Vlákno názorů k článku Bruce Schneier: Internet věcí přinese útoky, které si neumíme představit od Karel - Poslední věta článku je výmluvná a podle mě...

Trh ale funguje, správně nerovnoměrně (čti optimálně) rozděluje zdroje, nebo generuje krize, když je to třeba.

A už se vám podařilo definovat, co to vlastně ten trh je, aby pak šlo pronášet nějaká tvrzení o optimalitě?

K tomu, aby fungoval komunismus, je zapotřebí změnit přirozené vlastnosti lidí. K tomu, aby lidi nekupovali to, co pro ně není (dlouhodobě) výhodné, stačí použít mozek. Logicky to první (podstatná genetická změna) je velmi obtížné až nemožné a to druhé celkem jednoduché. Prakticky je však obé utopie. Paradoxy reálného života ;-)

> K tomu, aby lidi nekupovali to, co pro ně není (dlouhodobě) výhodné, stačí použít mozek.

Problém je v tom dlouhodobě a v těch tlacích z okolí. Zkus si žít třeba bez mobilu, bankovního účtu, notebooku, Facebooku a GitHubu. Pro některé profese je to téměř nemožné a pro mnohé lidi by to znamenalo velmi zásadní změny v životě.

Nebo si zkus žít tak, aby ses nestal obětí kopírovacího monopolu. V podstatě zjistíš, že se nemůžeš pohybovat po městě, protože plakáty a reklamy ze všech stran a občas okolo jede auto s nahlas puštěnou nesvobodnou hudbou.

To je právě to, o čem píšu. Je to mnhdy složité až nemožné kvůli stádu konzumních tupců.

Tady bych si dovolil nesouhlasit. Jsou lidé (a já se mezi ně počítám), kteří se ten mozek snaží používat a přemýšlejí. Znamenalo by to, že jsem geneticky odlišný od toho zbytku? Homo Novus, jak by řekl Sheldon Cooper? ;-)

Lidé se v zásadě dělí na inovátory (cca 1% v populaci) a kopírovače (99% v populaci). Úkolem prvních je zkoušet a vymýšlet nové věci, často nesmysly. Tržní mechanismus pak jejich užitečnost ověří, no a úkolem kopírovačů (konzumentů) je to ověřování, úkolem aktivních kopírovačů (podnikatelů) je kopírovat tržně úspěšná řešení a tím šířit informace o nich napříč systémem.

V podstatě jde o heuristický algoritmus, který hledá optimální rozdělení zdrojů a každý v něm má své místo. Jedni bez druhých se neobejdou.

I sebe geniálnější jedinec není s to rozhodnout, kolik by čeho mělo být správně. K tomu je potřeba kolektivní inteligence, tedy miliardy pokusů prováděných paralelně a vhodné optimalizační kritérium - osobní zisk.

1. Lidé pijí alkohol po tisíce let, přestože to pro ně není dlouhodně výhodné.
2. Dost možná je tato vlastnost také daná geneticky.
3. Osobně jsem vždy opatrný se všemi těmi návrhy, jak by lidstvu bylo lépe, kdybychom v sobě něco změnili. To, jací jsme, z nás udělalo dominantní druh na této planetě. Byl bych velmi opatrný s tím, něco měnit. Je na to téma řada publikací i více či méně sci-fi povídek. Líbí se mi obzvláště jedna o tom, co by se stalo, kdyby si všichni lidé uvědomili, co je skutečně důležité. Zastavili bychom těžbu, odstavili elektrárny, bezpečně uložili jaderný odpad, vybudovali podzemní krypty kam bychom uložili záznamy o naší civilizaci a zmražená embria všech známých živočišných druhů. A pak bychom hromadně spáchali sebevraždu. Protože člověk je jednoznačně omyl přírody. Pokud jste žid, křesťan nebo muslim, pak máte i důkazy: napoprvé nás bůh vyhnal z ráje, napodruhé se nás pokusil utopit. Počkáme na jeho třetí pokus, nebo to vezmeme do rukou sami a konečně to ukončíme?

Omyl. Napodruhé Bůh vyhubil Kainovo plémě. Potopa byl až třetí pokus o nápravu lidstva. A pak ještě následovaly další, i když už ne globální - třeba Sodoma a Gomora. Zajímavé, jak často se ten všemohoucí a vševědoucí Bůh mýlí a nic s tím nezmůže.

To jsou typické projevy evolučního algoritmu, který používá. Manuální řídící zásahy do evoluce. Smyslem není konstrukce pohledného světa, ve kterém by se všem příjemně žilo, ale pouze a jedině, dát vám individuální možnost svobodně volit mezi dobrem a zlem a teprve za konkrétní volbu budete pokutován v jiné simulaci :-))) Jde o produkci a trénování duší, nikoliv světů :-)))

Tato argumentace neobstojí, protože nikdo nezná míru, která je i v tomto optimální. Ta míra se kontinuálně testuje a průběžně mění, jak se mění podmínky.

Když přistoupíme na vaši argumentaci, tak to dopadne jako v EU, kdy čokoládou se nazve něco, u čeho je povolené určité procento rostlinného tuku, který má nahradit obsah kakaového másla, a pak se postupně ten obsah rostlinného tuku normou zvyšuje. A rázem jste v ZOO, přece vaše žrádlo odpovídá normám, tak co chcete.

Socialismus nefunguje, jedinou obranou proti tomu je volný trh, který tak snadno, jako nějaký úředník, nelze ovlivnit, protože rozhodování je distribuované, nikoliv centralizované.

IoT nebude nástroj k ovlivňování jednotlivců, ale nástroj jednotlivců k vynucování svých požadavků proto, protože producenti budou přesně znát, co je prodejné a už to nebudou moci ignorovat, na poklesy prodejů budou reagovat mnohem rychleji a přesněji, no a čím, zvýšením kvality, protože snížení kvality se ihned promítne do prodejů a půjde jednoznačně na vrub snížení kvality.

Snad ani Ivanu Novemu bych nepral poziti salmoneloveho salatu.
I kdyz ... snad by si pak uvedomil, ze optimalni pocet salmonel v jidle je presne 0 :-P

:D

Svět je dokonalý :)))

No salmonela si udržuje svou nebezpečnost jen díky přehnané hygieně v dětství. Kdybyste žil v normálních poměrech, jak se žilo v 19. století a každý měl na dvorku hnojiště, a tudíž přicházel do styku s mnoha bakteriemi, tak byste salmonelou ani onemocnět nemohl, váš imunitní aparát by si s ní pravděpodobně poradil.

Bohužel to je věc, kterou si nemůžeme vybrat, hygiena = žádné děti a nemocní dospělí, oproti tomuto: přirozený způsob života = vysoká úmrtnost dětí, zdraví dospělí. Nyní se to samozřejmě zase vrací k té vyšší úmrtnosti dětí s příchodem islámského živlu a střetu těchto kultur. Tím se možná posílí odolnost. To je zřejmě eugenický důvod toho, proč je sem Němci zvou.

Nic není zadarmo.

Jistě, ale stále je to mezi těmi póly co jsem popsal. Nelze si vybrat z obou jen to dobré. Musíte přijmout buď jedno, nebo druhé.

Mluvil jsem o bezpečnosti zařízení a potravin.
Falšování obsahu je úplně jiná věc. Párky bez masa nebo čokoládový jogurt bez čokolády je podvod na zákazníka ale i toto falšované jídlo může být zdravotně nezávadné. V tomto případě to teoreticky může vyřešit "trh".
U nebezpečných výrobků prostě musí následovat trest aby si to výrobce už nedovolil.
Pokud by to někdo stále nechápal tak ještě jednou zdůrazňuji, že jde o bezpečnost zařízení/potravin. Falšované složení nebo záměrně uvádění jiného názvu je věc jiná.

A jaká je optimální míra bezpečnosti potravin? Aby se nikomu nic nestalo? Ale tento předpoklad je antropomorfický, reálně nemá žádné opodstatnění. Optimální míra bezpečnosti potravin je závislá na jejich dostupnosti, rozhodně neplatí, že má být na taková, aby se nikomu nic nestalo. V budoucí občanské válce v EU budete jíst i odpadky, jen abyste něco snědl.

Firmy mají dovoleno jen to, co jim dovolí jejich zákazníci. A to vede k optimálnímu rozdělení zdrojů a k optimálnímu stavu, co si ještě mohou dovolit.

> Firmy mají dovoleno jen to, co jim dovolí jejich zákazníci.

Za předpokladu neexistence monopolů a za předpokladu že zákazníci mají všechny informace potřebné pro rozhodování.

Zákazník nemusí mít všechny informace, rozhoduje se na základě emocí, zkušeností, módy, to jsou dostatečná kritéria, aby systém nalezl optimální rozdělení zdrojů.

Monopoly jsou jen krátkodobý problém, vysoká cena vyžene kapitál z odvětví, protože lidé své peníze raději utratí za něco jiného.

Navíc monopol je jako loď na širém moři bez kompasu, často skončí na mělčině. Kompasem jsou samozřejmě tržní ceny, nikoliv ceny stanovené monopolem.

To je z informačního pohledu samožer, informace se generuje sama ze sebe a to právě vede na tu mělčinu.

> Zákazník nemusí mít všechny informace, rozhoduje se na základě emocí, zkušeností, módy

Já bych si třeba rád koupil mobil a tiskárnu bez DRM, ale prostě to nejde, protože vůbec nikdo neuvádí, jestli jeho mobil nebo tiskárna obsahuje DRM.

> Monopoly jsou jen krátkodobý problém

Jak krátce to má trvat? Mně přijde, že to někdy bývá řádově deset let a to mi přijde moc.

> Navíc monopol je jako loď na širém moři bez kompasu, často skončí na mělčině. Kompasem jsou samozřejmě tržní ceny, nikoliv ceny stanovené monopolem.

Jistě, ale někdy je bariéra pro vstup na trh tak vysoká, že trvá velmi dlouho, než někdo monopol položí.

A nejsou ty bariéry způsobené netržní státní regulací, která klade nesmyslně přísné podmínky pro provoz malých provozoven?

Vždyť ne nadarmo jsou socialisti a velké firmy jedna ruka - oba potřebují zliklvidovat střední stav, jedni aby se zbavily těch, co je nevolí, druzí, aby se zbavili konkurence. Dnešní vláda je toho zářným příkladem.

A kam to vede vidíme v historii - Hitlerovo Německo a Mussoliniho Itálie.

Jaka "netrzni statni regulace" byla v oblasti OS? Nebo kancelarskych baliku. A stejne mel MS fakticky monopol ...

Pokud vám ouřad akceptuje/posílá jen dokumnety ve formátu MS-Word, tak ta státní regulace ani nemusí být uzákoněna. A kdo to nepamatuje, tak takhle to tu vypadalo před cca 20 lety. A i dnes je někdy problém ouřady přesvědčit, že jsou opravdu povinny přijímat dokumenty i v jiném formátu.

Monopol MS v oblasti OS bylo pravděpodobně optimum, protože výroba aplikací byla jednodušší. V oblasti OS jsou monopoly žádoucí. Na nové platformě mobilních telefonů existuje zase monopol Androidu. Z toho vidíte, že je to něco přirozeného.

Je to pravidlo generované trhem, které má z hlediska celku dosáhnout optima. To, že se jednotlivcům líbí logika návrhu jiných systémů nemá význam, ty jiné systémy nebyly ve správný čas na správném místě. Jejich čas ale může přijít v budoucnosti. Viz třeba historie dříve vysmívané Javy.

> A nejsou ty bariéry způsobené netržní státní regulací, která klade nesmyslně přísné podmínky pro provoz malých provozoven?

Jsem přesvědčen, že u notebooků, akumulátorů do mobilů nebo tiskáren žádné relevantní regulace nejsou. O jakých malých provozovnách je řeč?