Vlákno názorů k článku České stránky se (ne)roztahují od miroslav.kucera - Zdravim, strasne rad mam vyzkumy, ktere doporucuji pouziti pruzne...

Samozrejme, *nic* se neda ve striktnim slova smyslu pausalizovat =). Mozna krome toho, ze pokud publikuju v HTML, proste (ve striktnim slova smyslu =)) *nekontroluju* vzhled. (V jistem slova smyslu je to primo definice publikovani v HTML. Viz ten clanek z AListApart, co z nej nedavno kousek prelozil Interval.cz)

Podstata je ale v tom, ze si muzete to okno zmensit a stahnout tak sirku sloupce sam...


> uzke a vysoke odstavce (viz. Lupa) se ctou mnohem lepe, nez odstavec roztazeny skoro na 100% sirky pri rozliseni napr. 1600x1200

Presne tak, ale to okno jde zmensit...

Karel

Pokud si všimnete, tak ve článku, ač to není přímo meritem věci, je citována studie, která potvrzuje readability sloupců o šířce, kterou má Lupa. Mimochodem, pokud věnujete tři minuty na přečtení resumé z této studie, na které vede odkaz uvedený pod článkem, zjistíte, že podle provedených testů šířka textu na obrazovce neměla výrazný vliv na čas potřebný ke čtení. Ten naopak ovlivňuje volba písma, jeho velikosti, prokladů, barev a okolí (rámeček, okraje).

Šířka může hrát svou roli, pokud ji neobsáhne pohyb očí a je nutno hýbat hlavou, nebo běhat kolem plotu. Jinak mně těch 400 obrazových bodů vyhovuje také a u roztahovacích sloupců si ji upravuji dle gusta.

Ovšem znovu zde upozorňuji, že roztahovací vzhled neimplikuje roztahování sloupce textu.

Ja zas okno prohlizece nemaximalizuju NIKDY, bez ohledu na to, u jakeho monitoru zrovna sedim. Nesnasim, kdyz nevidim aspon okraj toho, co je "pod" oknem.

Proto se ten operační systém jmenuje Windows a ne Screens, žejo. Ale musímn říct, že když jsem před dvěma lety přecházel na Windows, začal jsem také maximalizovat okna. Na MacOS mě to ani nenapadlo. Maximálně jsem občas zvětšil přes celou obrazovku výřez obrázku při retuších.

Tak to ja zase presne naopak, nesnasim, kdyz mi pod tim neco vyliza a rusi :-) Leo

jedine rozumne rozliseni..1400x1050 :-)))

Moje řeč, pro 19" monitor ideální. Jenom mne překvapuje, že to píšete zrovna vy - zatím jsem totiž viděl jen jednu grafickou kartu, jejíž drivery by toto rozlišení pod Windows umožňovaly.

kazdy rozumny dell ci iBM notebook.. co to tam mam.. rivu 2

budu oponovat 1600x1024 :-)

takze zatim 2:1 ve prospech "meho" rozliseni :-))))

Smůla - není 4:3, takže pro mne nepřichází v úvahu. :-)

Vy jeste nemate novy model sirokouhlyho PowerBooku od Apple?

jeste ne :-))).. ale take nejezdim autobusem do brna :-o

Ne. Jsem zvyklý upgradovat průběžně a to jde u notebooků dost špatně. Dokonce ještě používám "už dávno přežitý" klasický monitor - v nabídce LCD jsem zatím nedokázal najít nic, co by mne uspokojilo.

Obrázek na pološe si můžete vyměnit. ;-)

Máte namysli otisky obrazovek distribuované protkolem HTTP?

Nikoliv, přestože by se to i takto zjednodušeně dalo chápat. Pokud rozsah a uspořádání obsahu vyžaduje pro zachování estetického vzhledu konkrétní rozměry. V některých těchto případech nelze udělat rozměrově "univerzální" web, bylo by nutné vytvořit několik odlišných verzí s různým uspořádáním, což asi ve většině případů není zrovna efektivní.

Velmi zjednodušeně v přenesném slova smyslu : Pokud mám obrázek se všemi potřebnými informacemi ve velikosti 400x200 pixelů a vedle něj krátký popisný odstaveček, tak nebudu stránku "nafukovat", aby se mi z textového odstavce vznikly dvě řádky délky slušně vyvinuté anakondy.

Doufám, že nyní jsem se již vyjádřil dostatečně srozumitelně :-)

> Pokud rozsah a uspořádání obsahu vyžaduje
> pro zachování estetického vzhledu konkrétní rozměry.

Myslíte třeba, když je na něm pravítko nebo nákres železnice v poměru 1 : 50?

> Pokud mám obrázek se všemi potřebnými
> informacemi ve velikosti 400x200 pixelů
> a vedle něj krátký popisný odstaveček,
> tak nebudu stránku "nafukovat", aby se
> mi z textového odstavce vznikly dvě řádky
> délky slušně vyvinuté anakondy.

Vidím, že se zabáýváte extrémními případy. :-) Zajímalo by mě, jak si můžete být jist, že ten text je vedle obrázku?

Mě to zase jako až tak extrémní případ nepřipadá. Pouze jsem se snažil vysvětlit, proč dle mne nelze obecně říci, že pro všechny weby je nejlepší pružná šířka. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že má snaha se v tomto případě minula zjevně účinkem :-)

K mé lítosti však již z časových důvodů nebudu moci pokračovat v naší konverzaci a tak si dovoluji Vám poskytnout možnost posledního slova, věty či dokonce souvětí nebo celého odstavce :-)

PS. Na ten text se podívám, možná nebude vedle, ale nad nebo pod, nebo tam dokonce třeba ani nebude. Teď si nejsem jist, zda tam vůbec byl nějaký obrázek ...

Pane Kopto,
mozna jste dobry programator, ci cokoli jineho cim se zabyvate. Ale zde opravdu neprokazujete prilis empatie ve veci, ve ktere evidentne nedisponujete praktickymi zkusenostmi s realizaci. Pri vyvoji uzivatelskych rozhrani webu je skutecne potrebne brat ohled na vychozi, grafikem navrzenou, kompozici stranky, s ohledem na promenlivost jednotlivych elementu - tedy napr. i textu. Pokud kompozice stranky, provazanost jednotlivych grafickych prvku atd. nedovoluje zmenu sirkovych pomeru, je sirka pevne nastavena. Mohu Vas vsak uklidnit, ze graficka koncepce se odviji od charakteru konkretni prezentace. Server Lupa bychom tak navrhli s promenlivou sirkou, image prezentaci kreativni firmy s pevne danou sirkou. To jsou dva proti sobe postavene extremy, mezi kterymi je mnoho mezistupnu.

Web takové firmy si dovedu živě představit. Optimalizováno pro MSIE 6 a rozlišení 1024×768. Všichni ostatní mají smůlu... :-)

Rozumím a chápu. Inu prezentační weby jsou něco jiného než informační a nejsem natolik zavilý šakal, abych tvrdil, že "nic než weby na gumě" nehodlám akceptovat.

Máte pravdu, že praktickými zkušenostmi s realizací nehýřím (ať už myslíte realizaci čehokoli). Nejsem ani programátor, natožpak dobrý - možná si mě pletete s autorem toho druhého dnešního článku. ;-) Pohlížejte na mě jako na obyčejného uživatele.

Ja mam taky rad gumove weby a sam se je snazim delat. Ale muzete dat radu, jak takovy web udelat pomoci CSS, aby byl pouzitelny pro IE?
V Mozille to funguje, ale IE5.0 na atribut float, text-align... proste v urcitych pripadech _kasle_ (mimo jine).
Zkuste hodit link na nektery funkci gumovy web, rad se pokocham jeho zdrojakem.

Nemusim snad pripominat, ze Lupa ani Sova v siti gumove nejsou. Opet jsme u oblibeneho rceni o kovarove kobyle, coz je v pripade Lupy rceni zcela universalni :-)

A co bannery, kam s nima?

Odvolavam!!!

• bannery - vyreseno (einstein.cz)
• pevny okrajovy sloupec a gumovy prostredek - vyreseno (einstein.cz)
• Zbyva jen vyresit obtekani textu objektu, v nemz je jiny text (poznamka na okraj, vysvetlivka, ktera se nevejde do title, apod.)

Marek Soldat ma muj hluboky obdiv!!!!

Sovu designoval Marek, Lupu Adam. Je to jako vyčítat filmovým kritikům, že nikdy nenatočili ani reklamní spot, tak ať raději mlčí.

Neni! Filmovi kritici netoci filmy, ve kterych porusuji vlastni zasady. :-)

Mate pravdu. Tocici filmovi kritici porusuji ovsem zase zasady tech ostatnich filmovych kritiku. Na tom uz je tato profese zalozena. Ackoli nevim, na jaky nazor odpovidate, resp. koho je to myslenka, prirovnavat tak specificke povolani jako je kritik "umeni", k jakekoli jine profesi, je proste nemozne:)

Dovolím si zareagovat na zmínku o Sově, resp. kovářově kobyle. Děkuji, že mne považujete za kováře, nicméně v tom případě byste mohl vzít v úvahu i fakt, že jsem nikdy netvrdil, že pružná šířka je jediné správné řešení. Naopak, na Sově najdete jeden či dva články, ve kterých vysvětluji, kdy je podle mého názoru vhodnější pevná šířka a kdy ne (např. Jak zvolit šířku stránky).

Konkrétně Sova byla navrhována s vědomím nadprůměrně velikých monitorů čtenářů a tudíž se snahou udržet optimální šířku textového sloupce. Zároveň je to jeden z nejstarších čistě CSS layoutů u nás -- vznikal v době, kdy jsem s CSS ještě neuměl ani zdaleka tolik jako teď. Od doby jeho vzniku jsem se již dávno rozhodl, že ho sice nepředělám, ale doplním několika alternativním stylovými předpisy zahrnujícími mj. i layouty s pružnou šířkou. Teď již jen zbývá na to najít čas.

Ještě bych snad podotkl, že ani stávající layout Sovy není IMHO překážkou v přístupnosti obsahu. Sova jde velmi dobře číst na mobilním telefonu, jde číst textovým prohlížečem, stránky jdou vytisknout na jakýkoli formát papíru, atd.

Chcete-li se podívat na technicky vyspělejší layout s pružnou šířkou, odolný proti jakýmkoli změnám velikosti písma a využívající max-width v em (Mozilla + Opera), zkuste prokopsw.cz (homepage, Internetový marketing a O nás; ostatní sekce mají ještě layout 3-6 let starý), případně pokud by vám vadilo komerční zaměření stránek, naleznete skoro stejný layout na PPWizard Workshop (zatím bez ošetření pro NN4 a max-width).

V každém případě vám i všem ostatním diskutujícím děkuji za názory. Zdá se, že se "veřejné mínění" začíná pomalu přiklánět k preferenci pružných layoutů, což mne rozhodně těší, neboť to svědčí o emancipaci uživatelů a jejich vůli přizpůsobit vzhled stránek svým individuálním potřebám.

Ale ja proti Sove nic nemam, dik za ni a za dalsi odkazy. Sova me mnohemu naucila a porad je mnohem lepe udelana, nez vetsina webu. Lupa je na tom nohem hur.
Ten paradox jsem uvedl pouze jako perlicku.

Pokud bereme jako axiom, ze uzivatel ma mit pristupnost k webu vsemi moznymi zarizenimi a ruznou velikosti oken, pak z toho vyplyva, ze gumove weby tuto podminku splnuji lepe.
Rovnez se asi shodneme, ze napsat gumovy web je O HODNE narocnejsi pro nekoho, kdo s tim zatim nema zkusenosti.
Takze otazkou zustava, zdali vyssi narocnost vyvazi efekt lepsi pristupnosti. Ja myslim, ze ve vetsine pripadu ANO. Zatim tomu tak neni, protoze je zde znacne mnozstvi diletantu, kteri se nazyvaji "webmastery":-)

Ale pro "kovare" a profika to muze byt naopak vyzva a komparativni vyhoda, kterou lze obratne marketingove vyuzit. Jen se o tom musi rozvirit obecna debata. Je to stejne, jako kdyz Harvard rozjel kuponovou privatisaci. :-)

Ani ne tak dobře, ale především rychle. A to je u novin jedno z velmi důležitých kritérií - na rozdíl třeba od románu. Na úzkém novinovém sloupci se minimálně zdržujete pohyby do stran. Opačným extrémem jsou některé širokomilné weby, u kterých si připadám jako bych koukal na tenis.

No ony se noviny nesazely vzdy v QXP, ze:-))

Kdyby to byla pravda, vydavali by Pana prstenu jako trisloupcouovou sagu.

To by asi nebyl dobrý nápad. Ale mohu posloužit biblí ve formátu o něco menší A5 a ve dvousloupcovém provedení...

Já sazbu i redaktořinu časopisu dělal v praxi coby interní zaměstnanec vydavatelství. Vy taky? Pokud ano, pak nechápu ty názory. Na rozdíl od Vás se sice do nikoho nenavážím a nedělám nejchytřejšího, ale něco málo o sazbě vím. Důvod, proč je někdy vhodnější vícesloupcová sazba, je dnes skutečně daný jen a pouze tím, aby se text dobře četl.

Až bude Pán prstenů na stejném formátu papíru (časopis A4, noviny větší) psaný stejně malým fontem se stejně malým řádkováním, pak jistě NEBUDE jeden řádek textu formátovaný od kraje papíru ke kraji papíru. Beletrie totiž snese i vyžaduje větší řádkování a větší písmo. Noviny a časopisy ne - kvůli omezenému rozsahu a mj. i kvůli rychlejšímu čtení, jak tady správně někdo pode mnou v diskuzi připomenul.

Zapominate ovsem dodat, ze noviny se tisknou urcitym typem pisma (obvykle s vyssi stredni vyskou a dostatecnou kresebnosti -- pokud tedy nepadnete na MfD) a urcitym stupnem (vetsinou malym), takze ta sirka je pak primerena. Ve clanku zminuji 12stupnovy Times.

Vzal jsem namátkou do ruky dva novinové tituly (MF Dnes a Právo) a u obou jsem napočítal 35-40 znaků na řádek. U typické knihy (beletrie) je to 60-70. To by se dalo prohlásit za dost výrazný rozdíl.