíče by se pak mohly vybírat poplatky i z libovolných hmotných věcí (palubních desek aut v půjčovnách, dveřních klik v hotelích, ovládacích prvků televizí tamtéž apod. - ale v podstatě úplně z čehokoliv, co by byť jen teoreticky šlo považovat za rozmnoženinu díla) - resp. je to dokonce obráceně, u těchto hmotných věcí by ten nárok byl mnohem spíše podložitelný zákonem, viz § 15 AZ.
