Kdyz uz jsme u toho.
Zkouknete :
http://www.elhamobil.cz/optika/foto
delam pokus jak s laserem (colimator 10cm), tak
i s infra LED.
Nekde jsem cetl, ze cerveny laser (cca 650nm) muze mit
na tohle zarizeni vykon maximalne 50mW do prumeru svazku
10cm. Jinak kdyz chci vetsi vykony, tak je treba pouzit
kmitocet nad 1400nm.
Jinak jsem koukal do paprsku i toho laseru...jeste vidim;)
> Představa, že by se navíc světlo šířilo jinou rychlostí než
> svou vlastní (rychlostí světla), je také celkem úsměvná :-)
> (správná formulace je: rychlost světla ve vzduchu se blíží
> rychlosti světla ve vakuu).
Světlo se skutečně šíří všemi možnými rychlostmi v různých materiálech, jak podotýkají další přispěvatelé debaty - a na tomto místě je vhodné si povšimnout, jak naprosto nepřiměřené je sebevěvědomí počítačových "expertů" všeho druhu vzhledem k dost chatrným znalostem fungování čehokoli, včetně těch počíačů. Obklopujeme se virtuální realiou a tu skutečnou realitu vnímáme stále více zjednodušeně.
Ten výklad indexu lomu je hodně mimo. Kdyby to bylo tak, jak popisujete, nemohlo by sklo propouštět jiné frekvence než ty, které odpovídají rozdílu dvou energetických hladin některého z atomů materiálu. Takže by například skleněný hranol nemohl vytvořit souvislé spektrum.
Skutečnost je taková, že elektromagnetické vlnění vytvoří v látce oscilující dipóly, které generují vlastní vlnění. Jeho interferencí s tím původním vznikne výsledné vlnění, které je fázově posunuto oproti původnímu. Výsledný efekt je takový, jako by se vlnění v materiálu pohybovalo pomaleji.
Elektromagnetické vlnění má rychlost 3x10E8 m/s pouze ve vakuu, v ostatních materiálech pak v závislosti na vlastnostech (permeabilita a permitivita) má rychlost odlišnou - nižší. Např. v kabelu běžně se šíří signál rychlostí cca 2/3 "rychlosti světla".
Protože sklo má větší index lomu než vzduch. Běžné okenní sklo
má index lomu např. 1,5. Technicky to znamená, že foton je občas absorbován nějakým atomem skla, chvíli podržen a pak vypuštěn opět dál. Mezi atomy se fotony samozřejmě šíří plnou rychlostí světla. Makroskopicky se zdá, že se světlo ve skle šíří pomaleji.
ano? a odkdypak? bavíme se zde o laserových ptp pojítkách, které mají svůj ekvivalent spíše v singlemode aplikacích a pak se to od "stěn" nijak neodráží, ani když ten kabel ohnete dokolečka (je to pak pravý světlovod).
Já myslím, že to bylo formulováno celkem OK neřešme drobnosti.
Mimochodem co by mohlo být důležité je, že přímá viditelnost se u těchto pojítek myslí opravdu přímá, tj. NEkopírující kurvaturu země, na rozdíl od radiových signálů, které ji kopírují!
Jinak s tou kvalitou to není u nás takový problém, systém s dostupností 99.99 může u nás běhat až na 4 km. Umí to hlasové i datové kanály, propustnost až 1 Gb atd. Doporučuji britského výrobce firmu PAV, distribuce u nás firma Anixter (kontakt Tomáš Brůžek tomas.bruzek@anixter.com)
P.S.: není to reklama, se mnou to nemá nic společného
Pravda je ze svetlo prochazejici sklenenym vlaknem urazi o neco delsi cestu nez je vlastni delka vlakna, protoze se odrazi od sten vlakna, proste zig-zag.
Ale ze bych to bral v potaz co se tyce rychosti pripojeni ....
Skoro se zdráhám uvěřit, že takovou perlu může napsat taková odbornice. Poměřovat přenosovou kapacitu (tj. rychlost přenosu) s rychlostí světla... To by se dalo říct, že největší rychlost přenosu je přes satelit, kde se rádiové vlny šíří vakuem :-)
Ve skutečnosti ve srovnání s přenosem optickými vlákny, kde působí odpor skla, má bezdrátová optika podstatně větší rychlost ve vzduchu, skutečně se přibližující rychlosti světla.
Toto je opravdu kouzelná věta...
Co je to odpor skla?
Představa, že by se navíc světlo šířilo jinou rychlostí než svou vlastní (rychlostí světla), je také celkem úsměvná :-) (správná formulace je: rychlost světla ve vzduchu se blíží rychlosti světla ve vakuu).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
