Plně souhlasím s předchozím přispěvatelem, který si přál zůstat v anonymitě. Obzvláště pravda o samostatném uvažování skutečně vzdělaného a celoživotně se vzdělávajícího jedince by měla být pro dnešní mocné v Česku noční můrou. Solidní úroveň VŠ vzdělání v Československu od druhé poloviny šedesátých let mohu potvrdit jako přímý účastník (i když mého otce označil veřejně komunistický akční výbor v r.1948 za "Nepřítele pracujícího lidu"). Před patnácti lety mi jeden z mých někdejších vyučujících řekl: Moji poslední studenti odešli po roce 1990. Nic dalšího nebylo třeba dodávat.
Cílem vzdělání u nás je přece snaha udělat z blbců inženýry.
Prostě režim potřebuje vděčné děti bývalých veksláků a falešných podnikatelů, aby věřili povídačkám o hospodářském zázraku a nedozírné svobodě.
Skutečně vzdělaní lidé by totiž o mnoha věcech začali samostatně uvažovat a případně pochybovat.
Pokud čtete starší knihy nebo vám vyprávěl děděček, tak přesně totéž dělali komunisté v padesátých letech. Nazývali to preferencí dělnických kádrů, aby tito vzdělanci vedli společnost bez přemýšlení správnou cestou vpřed.
20 let to pak trvalo než se trochu pozvedla úroven škol. To dnes nevím, zda se něco do dvou let ve vzdělání u nás změní?
Obavam se, ze z technickych duvodu (typu delka a narocnost prijimacich pohovoru) je zadouci, aby cilem vzdelani bylo oboji, tedy presneji aby cilem bylo neco se naucit a obdrzet potvrzeni, ze jsem byl vyzkousen z toho ze to umim.
Ano v současném systému, kdy cílem vzdělání je získat papír, že jsem prošel školou, může být autorizace a autentizace studentů problém.
V ideálním systému, kde cílem vzdělání je něco se naučit, v tom nevidím nejmenší problém.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).