V anglosaskem (ale mozna ze i rimskem kontinentalnim?) pravu existuje jedna takova mila tradice - zakon je zakonem pouze tehdy, pokud je v praxi vynutitelny.
Pokud by byl vydan zakon, ze vsichni lide budou muset mit zelene vlasy, vetsina ho bude ignorovat. Jejich chovani bude tedy protizakonne ale nikoli zlocinne.
Myslim ze paralela s zakony o autorskych pravech nebo patentovych zakonech je zrejma.
podle me nejde o to, kolik lidi danou vec dela, ale o to, kolik ji povazuje za kriminalni jednani. pokud vetsina spolecnosti povazuje nejakou vec ze kriminalni, pak pravo drive nebo pozdeji tento nazor zohledni v tresnepravnich predpisech a obracene.
jeden vyznamny britsky copyrightovy pravnik proslul vyrokem, ze autorske pravo je tolerovano pouze proto, ze neni vynucovano proti drobnym porusovatelum. mam zato, ze co se tyce nevydelecneho uziti autorskych del je jasny spolecensky trend k liberalizaci pravni upravy.
Pozitivistický předpoklad autora, že "...zločin je deviací vůči kodifikovanému pravidlu. Deviaci však může provádět vždy jen menšina, spíše menšina velmi malá..." je podle mého názoru mírně řečeno odvážný. Nechci se pouštět do debaty o právní teorii, v které nejsem nikterak honěn, ale v každém případě je výše uvedená definice pouze jednou z řady možných a rozhodně z toho, že se nějakého jednání v určitém čase dopouští významná menšina nebo dokonce většina společnosti, nelze nijak vyvozovat, že toto jednání není zločinné.
Aby bylo jasno: jsem zastáncem myšlenky, že by internet měl být maximálně svobodný a že by nikdo neměl být jakkoli trestán za to, co na síti vystaví nebo co si z ní stáhne. Ale nelze o to usilovat pod praporem pochybné právní teorie.
ČLÁNKY DO MAILU