Vlákno názorů k článku Banky musí pochopit nový svět. Jinak jim byznys ukradne #fintech od zeus - Po dobrém to nepůjde. Banky budou ještě chvíli...
-
zeus (neregistrovaný)
Po dobrém to nepůjde. Banky budou ještě chvíli kopat, nakonec ale stejně skončí "na smetišti dějin" :-) V Davosu to zaznělo dobře - bankovnictví (některé služby) potřebné je, ale obejde se to i bez bank...
Největší sranda je, jak se bankám líbí technologie blockchainu, ale bitcoin samotný je pro ně skoro sprosté slovo, vůbec nechápou, jak jsou to spojené nádoby. Vlastní blockchainy jim nijak nepomůžou, to vyjde nastejno, když si budou clearovat přes excelovské tabulky.
http://cointelegraph.cz/news/australske-banky-chteji-ovladnout-blockchain-nejdriv-ale-likviduji-konkurenci -
Trochu nechápete o co na funkčním trhu jde.
Banky byly jsou a budou. Může se to jinak nazvat, ale jde o princip bank. Ten lze aplikovat s BTC., mušličkama, hřivnama, nebo čímkoliv co je platidlo. I arabská "hawala" nebo jak se to jmenuje zná "bankovní" poplatky.
Takže pokud lidé budou chtít
-půjčit
-investovat
-spořit
-ochránit své úsporybude vždy něco jako banka\spořitelna\záložna atd... Jde o typ služeb né název.
Dluhová past , lichva a chudoba ve světě bez bank založená na digitálním platidle, nebude žádný problém.
-
Milan König (neregistrovaný)
Nevěř všemu co čteš.
Bez ohledu na to, co ti říkají, tak běžná banka (o kterých se tady bavíme) žádné peníze nevyrábí. Fungují úplně stejně, jako když ty půjčíš peníze Frantovi. Taky žádné peníze nevzniknou. Když to udělá banka, je to to stejné.
Trošku jinak je to u centrálních bank, ale ty navzdory svému jménu, banky moc nejsou. Jsou to něco jako "státní úřady na regulaci měny" a s normálními finančními ústavy mají jenom pramálo společného.
-
Kendy (neregistrovaný)
http://www.novinky.cz/ekonomika/352979-v-usa-letos-zkrachovalo-uz-17-bank.html
Banky krachují naprosto běžně. V USA desítky ročně. I tady v evropě.
Centrální banka může pomoct jenom s hotovostí. To nemá s případným krachem, nebo nedostatečnou kapitálovou přiměřeností která může být důvodem k odebrání licence, vůbec co dělat.
Ale ani tady nejde o vyrábění peněz.
Věř tomu nebo ne. Ale běžná komerční banka (řekněme ČSOB, komerční banka, spořitelna...) nijak peníze nevyrábí, ani si je nenakliká.
Pokud by ses o tom chtěl bavit, tak by to nebyla ekonomická diskuze, ale spíš filozofická. A netýkala by se jenom bank, ale všeobecně vlivu úroku na společnost.
-
j (neregistrovaný)
samozrejme ze penize z "niceho" vyrabi akorat se tomu v ekonomii nerika takto ale "multiplikacni efekt" a souvisi to se systemem castecnych rezerv ktery tu s nami je:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv#Multiplika.C4.8Dn.C3.AD_efektVse je fajn - dokud vsichni splaci a vse funguje, pokud nekdo (velka cast) v tom retezci ty pujcene penize nevrati, tak nastava mazec...
Mimochodem pokud se nepletu tak treba Islámské bankovnictví podle prava sarija tohle resi a nemuze tento problem nastat (prosim netahat sem politiku)
-
Kendy (neregistrovaný)
i když je to na wiki, je to blábol. nebo spíš demagogie.
Představ si ty peníze v tom příkladu na wiki jako jednu 100 000 bankovku. Rychle zjistíš, že je opravdu jenom jedna a žádné peníze nevznikly.
Mění se jenom výška aktiv a pasiv. To nic neznamená. Úplně by to fungovalo i v případě, ze by pujčoval Franta Karlovi a žádná banka se toho neúčastnila.
-
j (neregistrovaný)
jenze v tom je ta pointa - zadnou bankovku si nepredstavujte, ale predstavte si to jako ucetni zapis, ale co uz - prece nebudu lidi na lupe presvedcovat o tom ze system castecnych rezerv je pro lidi co tam maji ulozene penize a spolecnost jako takovou ne uplne vhodny, opatrne receno.
-
Systém částečných rezerv je jenom „turbo“ verze jakékoli měny. Princip je pořád stejný – je to slib, že dané „peníze“ v budoucnosti snadno s někým směníte za jinou hodnotu. Platí to úplně stejně pro peníze v bance, hotovost, BitCoin nebo zlato. Pro všechny druhy měn také platí, že když ji lidé začnou hromadně vyměňovat za jiné hodnoty, hodnota té měny začne padat, a tím pádem nemohou všichni dostat tu hodnotu, kterou očekávali. Jediný rozdíl je v tom, jak stabilní je ta která měna – z těch jmenovaných jsou peníze i zlato poměrně dost stabilní, BitCoin je velmi nestabilní.
Z hlediska jistoty, jakou máte právě teď v ruce hodnotu, je samozřejmě lepší výměnný obchod. Akorát že ten je pro lidi a společnost jako takovou ještě podstatně méně vhodný, než používání měny. Pak je tu ještě možnost úplně se obejít bez obchodu, to také zatím nefunguje. A čtvrtou možnost momentálně neznáme. Takže používání měny je možná ne úplně vhodné, ale pořád je to zdaleka nejlepší způsob.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Problém je, že "bankovnictví podle šaríje" neumožňuje (nebo alespoň výrazně ztěžuje) hromadit kapitál pro nějaké větší akce a neumožňuje ani žít z kapitálových úroků a vytváření rezerv do budoucna.
Ono to, bohužel, s politikou splývá (politika je prodlouženou rukou ekonomiky), takže např. projekt Manhattan nebo projekt Apollo by se v bankovnictví podle šaríje zafinancovat nedaly (ani státem organizované pirátství typu kapitána Drakea), což má negativní vliv na technologický i sociální pokrok. A státy, provozující toto bankovnictví v podstatě žijí "z ruky do huby": když mají peníze, tak je utrácejí za nesmysly typu krytá lyžařská sjezdovka v poušti, a když příjmy dojdou, tak velice rychle kolabují (viz současné problémy Saúdské Arábie s nízkými cenami ropy). -
dsa (neregistrovaný)
Ale kecy, co takové panamské průplav, ještě předtím než exitoval FED dokázalo USA toto zafinancovat...
Kosmické průzkum SSSR, i když si o tom státě můžeme myslet co chceme, tak přesto jeho bankovní systém nefungoval "stejně" jako dneší systéím rezerv ala FED, a přesto dokázal zafinancovat válku, kosmický průzkum a hodně slušné technicko vojenský rozvoj.Takže si ty bláboli o tom, že velké projekty nezafinancujete nechte pro setkání fanatiků v GolmanSachs apod. Chápu, když bude tento systém, pak nebudou peníze na hrátky na burzách, kde se kupují a přeprodávají akcie, balíčky hypoték apod., tak ANO na tyto nesmysli pak penize nebudou a kdo bude chtít vydělat, bude muset investovat do reálné ekonomiky ne to "stínové papírové"...
Co kromě nadrilování skript ve škole je pokusit se i pochopit? Ne výplody ekonomů "typu Klaus" apod. co to je, ale přečíst a selským rozumem rozebrat? Pak třeba pochopíš, že hodně "sofistikovaných" systémů je vlastně jenom letadlo. Ale to bych chtěl moc, lepší je papouškovat a nepouívat mozek...
-
Ano, SSSR zvládl zafinancovat leccos bez systému rezerv, stačilo sedřít "obyčejného člověka" z kůže a výměnou do něj hustit propagandu o spravedlivém impériu vedoucím svatou válku proti ďáblovi kapitalismu.
A můžeme jít dále do historie, troufnu si tvrdit, že dnes už by nemohly vzniknout egyptské pyramidy, protože tak šílený projekt by nezafinancoval už ani Kim Čong-un. No jo, když máte dostatek otroků - bytostí se schopnostmi člověka a právy hospodářského zvířete, tak se dá leccos.
Přiznám se, že ač se mi současný bankovní systém dost nelíbí, oproti těmto alternativám, které "dokázaly velké věci", se přece jen radši budu držet jej.
-
Jenže jste jaksi nepochopil, že tady nejde od začátku o psyché, ale o nakládání s hmotnými statky.
Na pyramidách, čínské zdi a spoustě jiných megalomanských staveb pracovali otroci full-time a rozhodně to oni nefinancovali. K tomu ještě na tom vydělávali kamenické , tesařské, maliřské atd.... dílny. A výsledkem byl produkt, tedy stavba.
Někde zde byl i zmíněn třeba průplav, opět výsledkem je produkt tedy stavba . A dokonce komerčně zužitkovatelná. Panama se stavěla "nadvakrát" pač Francouzi neuspěli.Výsledkem boje proti globálnímu oteplování, není žádná konkrétní služba ani konkrétní produkt ! A pokud by jme byli otroky toho boje , tak by jsme pro něj jen pracovali, ale nefinancovali ho. Mi ho ale financujeme a nepracujeme pro něj.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Vaše představy o ekonomice jsou dost zoufalé: Práce a finance jsou na sebe vzájemně docela slušně převoditelné. V podstatě si kupujete boty a další výrobky ne proto, že byste je nebyl schopen vyrobit, ale proto, že byste tím ztratil víc času, než kolik je ekvivalent jejich ceny na trhu (pomíjím pro zjednodušení umělé ceny módního dizajnu).
A je v podstatě úplně jedno, jestli vás stát žene na nucené práce jako otroka, nebo vás zkasíruje formou daní a jiných poplatků (tedy i těch přirážek k cenám energií, které souvisejí s globálním oteplismem). -
To že práce je převoditelná na finance nevyvrací že
-lidé neumí vytvořit, vše co si jinak koupí
-lidé nemohou často vytvořit co umí, protože nemají materiální zdroje
-lidé to často nemohou vyměnit svou práci a nebo výrobky za jiné , protože druhá strana to nepotřebuje.Do toho naplácáme v humanistickém poblouznění otroky, protože je to prostě in a máme guláš bez hlavy a paty. Kde pleteme humanistické\utopistické idee a ekomomiku a neznalost historie.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
To, co popisujete, je dělba práce: Dělám to, co umím a nadbytek převedu na směnné zboží (později peníze), kterým zaplatím to, co vyrobit / udělat neumím.
Tím jste ovšem nijak nepopřel tézi, že se dá nucená / otrocká práce převést na finance a nucené finanční odvody naopak na otrockou práci. Když to trochu zjednoduším, tak až do dne daňové svobody makám osm hodin denně jako ti otroci na stavbě pyramid, sice v o něco vyšším komfortu, ale to je tak asi vše. A s vyšší efektivitou práce, která to otroctví v podstatě jen akcentuje. -
Zapomínáte na takový „drobný“ rozdíl. Vy si můžete vybrat, jak budete vydělávat, v mezích poptávky si můžete vybrat i kolik budete vydělávat (a nebo že místo vydělávání věnujete svůj čas něčemu jinému). A také se můžete sebrat, odstěhovat se na pustý ostrov, a tam si žít zcela po svém, nic neodvádět na daních a také nic od státu nemít. Nic z toho ti otroci na stavbě pyramid nemohli.
To jen tak abyste nám tu v rámci svého svatého boje netvrdil, že mezi svobodou a nesvobodou není žádný podstatný rozdíl.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Obávám se, že pravděpodobnost úspěšného útěku otroka je mnohem vyšší než pravděpodobnost úspěšného přesunu na pustý ostrov.
Jinak jde, pochopitelně, o to, že srovnávám nikoli svobodu a nesvobodu, ale nesvobodu vynucovanou přímým násilím a nesvobodu, vynucovanou ekonomickými (a politickými) prostředky. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
1. Obávám se, že neznámých ostrovů, které by nebyly něčím státním územím (tj. nebyla by tam daňová povinnost), už mnoho není (pokud vůbec), takže představa o přesunu na nějaké takové území je ve stylu "z čističe bot milionářem", respektive ještě o pár řádů méně pravděpodobná.
Otrok měl daleko větší pravděpodobnost úspěšného útěku než my na odchod někam, kde by neexistovaly daně a podobné poplatky.
To už je reálnější přesun do nějakého "daňového ráje", který má ovšem také své mouchy.2. Původní spor byl o tom, zda je nucená práce ekvivalentní nucenému odevzdávání peněz, já tvrdím, že ano, někteří diskutující mají představu, že nikoli.
3. Faktem je, že "den daňové svobody" se stále více pohybuje směrem ke konci roku, tj. že jsme vykořisťováni státem rovněž stále více, aniž by se nějak výrazně zlepšovaly služby, které nám stát poskytuje.
4. A faktem také je, že např. po mariatereziánských reformách, stanovujících maximální objem roboty, lidé "na vrchnost" dávali svou prací méně, než my svými penězi. Stejně tak tomu bylo za feudalismu někdy do husitských válek (které mj. reflektovaly i zvyšování povinností pro poddané). Zcela jistě byla období z tohoto pohledu (poměr práce na sebe a na "vrchnost") i horší, ale směřujeme spíše k nim, než k těm lepším.
-
Obáváte se špatně. Je spousta míst na Zemi, kde bude každému úplně jedno, že tam jste. Pořád nechápete ten rozdíl, že nucená práce znamená, že nemáte žádnou jinou možnost (kromě smrti). „Nucené odevzdávání peněz“ znamená, že si můžete dobrovolně vybrat, zda se zapojíte do ekonomiky a budete odvádět daně, nebo zda si vše obstaráte sám a žádné peníze nuceně odevzdávat nebudete. 3 není fakt, ale nesmysl. Navíc z toho, že se vám nelíbí způsob využití daní, nijak neplyne, že daně jsou špatné a že nemají být vůbec žádné. Pozoruhodné je, jak kde kdo žvaní o tom, jak by neměly být žádné daně, přitom každý má možnost odstěhovat se někam, kde žádný funkční stát není – ale to nikdo neudělá. 4 je akorát nepochopení úplných základů ekonomie, typické pro příznivce Svobodných – porovnáváte náklady, ale kašlete na výnosy. Je to jako kdybyste se rozčiloval, že jste včera v obchodě zaplatil 100 Kč a dnes 150 Kč, a vůbec jste neřešil, za co jste to zaplatil.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
1. I otroci a nevolníci utíkali. Od vrcholného středověku do novověku platil zákon, že uprchlý nevolník, pokud se mu podařilo zůstat rok ve městě, byl svobodný.
2. Trvám na tom, že na glóbusu nenajdete žádné území, které by alespoň formálně nepatřilo k nějakému státu.
3. Posouvání dne daňové svobody je ověřitelný fakt.
Využívání daní a dalších poplatků v rozporu s přáním a zájmy občanů je průvodním jevem dedemokratizace společnosti, i to, že občané, ani v majoritě, nemají možnost toto ovlivnit.
4 Tohle souvisí s předchozím bodem: Stát za vybrané poplatky poskytuje řadu "benefitů", které mají nulovou, nebo dokonce zápornou hodnotu. Asi nejvíc to řve u "veřejnoprávních" médií, kdy poplatky platí všichni, i ti, co je nesledují, i ti, kteří s extrémně fašistoidní propagandou přes ně šířenou nesouhlasí.
A na druhé straně, přestože platíme na daních podstatně víc, než jsme platili za socialismu, není schopen stát za ty peníze udržovat akceschopnou armádu, která je jedním z atributů státu. Dneska by nás dokázal porazit a ovládnout i mnohý z jihoamerických drogových kartelů, jejichž ozbrojené síly by si AČR namazaly na chleba. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Panamský průplav, a před ním i stavbu Suezu a podobné akce pořádala konsorcia (nebo jiné typy spolků a společností), která vytvořila akciové společnosti, touto formou shromáždila kapitál a zafinancovala to. Něco podobného v bankovnictví podle šaríe udělat nelze, už proto, že tam by z těch podílů (akcií) nebyl žádný zisk (trochu zjednodušuji).
Direktivní ekonomiky byly různě deformované, ale pořád fungovaly na stejných principech. Věnuji pietní vzpomínku rychlokurzu, který předvedla jedna kolegyně spolužákovi před zkouškou z politické ekonomie: "Jak je to normálně, to víš, a v socialismu je to úplně stejně, akorát se to jinak jmenuje".
Prostě v euroamerických ekonomikách se finance soustředit dají, v ekonomice podle šaríje nikoli (nebo s podstatně vyššími obtížemi).
A, mimochodem, habilitoval jsem se na ekonomickém oboru, byť jako neekonom, takže k problému jakýsi odborný vztah mám. -
Koukrou (neregistrovaný)
Kendy, přesně tak. Jenom to není tak atraktivní téma, jako krach bitcoinové burzy, na tom si novináři smlsnou.
http://cointelegraph.cz/news/banky-padaji-bitcoin-zije-dal-proc-to-nezajima-media -
Ale pro tohle není třeba. BTC není inflační platidlo ale to neznamená, že stejně ho většina bude držena zase něčím co bude analogií bank, korporací, boháčů.
BTC nebo jiný bžcoint nepřinese bohatství do rukou "prostého lidu" . Stále se lidé budou zadlužovat , stále budou chtít půjčovat , stále budou chtít zhodnocovat , šetřit atd...
-
Stejně tak žádná banka nevytvoří zlato prostým úkonem „Budiž zde 1 000 kg zlata“. A nikomu to nevadí, protože nejde ani o zlato ani o BC. Jde o to, zda máte nějakou hodnotu, kterou někdo jiný smění za jinou hodnotu. A takhle můžete „vyrábět peníze“ úplně stejně, jako kterákoli banka. Vezměte papír, napište na něj „po předložení tohoto dokumentu vyplatím 1 000 BC“ a právě jste „vyrobil peníze“. Obvykle se takovému papíru říká šek nebo směnka. Když bude váš šek stejně důvěryhodný, jako šeky banky, bude se i úplně stejně používat. Ostatně, právě takhle přece funguje BitCoin a jiné kryptoměny – ani u nich nejde o nic jiného, než že je někdo ochoten je směnit za něco jiného.
-
Anonymous (neregistrovaný)
Tak ja nevim. Kdyz nekdo dela s penezma, tak historicka zkusenost uci, ze se pak obcas penize ztraceji. Proto je tu treba jednak duvera druhak nejaka regulace. (A pak je tu regulace financnich sluzeb z duvodu, ze stat je chce mit pod kontrolou.)
A pak je tu bezpecnost. V clanku se pise o placeni bez prihlasovani nebo overovani. Potes panbu.
Prace s penezi je o rizeni rizik. To se male firme nebo v pripade naproste diversifikace jednotlivym lidem vubec nevyplati.
Podobne clanky mi prijdou jako reklamni zvasty vedouci bud ke konkretni spolecnosti nebo buhvikam. Vetsinou to je tak, ze nekdo strasne zatrati financni instituce aby pak hned propagoval nejakou jinou spolecnost, ktera je (samozrejme) zase financni instituci.
Na druhou stranu je bankovnictvi poskytovane masivne retailove klientele vcetne platebniho styku naprosto kratkodobym novym experimentem v historii bankovnictvi. Buhvi, kam se bude vyvijet.
ČLÁNKY DO MAILU